×
MotherClub.cz

Sémanticko-pragmatická porucha u dětí. Co s tím, když dítě nechápe význam slov?

Sémanticko-pragmatická porucha u dětí
Zdroj: Shutterstock

Připadá vám vaše dítě jakoby trochu opožděné? Rádo neustále dokola opakuje fráze z knížek či televize? Občas se ptá na zcela nesmyslné věci? Odpovídá na vše jen ne? Mluví pořád nahlas a rádo si zpívá neustále dokola tu samou písničku? Nemůžete s ním jít mezi jiné děti, aniž by je bouchalo nebo jim bralo hračky? Odpovídá na něco jiného, než se ho ptáte? Nebo nemluví vůbec? Sémanticko-pragmatická porucha u dětí je sice vzácná, nicméně pokud máte podezření, že není něco s vaším dítětem v pořádku, neodkládejte návštěvu dětského psychologa. Pokud se skutečně o sémanticko-pragmatickou poruchu jedná, bude vás zajímat, jaké jsou s touto diagnózou vyhlídky a co vás v nadcházejících letech čeká.

Sémanticko-pragmatická porucha u dětí

Vývojové poruchy řeči postihují přibližně 2% dětí. Všechny vývojové poruchy řeči jsou podstatně častější u chlapců (poměr chlapců ku dívkám je asi 3:1). Sémanticko-pragmatická porucha u dětí představuje samostatný typ vývojové poruchy řeči, zcela odlišný od jiných typů poruch řeči. Hlavním problémem dětí s touto poruchou je především narušená schopnost komunikačních signálů a dále posuny či nepřesnosti přiřazování významů slov. Tato porucha je spojena vždy se závažnými obtížemi sociální interakce. Narušena bývá také komunikace neverbální, a někdy proto bývá tato porucha řazena mezi poruchy autistického spektra.

Jak vzniká sémanticko-pragmatická porucha?

Obecně se předpokládá, že SPD (sematntic-pragmatic desease) vzniká nerovnoměrným či nepřiměřeným biologickým vývojem některých částí mozku (vývojová dysfázie). V konkrétních případech však příčiny často zůstávají neznámé. Řečové centrum se nachází v pravé hemisféře. Pokud ovšem došlo k poškození funkcí pravé hemisféry, dokáže mozek v raném období vývoje centrum řeči přesunout do levé. Předpokládá se proto, že příčinou vývojové dysfázie u sémanticko-pragmatické poruchy je bilaterální mozková dysfunkce s dosud neupřesněnou lokalizací.

Diagnóza

Vzhlem k doposud zjištěným schopnostem lidského mozku a především se znalostmi o vývoji řečového centra je zcela zásadní diagnostikovat poruchy řeči u dětí co nejdříve. Včasná diagnóza a především včasná terapie dokáže poruchy vývoje řeči úspěšně rehabilitovat ještě v období pro řeč kritickém. Čím později se s nápravou začne, tím jsou prognózy do budoucna skeptičtější.

Autismus u dětí. Jak se projevuje a mění v průběhu věku

Jaký je normální vývoj řeči?

Pokud se řeč vyvíjí normálně, objevuje se první slůvko v průměru kolem 8. měsíce věku, v jednom roce mají děti obvykle kolem 6 slůvek, v 18 měsících asi 20-30 slov a začínají tvořit dvou až tříslovné kombinace. Ve 2 letech má průměrné dítě slovní zásobu okolo 50 slov a tvoří tří- až čtyřslovné věty, ve 3 letech i delší souvětí. V časných vývojových obdobích (do 2. roku) je proto diagnostika jakékoli vývojové dysfázie řeči obtížná, protože individuální variabilita vývoje řeči je v normě značná a navíc existují i poměrně časté případy prostého opožděného vývoje řeči bez odchylek, které se spontánně ještě v předškolním věku zcela upravují. Ačkoli je tedy důležité, aby se sémanticko-pragmatická porucha rozpoznala co nejdříve, většina rodičů si všimne, že je něco v nepořádku až okolo 3. – 4. roku života.

Jak probíhá vyšetření?

Dětská lékařka vám doporučí specialistu (psycholog, neurolog), na kterého se co nejdříve obrátíte. Na základě komplexního zhodnocení kognitivního, emočního i sociálního fungování dítěte bude navržen celkový terapeutický plán, který zahrnuje jak péči logopedickou – v níž jde nejen o cílenou stimulaci vlastního řečového vývoje, ale případně i o nácvik kompenzačních komunikačních možností, tak i psychologické vedení a eventuelně psychoterapii. Důraz je vždy kladen na podporu všech – i alternativních způsobů komunikace.

Aspergerův syndrom. Tajuplně dědičná porucha, o které stále mnoho nevíme

Alternativní způsoby komunikace

Alternativní komunikace (u vážnějších forem i znaková řeč, komunikační tabulky apod.) mají kromě vlastního komunikačního a emočního významu i význam motivační. Dítě cítí, že se dokáže domluvit a hlavně, že komunikace může být sama o sobě velmi příjemná. Rozvoj alternativní komunikace (s pomocí obrázků, znaků, symbolů, gest…) přímo podporuje i rozvoj vlastního mluvení. Komplexní rehabilitace se ovšem nezaměřuje jen na řeč, ale i na rehabilitaci (a kompenzaci) všech dalších zachycených neuropsychických dysfunkcí, které bývají u pacientů s SPS relativně běžné (aspergerův syndrom, porucha autistického spektra, ADHD).

Pohybové aktivity pro děti. Jaký sport je nejvhodnější a na co si dát pozor?

Poruchy sociální interakce

Většina dětí, kterým byla diagnostikována sémanticko-pragmatická porucha trpí také poruchou sociální interakce (příp. lehčími odchylkami v sociální intuici). Maminky jsou z toho nešťastné, neboť dítě prakticky není možné vzít mezi jiné děti. Dítě se tzv. neumí chovat, nikdo s ním nechce kamarádit, ostatním dětem neustále něco bourá, bere jim hračky a ostatními je považováno za nevychované dítě. Maminka takového dítěte zažívá denně nepříjemné pohledy okolí a často se i za své dítě stydí. Nakonec se raději dětským kolektivům vyhýbá a uzavírá se doma, což pochopitelně není žádoucí.

Rozmalený fracek?

Dítě s touto diagnózou si chce s jinými dětmi hrát, ale bohužel neví, jak jim to sdělit. A tak jim vše bourá, bere hračky z ruky, odstrkuje je, zalehává. Někdy se také snaží tyto děti po ostatních dětech opičit, mohou být tzv. vlezlé a děti obtěžovat, lepit se na ně, chtít se jich dotýkat, což může být někomu pochopitelně nepříjemné. Nechápou v čem spočívají kolektivní hry jako fotbal či na babu. Většinou se však toto chování postupně zlepšuje s tím, jak začínají děti víc rozumět a mluvit. Mimo jiné proto je potřeba zahrnout do terapie logopedii.

V čem spočívá terapie?

Na základě stanovené diagnózy bude konkrétnímu dítěti nastavena individuální rehabilitace, jejíž hlavní součástí je logopedická praxe. Pravidelná návštěva logopeda, který se zaměřuje na sémanticko-pragmatickou poruchu pomáhá především rozvíjet komunikační schopnosti dítěte. Rodiče se musí připravit na každodenní pravidelné cvičení, bez kterého se velké pokroky prostě neudělají. Je potřeba rozvíjet porozumění a sdělení.

Vývoj dětské řeči. Co by mělo dítě zvládnout a jak řeč trénovat?

Jak vypadají cvičení na doma?

Jedná se o různé hry, karty, hraní na otázky, různé doplňovací hry, cvičení předložek, vyprávění pohádek podle obrázků. Dostanete domů pracovní sešit s úkoly na zrakové poznávání (co nepatří do řady, najdi stín atd.). Vhodné je také divadélko s loutkami či maňásky.

Asistentka do školky a do školy

Na základě doporučení psychologa je možné v některých případech žádat o pomocnou asistentku, která by se dítěti věnovala ve školce (příp. pak i ve škole).

Potravinové doplňky a léky

Psychiatr, neurolog či psycholog vám pravděpodobně doporučí vitamin D, rybí tuk a B-komplex. Také většina maminek potvrdí, že tyto vitamíny pomáhají. dPomaha to dost. Kromě toho lze po konzultaci s lékařem vyzkoušet Encephabol a DMG.

Dobré rady na závěr?

Maminkám se také osvědčilo omezit televizi a rádio. Dítě s diagnózou sémanticko-pragmatické poruchy se rádo chytá různých sloganů, reklam, písniček z oblíbených pohádek apod. Má pak tendenci to neustále opakovat dokola, ale to mu brání ve spontánní, promyšlené mluvě. Navíc takové slogany (Tipspooort, AAA autoooo…) má tendenci opakovat velice hlasitě. Nedoporučuje se však dítěti v rutinním opakování bránit. Mohl by se u něj vyvinout tik, který se pak složitě odbourává. Vůbec nejlepší je, když se mu do hlavy žádná opakovací fráze nenahraje… Vyzkoušet můžete také aplikovanou behaviorální analýzu zaměřenou na porozumění a nácvik základních komunikačních dovedností, která ovšem není hrazená z veřejného zdravotního systému.



Diskuse

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*