×
MotherClub.cz

Impulzivnost a neschopnost sebeovládání. Hyperkinetická porucha skutečně existuje. Čím takové děti prochází?

Soustředění, hyperkinetická porucha

Hyperkinetické poruchy spadají pod velkou skupinu psychických poruch, které se souhrnně označují jako: „ Poruchy chování a emocí“. První projevy přicházejí již v raném dětství nebo v dospívání. Patří mezi specifické poruchy chování u dětí i dospělých. Jedná se o přetrvávající, opakované, afektované nebo vzdorovité chování. Jde vždy o chování, které neodpovídá chování daného věku.

Jedinci s hyperkinetickou poruchou výrazně vybočují z norem v oblasti sociálního chování a norem společenských. Nejde o běžné zlobení nebo rebelii podobnou sabotování adolescenta. Jde o chování, které může mít charakter asociální, má trvalý ráz a doba projevů je delší než šest měsíců.

Hyperkinetická porucha podle MKN-10

Podle WHO (světové zdravotnické organizace a její 10. revize v roce 1992), jsou hyperkinetické poruchy označovány F90.

 Hyperkinetická porucha je obecně charakterizována:

  • nedostatečnou vytrvalostí v činnostech,
  • tendencemi přebíhat z jedné činnosti do druhé, bez předchozího ukončení,
  • neschopností umět věci zorganizovat,
  • přehnanou aktivitou,
  • impulzivností,
  • nízkou schopností předvídat nebezpečí,
  • neschopností udržet pořádek ve věcech,
  • živelností v chování,
  • zbrklostí a netrpělivostí,
  • přehnanou reakcí na nové a neznámé podněty,
  • neschopností sebeovládání,
  • nerespektováním pravidel,
  • nerespektováním autorit aj.

Mnoho jedinců s hyperkinetickou poruchou nejsou nijak léčeny. Někdy je důvodem to, že mezi laiky, bohužel, i mezi odborníky, žije ještě pořád mýtus o tom, že tato porucha není nemoc, nebo že dokonce vůbec neexistuje.

Pamatujte si, že hyperkinetická porucha není mýtem, ale jedná se o skutečnou medicínsky podloženou neurovývojovou poruchu, která má dalekosáhlé negativní dopady na život jedince. Projevuje se v sociální oblasti, špatným prospěchem ve škole, horším uplatněním v dalším životě. Může vést k potížím v rodinném životě, neschopností udržet sociální vazby, neschopností sebekontroly, k potížím s respektováním nebo udržením dohodnutých pravidel či potížím se zákonem.

Statistické údaje uvádějí, že děti s touto diagnózou mají 2-4x více úrazů, 3x více otrav a jsou častěji hospitalizovány. Přitom hyperkinetické poruchy, jsou v současné době velmi dobře ovlivňovány psychofarmaky.

Vztek u dětí. Jak je co nejrychleji uklidnit?

Hyperkinetické poruchy a poruchy chování

Hyperkinetické poruchy a poruchy chování u dětí a dospělých, spadají pod specifické poruchy chování. Charakterizované jsou opakovaným a přetrvávajícím, agresivním a afektovaným, vzdorovitým a asociálním chováním. Chování může mít výrazně etopedický charakter.

Mezi specifické poruchy chování patří:

  • Porucha chování vázaná na vztahy v rodině:

Jedná se o disociální a agresivní chování, které je výhradně vázáno na domov a vztahy s ostatními členy rodiny.

  • Nesocializovaná porucha chování:

Tato porucha chování je charakterizována kombinací trvalého disociálního nebo agresivního chování, které je spojeno s narušením vztahu k ostatním lidem. Patří sem porucha chování introvertního, tedy samotářského typu a nesocializovaná agresivní porucha.

  • Socializovaná porucha chování:

Jedná se o poruchu chování s trvalým disociálním či agresivním chováním, které se vyskytuje u jedinců, kteří jsou, většinou, velmi dobře zařazeni do vrstevnické skupiny. Z tohoto důvodu sem patří delikty skupinového typu, skupinová delikvence, poklesky v souvislosti s členstvím gangu, partou, záškoláctví aj.

  • Opoziční a vzdorovité chování:

Toto chování se vyskytuje obvykle u mladších dětí. Je pro něj charakteristické výrazné vzdorovité chování, neposlušnost, dlouhé a vytrvalé urážení se. V tomto chování byste však marně hledali delikvenci nebo extrémní agresi či disociální chování.

  • Jiné poruchy chování
  • Hypekinetická porucha:

Jedná se o skupinu poruch s časným začátkem nástupu, obvykle v prvních pěti letech života dítěte. Vyznačuje se nedostatečnou schopností vytrvalosti v různých činnostech. Dítě má tendenci přebíhat z jedné aktivity do druhé, aniž by tu první bylo schopno dokončit. Je u něj patrná neschopnost zorganizovat si čas, činnosti, či udržet pořádek na pracovním stole. Zároveň se projevuje nezměrnou a nikdy nekončící aktivitou, neukázněností, impulzivitou a vzdorovitostí.

Takové dítě prošlo rychlým psychomotorickým vývojem a naopak jazykový vývoj může být, proti normě, opožděn. Současně se může vyskytovat i disociální chování či nízké sebehodnocení.

Hyperaktivní dítě. Jak ho poznat a kdy za to může výchova

Co je hyperkinetický syndrom?

Hyperkinetické poruchy a hyperkinetický syndrom je jedno a totéž, a to samé pro něj platí.

Porucha aktivity a pozornosti

V ČR rozlišujeme dva druhy poruch pozornosti, a to ADD (Attention deficit disorder) a ADHD (Attention deficit hyperaktivity disorder). V minulosti se jim říkalo LMD neboli lehká mozková dysfunkce.

ADD je běžná porucha pozornosti. Obecně se dá uvést, že jde nedostatečnou aktivitu (hypofunkci fungování). Děti s touto poruchou se často jeví jako psychicky „nepřítomné“, zahleděné, pomalé a v chování spíše neposlušné. Často unikají do svých fantazií, ale pokud je něco opravdu zaujme, jsou schopné upnout k takovému úkolu svou absolutní pozornost. U ADD se jedná především o utlumení funkce levé mozkové hemisféry, která je odpovědná za soustředění a aktivitu. Tyto děti mají potíže s podáním dostatečného výkonu ve školním prostředí, ale nemívají výrazné potíže s chováním.

ADHD je porucha pozornosti s aktivitou. Tyto děti bývají nepozorné, roztěkané, dynamické a stále živé. Nikdy dlouho nevydrží v klidu, jejich pozornost je kolísavá a krátkodobá, někdy pouze vteřinová. Velmi snadno se od práce nechají vytrhnout, činnost nedokončují a odbíhají k jiné.

Občas jsou vyloženě neposlušné, často odmlouvají, neposedí, jsou impulzivní a mají potíže se sebeovládáním.

U těchto dětí je oslabena funkce pravé i levé hemisféry mozku. Oni totiž na jednu stranu mají oslabenou aktivitu pozornosti, na druhou stranu, však, nemají dostatečně aktivní regulační centra, která by je dokázala zklidnit a umožnila jim udržet, u téměř čehokoli, svou pozornost.

Ve škole je výrazné jejich nekontrolovatelné chování. Mnoho učitelů má potíže takové dítě pedagogicky zvládnout a mohou nastávat i potíže s autoritami.

Je dobré vědět, že zhruba 30% případů poruch pozornosti je spojeno s  kombinacemi dílčích dysfunkcí. Mám na mysli poruchy učení (dyslexii, dysortografii, dyskalkulii a další), vyskytují se však i s poruchami řeči ( dysfázií, dyslálií, koktavostí…) a podobně.

Pohybové aktivity pro děti. Jaký sport je nejvhodnější a na co si dát pozor?

Hyperkinetická porucha osobnosti

Hyperkinetická porucha jednoznačně a výrazně ovlivňuje osobnost svého nositele, komplikuje mu život v mnoha oblastech a vlastně nejen jemu, ale i jeho okolí.

Hyperkinetická porucha osobnosti jako medicínský termín, pokud vím, nevyskytuje.

Hyperkinetická porucha v dospělosti a její projevy

Pokud hyperkinetická porucha doprovodila svého nositele až do jeho dospělosti, většinou její projevy nejsou tak nápadné jako v dětství. Typická nadměrná aktivita poklesla. Dospělí uvádějí, že místo nutkání být stále v pohybu, cítí pocity vnitřního napětí, vnímají neopodstatněnou nervozitu a často také uvádějí neschopnost dlouhodobě vytrvat u pasivních aktivit.

Impulzivita přetrvává a projevuje se neschopností sebeovládání, která je patrná zvláště při komunikaci s druhými či při pracovním výkonu. Většinou jde o situace, na které dospělý není připraven, a které ho, tak říkajíc, psychicky rozhodí.

Nedostatečná schopnost umět ovládat své chování, může být v dospělém věku provázena vznikem závislosti na alkoholu, tabáku nebo promiskuitou. Většinou se o takových závislostech mluví jako „O případech jasného obrazu hyperkinetické poruchy v dospělosti“.

Obecně se dá říci, že mnozí dospělí s hyperkinetickou poruchou nedosahují absolutní sociální a pracovní úspěšnosti, kterou by bylo možno, vzhledem k jejich intelektuálním předpokladům, očekávat.  Přesto existují tací, kteří se velmi dobře do většinové společnosti, funkčně zařadí.

Jak naučit dítě respektu k sobě i ke svému okolí?

ADHD a distraktibilita

U dětí s ADHD se objevuje distraktibilita, nestálost, která se projevuje neschopností organizovat si samostatně činnost a dokončit úkol při rušivém podnětu.  Pozornost je snadno odkloněna a zcela pohlcena pouze rušivým podmětem.

Právě neschopnost pozornosti a lehká odklonitelnost, je typickým projevem hyperkinetické poruchy u žáků školou povinných a výrazně ztěžuje úspěšnost ve škole, kterou by si právem zasloužili.

U školáků tak dochází k intelektovému selhávání a dělají chyby z nepozornosti. Nejsou schopny se vlivem rušivých podmětů zkoncentrovat nebo pozornost udržet po dlouhou dobu. Takovým žákům se nezřídka nepodaří dokončit zadaný úkol nebo úkol, který se skládá z několika částí. A tak se pomalu a nenápadně rozjíždí kolotoč neúspěchů, selhání a podhodnocení.

Pomocí může nejen milující a chápavá rodina, která umí nastavit pravidla, ale i erudovaný odborník, který vystudoval psychologii, psychiatrii, pedagogiku, diagnostiku nebo speciální pedagogiku.

Pokud u svého dítěte pozorujete příznaky hyperkinetické poruchy, neváhejte a poraďte se s odborníkem včas. Pomoc vám i vašemu dítěti a nápravná cesta pro zmírnění příznaků, existuje.

Impulzivnost a neschopnost sebeovládání. Hyperkinetická porucha skutečně existuje. Čím takové děti prochází?
4.5 (90%) 12 hlas[ů]


Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*