×
MotherClub.cz

Zápal plic u dětí. Na co si dát pozor?

Zápal plic u dětí

Zápal plic u dětí je sice poměrně běžné, nicméně velice nebezpečné onemocnění, které rozhodně není radno podceňovat. V nejvážnějších případech totiž zápal plic ohrozit dítě dokonce na životě. Jaké jsou příčiny zápalu plic? Jak probíhá diagnostika a léčba? Jak dlouho trvá, než se dítě uzdraví? Co nejvíce v léčbě pomáhá? Za jak dlouho můžete poslat dítě do dětského kolektivu?

Zápal plic u dětí – příčiny

Příčiny zápalu plic u dětí bývají nejčastěji virové či bakteriální, příp. kombinované. Někdy mohou být příčinou také plísně. Dítě onemocní vdechnutím mikroorganismů, které se dostaly do vzduchu kapénkovou infekcí. Příčinou onemocnění mohou být také bakterie nebo viry, které jsou normálně přítomné v nose nebo v krku, pokud u oslabených jedinců proniknou do plic.

Zápal plic u dětí – nejčastější průběh nákazy

Respirační onemocnění mají většinou postupný, typický průběh. Nejčastěji vše začíná virózou. Nejprve má dítě ucpaný nos, později se přidává rýma, postupně se zánět přesouvá do krku (většinou druhý či třetí den). Dítě trápí suchý dráždivý kašel, který se ovšem po několika dnech mění na kašel produktivní. Dítě vykašlává hleny a bolí jej na plicích. Neplatí to tak ovšem vždy.

Kombinovaný zápal plic

Z původně virového onemocnění se většinou stává také bakteriální, protože viry oslabené tělo se nedokáže bránit a bakterie se rády přidávají. To, co na začátku vypadá jako obyčejná „rýmička“ se tedy může během několik dní změnit v noční můru. Vždy je potřeba brát i lehkou rýmu vážně, začít léčit dítě včas a nenechat to dojít takto daleko. Někdy se ovšem rozvoji zápalu plic nedá zabránit ani ve vší snaze, zejména pokud se jedná o bakteriální zápal plic.

Lehký či těžký zápal plic u dětí?

Podle závažnosti se zápal plic dělí na lehký (kašel bez zrychleného dýchání a bez dušnosti), středně těžký (kašel a zrychlené dýchání, ale bez dušnosti) a těžký (kašel, zrychlené dýchání a dušnost se zapojením pomocných dýchacích svalů a u kojenců porucha sání). Za zrychlené dýchání považujeme u kojenců dechovou frekvenci vyšší než 50 za minutu, u batolat vyšší než 40 za minutu a u předškolních dětí vyšší než 30 za minutu. Podívejme se nyní podrobněji na jednotlivé typy zápalu plic. Jejich léčba se totiž liší podle typu.

Pneumokokový zápal plic

Kapitolu samu pro sebe tvoří zápal plic způsobený pneumokoky, tedy bakteriemi, které napadají právě plíce. Ohroženy jsou zejména nejmenší děti, které ještě nemají vybudovanou dostatečnou imunitu. Proti pneumokokům existuje očkování, ale proti jiným bakteriálním či virovým původcům zápalu plic se preventivně bránit nelze.

9 nejrozšířenějších mýtů o očkování dětí

Virová pneumonie

Virový zápal plic je ošemetný. Klinický stav u dětí s virovým zápalem plic totiž může být relativně dobrý, ale  může se náhle prudce zhoršit, zejména v případě adenovirové nákazy. Kromě dechových obtíží se objevuje zvýšená tělesná teplota, až horečka. Nález při poslechovém vyšetření hrudníku bývá u virového zápalu plic malého rozsahu, a proto jeho diagnostika vyžaduje zkušenosti pediatra. Rentgenový nález bývá ovšem průkazný.

Chlamydiová pneumonie

Chlamydiová pneumonie se u dětí projevuje záchvatovitým kašlem, zrychleným dýcháním a rýmou. V poslechovém nálezu bývají u části dětí pískoty při dýchání nebo chrůpky (specifický poslechový dýchací nález).

Bakteriální pneumonie

Bakteriální pneumonie se u dětí ve srovnání s virovou pneumonií vyskytuje méně často, mívá ovšem těžší průběh, zejména u nejmenších dětí. U batolat, předškolních a školních dětí se bakteriální pneumonie (nejčastěji pneumokokové) vyskytují běžněji než u kojenců. Dítě si může stěžovat nejen na bolest na hrudníku a v rameni (dráždění pohrudnice), ale i na bolest hlavy a břicha.

Mykoplazmová pneumonie

U školních dětí se často vyskytuje mykoplazmová pneumonie. Postihuje děti především v podzimních měsících a objevuje se v malých epidemiích. Celkový stav dětí bývá dobrý. Na počátku se objevují příznaky připomínající akutní virové onemocnění (horečka, bolest hlavy, svalů a v krku), později dochází k prohloubení kašle, který má záchvatovitý charakter. Kašel může přetrvávat několik týdnů. Pod klinickým obrazem podobným se zánětem nosohltanu a nehnisavým zánětem spojivek probíhá i výše zmíněná chlamydiová pneumonie.

Mykoplazmata

Poslechový nález na hrudníku může být u mykoplazmat normální. Asi třetina dětí mívá pískoty při dýchání nebo chrůpky. V některých případech mívá zápal plic vyvolaný atypickými mikroby závažný průběh, stejně jako jiné bakteriální pneumonie. Diagnóza mykoplazmové pneumonie v ambulantní péči často vychází z údaje o přetrvávajícím kašli, z nálezu na RTG snímku hrudníku a z neúspěšné antibiotické léčby aminopeniciliny nebo cefalosporiny.

Kašel u novorozence – kdy už navštívit lékaře?

Okruh patogenů závisí na věku dítěte

Mezi původce zápalu plic u novorozenců patří streptokoky skupiny B a enterobakterie. Zápaly plic u kojenců ve stáří 3 týdnů až 3 měsíců bývají většinou bakteriálního původu (nejčastěji pneumokok). Ve věkové skupině 4 měsíců až 4 let se jedná hlavně o virové zápaly plic (například rinoviry, RS viry). Z bakteriálních původců se v této věkové kategorii nejčastěji uplatňuje pneumokok. U školních dětí a dospívajících patří mezi běžné původce mykoplazmata a chlamydie. V dětském věku se vyskytují i pneumonie smíšeného původu (virové/bakteriální, bakteriální/bakteriální, například pneumokok a mykoplazma).

Příznaky zápalu plic u dětí

Mezi počáteční příznaky zápalu plic u dětí patří celková únava, ucpaný nos, horečka a především kašel. Na rozdíl od zánětu horních cest dýchacích, pro který je typický kašel suchý a dráždivý, u zánětu dolních cest dýchacích (tj. bronchitida a zápal plic) trápí děti zejména kašel hluboký, úporný, bolestivý a produktivní, tedy s příměsí hlenů. Děti vykašlávají žlutozelený hlen někdy i s příměsí krve. Jak již ale bylo řečeno, u některých typů pneumonií se setkáme i se suchým kašlem.

Kašel u dětí dokáže pořádně potrápit. Vyplatí se doléčit

Příznaky zápalu plic

Počáteční příznaky připomínají zánět horních cest dýchacích, zahrnují únavu a ucpaný nos. Pak dítě náhle dostane horečku až 41 °C, zimnici a kašel. Desetileté a starší děti mohou vykašlávat žlutozelený hlen, někdy s příměsí krve. Může se u nich také projevit dušnost, rychlé dýchání, bolest na prsou, promodralé rty nebo nehty, což souvisí s nedostatečným přísunem kyslíku do krve (hypoxie) v důsledku nesprávné funkce plic. K dalším známkám patří bolest hlavy, zvracení, průjem a bolest břicha.

Bolest na hrudi

Těžké případy zápalu plic mohou být příčinou vážných komplikací zahrnujících hromadění tekutiny kolem plic (tzv. pleurální výpotek), což ztěžuje dýchání a hromadění hnisu kolem plic (tzv. emfyzém), které způsobuje krutou bolest v hrudníku. Bez léčby může dítě zemřít na respirační selhání!

Diagnostika zápalu plic

Diagnóza pneumonie vychází z klinického obrazu, rentgenologického nálezu a výsledků laboratorního vyšetření. Pro určení původce pneumonie se využívá mikrobiologické a sérologické vyšetření. U pneumonií s těžkým průběhem k rychlému určení původce slouží molekulárně-biologické metody.

Onemocnění hlasivek u dětí. Co se může stát, když dítě často křičí?

Diagnóza a léčba zápalu plic u dětí

Má-li lékař u dítěte podezření na zápal plic, poslechne si jej stetoskopem, nechá mu udělat rentgenové vyšetření a krevní testy a obvykle také odebere vzorek sputa (hlenu) k laboratornímu rozboru. Jsou-li příčinou zápalu plic bakterie nebo plísně, předepíše antibiotika. Někdy pediatr předepíše antibiotika i bez vyšetření rentgenem, pouze na základě poslechu stetoskopem. Léčba je totiž prakticky stejná jako u bronchitidy (zánět průdušek) – pediatr okamžitě nasazuje antibiotika.

Nemocnost dětí ve školce. Co dělat, když je dítě pořád nemocné

Antibiotická léčba

Ačkoli nejsou antibiotika účinná proti virům, v mnoha případech se virové zápaly plic komplikují také přidaným bakteriálním onemocněním. Volba antibiotika závisí na klinickém stavu dítěte, jeho věku a na případné přítomnosti dalšího onemocnění. Podávají se antibiotika se širokým spektrem účinku pokrývající možné původce. Nedojde-li ke zlepšení klinického stavu po 48 hodinách antibiotické léčby, je třeba zvážit její změnu.

Zápal plic u dětí – domácí léčba

Tím naprosto nejdůležitějším u léčby zápalu plic je klid na lůžku. Tělu je potřeba dopřát maximální klid, aby se mohlo soustředit na boj s onemocněním. To jsou rodiče schopní zajistit i doma. K hospitalizaci se tak většinou nepřistupuje, pokud ovšem nedochází ke komplikacím. Kromě klidu na lůžku je potřeba zajistit také dostatečné množství tekutin.

Podpůrná léčba zápalu plic u dětí

Vzhledem k tomu, že okamžitý průkaz původce pneumonie je obtížný, přistupuje se k úvodní antibiotická léčbě. Kromě antibiotik je léčba zápalu plic především symptomatická. Ke zmírnění horečky a bolestí můžete dítěti podávat střídavě paracetamol a ibuprofenum (nikoli aspirin). Podávat můžete také léky na usnadnění vykašlávání, léky rozšiřující stažené průdušky, různé zevní masti na plíce (např. psí sádlo), léky na zklidnění reakce organismu (Aerisus, Fenistil, Zyrtek). V indikovaných případech se podávají i celkové protizánětlivé léčivé přípravky (kortikosteroidy).

Astma u dětí je často dlouho nerozpoznané. Čím je záludné

Hospitalizační léčba

U pneumonií s těžkým průběhem se využívá léčba kyslíkem a v nejtěžších případech i ventilační podpora až umělá plicní ventilace. Pokud dojde k rozvoji významného výpotku v pohrudniční dutině, je namístě chirurgická léčba (hrudní punkce a drenáž neboli odvádění výpotku). V případě těžkého poškození plicní tkáně je někdy nutné její operativní odstranění.

Jak dlouho trvá léčba?

Léčba trvá okolo 2 týdnů. Důležitá je ovšem důkladná rekonvalescence. Po nekomplikovaném zápalu plic by měla trvat minimálně po dobu 2 týdnů a u komplikovaných případů nejméně 2 měsíce. Než se plíce a imunita vrátí do původního stavu, může to trvat tedy i několik měsíců. Děti, které proděly zápal plic či zánět průdušek, jsou během prvních měsíců náchylné k recidivě. Několik týdnů by ještě dítě nemělo např. vycházet ven na mráz, jinak se může opět rozkašlat.

Pozor na recidivu

Také byste se měli vyhnout alespoň 2 týdny po vymizení posledních příznaků dětskému kolektivu. Imunita dítěte je nyní velice oslabená. Nedivte se také, že se dítě po fyzické aktivitě rychle unaví. Jeho plíce ještě nefungují stoprocentně a omezený přísun kyslíku představuje velkou zátěž. Dítě by se mělo alespoň měsíc velmi šetřit.

Rizikové faktory

Mezi rizikové faktory pneumonie s těžším průběhem patří nízký věk dítěte, nedonošenost, chronické plicní a neurologické onemocnění (snížená očišťovací schopnost plic), vrozená srdeční vada, podvýživa a porucha obranyschopnosti. Negativní vliv mají i docházka do předškolních kolektivních zařízení, expozice cigaretovému kouři, znečištění životního prostředí, cestování v přeplněných dopravních prostředcích či pobyt v místech s vysokou koncentrací lidí, nízká sociální a ekonomická úroveň rodiny.

Zápal plic u dětí. Na co si dát pozor?
5 (100%) 1 hlas[ů]


Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*