Také vaše dítě neustále křičí, mluví velice nahlas a rádo si zpívá? Není to sice snadné, ale měla byste se pokusit jej přimět ke správné práci s hlasem. Některým dětem se totiž mohou vytvořit už ve třech letech na hlasivkách nerovnosti či dokonce uzlíky, díky kterým dítě dlouhodobě začne chraptět. Pokud byste nedodržovali tzv. hlasovou hygienu, mohlo by dítě hlas dokonce ztratit i trvale. Pokud má vaše dítě nezvykle hluboký či dlouhodobě ochraptělý hlas, neotálejte s návštěvou foniatrie či ORL.
Hlasivky
Nejčastějším důvodem vyšetření hlasivek je chrapot. Chrapot provází záněty dýchacích cest. Takovýto symptomatický chrapot většinou odezní během několika dní tak, jak odeznívá zánět v ostatních částech dýchacích cest. Déle trvající chrapot může být způsoben nerovností na hlasivkách. Tyto nerovnosti (nejčastěji uzlíky, které mohou být i u dětí) mohou zmizet. Je ale potřeba opravdu důsledně věnovat pozornost hlasové hygieně.
Vyšetření hlasivek
Vzhledem ke špatné dostupnosti hlasivek pro přímý pohled je nutno navštívit lékaře specialistu, a to buď ORL nebo foniatra. Vyšetření hlasivek se provádí speciálním endoskopem, který se zavede do úst a vidí dolů na hlasivky, jejichž obraz zvětšuje jako mikroskop. Vyšetření může být trošku nepříjemné, ale není bolestivé. Daří se i u spolupracujících dětí. Pokud ovšem děti nespolupracují, podstupuje se vyšetření v narkóze. Pro některé pacienty může být, vzhledem ke zvýšenému dávivému reflexu, vyšetření hůře tolerováno.
Hlasový uzlík
Hlasový uzlík je zbytnění vazivové tkáně v nejvíce namáhaném místě hlasivek. Uzlík vzniká nadměrným přetěžování oslabených hlasivek u pacientů se zvýšenou hlasovou námahou jako např. u zpěváků či u velmi hlučných a dráždivých dětí. Toto onemocnění není nebezpečné, ale projevuje se chrapotem, který už může znamenat i závažné nádorové onemocnění. Při déletrvajícím chrapotu (více než tři týdny), je důležité zjistit jeho příčinu. Je nutné především vyloučit jiné postižení hlasivek.
Kašel u dětí dokáže pořádně potrápit. Vyplatí se doléčit
Jak vzniká hlas?
Na vlastní tvorbě hlasu se podílí dechové úsilí, které žene mezi hlasivky vzduch z plicní tkáně. Proud vzduchu rozkmitá hlasivky a jejich pohybem vzniká základní tón, jehož výška je dána rychlostí kmitání hlasivek. Barva a charakter hlasu se utváří v rezonančních prostorách nad hlasivkami (hrtan, hltan, ústa a nosní dutina). Vlastní slovní projev vzniká pohyby mluvidel, zejména jazyka.
Poruchy z přemáhání hlasu
Zpěvácké uzlíky patří mezi funkční poruchy hlasu, což znamená, že se na jejich vzniku podílí špatná funkce hlasového ústrojí se současným přemáháním hlasivek. Mezi základní poruchy z přemáhání hlasu patří hyperkinetická dysfonie, hlasové uzlíky či dětská hyperkinetická dysfonie. Po určité době chybného užívání hlasu se na hlasivkách mohou začít vyskytovat charakteristické organické změny. Poruchy z přemáhání vznikají jak u dospělých pacientů, tak u dětí. Onemocnění je označováno jako hyperkinetická dysfonie, která vzniká nadměrným přetěžováním hlasivek mluvním či zpíváním, většinou při špatné hlasové technice. Zesílení a pozdější uzlíky nedovolují vytvoření správného hlasového závěru, hlas je chraptivý, slabší, tvořený s větším fonačním tlakem. Tím se nadále zvětšuje nepřirozená zátěž hlasového ústrojí a vytváří se bludný kruh – snahou o zlepšení hlasu pomocí většího hlasového úsilí totiž dochází k dalšímu zhoršování stavu.
Doprovod dítěte k lékaři. Na co všechno máte nárok?
Dětská hyperkinetická dysfonie
U dětí vzniká dětská hyperkinetická dysfonie často po vstupu do kolektivního zařízení, např. do mateřské školy, kdy se snaží navzájem překřikovat. Nebezpečné jsou také různé kolektivní sporty či společenské hry, dětské tábory, více sourozenců v rodině atd. Vřetenovitá zesílení s nedomykavostí v zadní a později i přední části hlasivkové štěrbiny zvětšují nerovnosti na hlasivkách. Dítě se je kvůli dosažení větší intenzity hlasu snaží kompenzovat použitím nadměrného fonačního tlaku. I u dětí se tedy mohou trvalým přemáháním hlasivek vyvinout hlasové uzlíky. Onemocnění hlasivek u dětí je poměrně časté, ale většinou se nejedná o těžké vady.
Jak se hlasové uzlíky léčí?
Nejlepší terapii hlasových uzlíků je vždy prevence jejich vzniku. Již od dětství je třeba naučit děti správně používat svůj hlas. Úloha rodiny je pro dítě nezastupitelná – hluční rodiče se nemohou divit, že jejich ratolesti také křičí. Jděte sami příkladem, hovořte na děti mírně, s pozvolnými začátky. V prvé řadě je tedy potřeba dodržovat zásady hlasové hygieny. Medikamentózní a inhalační terapie je podpůrnou součástí léčby. Hlavní úlohu má chirurgická léčba, která vede k odstranění uzlíku a tím k možnosti opětovné tvorby čistého hlasu.
Onemocnění hlasivek u dětí – operace
Operace se provádí v lokální anestézii za použití endoskopické techniky v kombinaci s laserem. Standardní chirurgickou terapií zůstává přímá laryngoskopie v celkové anestézii, což znamená zavedení kovového tubusu nad oblast hlasivek a odstranění uzlíků mikrochirurgickými nástroji pod kontrolou operačního mikroskopu. Po operaci by mělo být samozřejmostí foniatrické hlasové cvičení. Po operaci je vždy potřeba dodržet naprosté nemluvení, což u dětí není možné. K operaci se tedy přistupuje většinou až v pozdějším věku, kdy už je dítě schopné uvědomovat si, že nesmí mluvit.
Nosní mandle u dětí. Jakou mají funkci a kdy je vhodné je odstranit?
Hlasová hygiena
Zejména hlasité děti by neměly používat hlas nepřirozeným způsobem. Pozor tedy na zpívání písniček, recitování básniček a také na napodobování nejrůznějších zvuků aut, motorů, letadel či zvířátek. Děti cvičí nádech nosem a výdech pomalu pusou. Situace se zhoršuje s onemocněním dýchacích cest, které je proto potřeba vždy důsledně léčit a neposílat např. dítě příliš brzy po nemoci do školky. Pozor také v zimě. Mráz je pro hlasivky nebezpečný. Děti by měly dýchat pouze nosem a mluvit venku jen minimálně. Když má dítě ucpaný nos a dýchá v zimě ústy, je to pro hlasivky velice nepříznivé. Negativně působí také příliš prašné prostředí.
Ale jak dítě ztišit?
Vhodné je, když rodiče čtou dětem pohádky, kdy děti pozorně poslouchají. Ideální je také výtvarná aktivita nebo stavění. Dítě se většinou soustředí a nemluví. Společně s dítětem stavíme např. z kostek, ale nic neříkáme. Každá naše věta vyvolává v dítěti nové myšlenky, které chce pochopitelně sdělit. Čím méně budeme mluvit my, tím méně budou mluvit děti. Pokud se spolu dohadují sourozenci, snažíme se je co nejvíce oddělovat. Když jsou na tom hlasivky opravdu špatně, rozhodně se nic nestane, když dětem pustíte nějaký pěkný film v televizi. Při sledování televize se zklidní většina dětí. Požádejte také učitelky ve školce o spolupráci, aby dítě nenutili ke zpívání. Namísto zpěvu mohou děti např. tancovat. Zejména holčičky to ocení.
2 fotky 
