×
MotherClub.cz

Potravinářská barviva v dětském jídle. Je libo dehet nebo rozdrcené brouky?

Potravinářská barviva v dětském jídle

Každý má rád krásné a barvené jídlo, zejména pak děti. Není divu, že potravinářské společnosti dobarvují téměř vše, aby jejich výrobek vypadal co nejlákavěji. Nejsou ovšem barviva jako barviva. Na která potravinářská barviva bychom si měli dát pozor? Jaká jsou nejnebezpečnější pro děti? A která jsou naopak zcela v pořádku?

Potravinářská barviva

Potravinářská barviva jsou běžnou součástí potravin. Díky lákavým barvám máme na to či jiné jídlo chuť, o to více to platí u dětí. Ačkoli některá barviva mohou být v potravinách přítomna přirozeně, je dnes čím dál tím složitější vybírat potraviny, ve kterých nenajdeme umělá, tzv. syntetická barviva. K barvení potravin se používají tři základní skupiny barviv: přírodní barviva, syntetická barviva identická s přírodními, ale nejčastěji bohužel výhradně syntetická barviva.

Přírodní barviva

Přírodní barviva se používají k barvení potravin poměrně omezeně, protože jsou až na některé výjimky málo stabilní. To znamená, že se během skladování potravin chemicky mění, a tím se mění i jejich barva. Navíc jsou většinou dražší než barviva syntetická. Získávají se z potravinářských materiálů přírodního původu. Mezi přírodní barviva se řadí barevné produkty získávané z přírodních surovin různými technologickými procesy, např. karamel a sladový extrakt.

Syntetická barviva identická s přírodními

Syntetická barviva, která jsou identická s přírodními, se získávají chemickými reakcemi, ale jejich struktura je na rozdíl od barviv syntetických totožná se strukturou barviv přírodních. Příkladem je např. syntetický betakaroten (provitamin A) a riboflavin (vitamin B2), které mají zároveň funkci vitaminů.

Těžké kovy v dětské stravě. Jaké mohou mít dopady na děti a jak se jim vyhnout?

Syntetická barviva

Syntetická barviva jsou vyrobena chemicky a jejich struktura se od přírodních barviv liší. Většina syntentických potravinářských barviv se vyrábí z uhelného dehtu. Ano, zní to děsivě, ale je to tak. Na která syntetická barviva si dát velký pozor? Některá z nich jsou považována za karcinogenní, jiné způsobují alergické reakce (např. atopický ekzém, astma). Není možné se spoléhat na zákazy, protože některá syntetická barviva jsou např. striktně zakázaná v USA, zatímco v Evropě jsou v určitém množství povolená, případně naopak. Legislativa se neustále mění a vyvíjí, nicméně zodpovědný rodič má možnost převzít iniciativu do vlastních rukou a snažit se syntetickým barvivům cíleně vyhýbat sám.

Označení syntetických barviv

Přídavek barviva k potravině musí být označen na etiketě výrobku a to buď příslušným symbolem E (E1.., např. E100 je kurkumin) nebo chemickým názvem. Česká potravinářská legislativa obsahuje seznam barviv povolených k barvení potravin. Barviva neuvedená v tomto seznamu se používat nesmějí, protože nejsou bezpečná nebo jejich zdravotní nezávadnost nebyla dosud dostatečně ověřena. V seznamu povolených barviv je pouze 17 barviv syntetických.

Zákon nás chrání jen částečně

Kromě 17 povolených syntetických barviv zákon vymezuje také nejvyšší povolené množství barviva, které se k potravině smí přidat. Toto množství se odvíjí od zdravotní bezpečnosti barviva a průměrné spotřeby příslušné potraviny. Barvených potravin se tedy bát nemusíme, ale přesto není rozhodně rozumné, zejména u dětí, konzumovat velká množství barvených potravin. Podívejme se nyní na ta nejškodlivější barviva (nejen syntetická), která jsou ovšem povolená a v potravinách je běžně najdeme.

Atopický ekzém u dětí – jeho projevy a léčba

Karmíny neboli košenila

Za velice nebezpečná potravinářská barviva jsou považovány karmíny. Najdeme je na potravinách označené jako E120 (kyselina karmínová, karmíny). Košenila je přírodní červené barvivo, kapalina rozpustná ve vodě, ve většině jídel je její barva stále červená. Při reakci se zásadou však zmodrá. Košenila se získává z vysušených těl červce nopálového, hmyzu sajícího šťávu opuncií. Karmíny jsou hliníkové laky kyseliny karmínové. Má široké využití v masných výrobcích a při zpracovávání ovoce.

Karmíny – červené barvivo

Jedná se o přídatnou látku, která je spojována s dětskou hyperaktivitou. Může způsobit anafylaxi, astma, kopřivku, sennou rýmu. Na škodlivosti karmínů se odborníci shodují, a proto jsou rámci EU povoleny jen pro vybrané kategorie potravin v omezeném množství. Nicméně pokud si vaše dítě dá celé balení gumáčků, pak sní „ovocné“ piškoty v čokládě, zají to jogurtem s „lesním ovocem“ a zapije to šťávou „z lesních plodů“, nemůžete se divit, že vám v noci nespí. Červené karmíny je opravdu potřeba hlídat!

Impulzivnost a neschopnost sebeovládání. Hyperkinetická porucha skutečně existuje. Čím takové děti prochází?

Na které potraviny se zaměřit?

Karmíny se využívají jako barvivo do cukrovinek, mléčných výrobků, džemů, instantních polévek, nápojů, žvýkaček, kompotovaných třešní atd. Košenila je velice rozšířená, najdeme ji zejména v červených jogurtech, které se tváří jako malinové či jahodové, dále pak v nápojích, džemech a šťávách. Ale nejvíce ze všeho v uzeninách – aby byly hezky červené a vypadaly „poctivě“. Děti by naštěstí neměly uzeniny vůbec konzumovat, takže se jako rodiče zaměříme hlavně na červené jogurty, kečupy, džemy, „malinové“ zmrzliny, červené nápoje a červené šťávy.

Žlutá barviva

Největší pozor bychom si měli dát na žluť E110. Jedná se o žluť SY (Cl potravinářská žluť 3). Jedná se o alergen. Žluto – oranžové barvivo vyráběné synteticky můžeme v potravinách nalézt také pod anglickými názvy Sunset Yellow, FCF Orange Yellow S nebo FD&C Yellow 6. Pro svou jasně oranžovou barvu je tato látka hojně využívána v nealkoholických nápojích, v mnoha druzích sladkostí, v pekařských výrobcích, v meruňkovém džemu, marcipánu, zmrzlině, horčici, žvýkačkách, instantních polévkách a dalších. Může vyvolat alergické a astmatické reakce, kopřivku, otoky kůže, vyrážku či dráždit žaludek a vyvolat zvracení nebo průjem. Látka je v podezření ze způsobování dětské hyperaktivity a může vyvolávat nesnášenlivost aspirinu.

Na co si dát pozor?

Potravinářská barviva s označením E110 najdeme ve Vitacitu, Aperolu, Celaskonu nebo např. ve zdobící sadě Decor zdobení Dr. Oetker. Jaké žluté barvivo je tedy relativně v pořádku? Vzhledem k tomu, že je relativně dostupný a stabilní, používají výrobci k dobarvování žlutě lutein neboli betakaroten.

Co dělat, když dítě nechce jíst? Nutit nebo nenutit? Poradíme

Lutein

Lutein (z latinského luteus – žlutý) je žlutooranžové xanthofylové barvivo náležející mezi karotenoidy. Lutein je produkován výhradně rostlinami a lze jej nalézt ve větším množství v listové zelenině – zejména v kapustě či špenátu. (lichořeřišnice) a také v pampeliškách či vodnicích. Lutein jako potravinářské barvivo nese označení E161b a je extrahováno z okvětních lístků afrikánu. V Austrálii a na Novém Zélandě je používání tohoto barviva povoleno, zatímco ve USA nikoliv. Má se za to, že lutein má pozitivní vliv na lidský zrak.

Modrá barviva – E133 a E124

E133 – Brilantní modř FCF a modrá E124 – Ponceau 4R představují syntetická jasně červená barviva, která se chybně zaměňují za přírodní barvivo košenilu E120. Vyrábějí se synteticky z kamenouhelného dehtu. Mohou způsobit astma, horečky a na pozoru by měli být zejména lidé citliví na aspirin. Na základě dlouhodobých studií na krysách a myších existuje podezření, že se jedná o karcinogeny. U dětí mohou vyvolat či zhoršovat hyperaktivitu. Děti s nimi mohou přijít do styku velice často, neboť většina modrých cukrovinek je obsahuje (např. bonbony Harribo, šmoulová zmrzlina, Skittles, lízátka…), ale i šťávy, které se tváří jako z lesního ovoce. Dále E124 najdeme v kečupech, cukrovinkách, marmeládách, pudinkách, žvýkačkách, mléčných výrobcích, limonádách, zmrzlinách, v kompotovaném ovoci či rybích výrobkách. Modrá barviva najdeme také např. v zubních pastách a jiných drogistických a kosmetických výrobcích.

Pozor na barevné dorty

Dejte si hlavně pozor na nyní oblíbené dětské narozeninové dorty, které využívají fondánu či barveného marcipánu. Preferujte pro děti klasické piškotové dorty s ovocem a tvarohem namísto barevných potahovaných dortů. Nebo fondán z dortu sundejte poté, co dětem nakrájíte dort na talířek.

Jak naučit dítě jíst samo – jídlo není hra

Přírodní barviva jako náhražka syntetických

A jak je možné syntetická barviva v potravinách nahradit? Určitě to není reálné u trvanlivých potravin, protože hlavní problém je to, že přírodní barviva rychle svou barvu ztrácí, zejména v kontaktu s UV zářením. Nicméně u potravin určených k rychlé spotřebě je možné ve specializovaných obchodech sehnat potraviny dobarvované přírodními barvivy. Nebo si jídlo můžete během přípravy dobarvovat sami. Červená řepa, maliny, borůvky, černá čočka beluga,  mrkev nebo červené zelí, to jsou potraviny, které dokáží doslova barevné divy.

Jak se umělým barvivům vyhnout?

Vybírejte potraviny, které dobarvované vůbec nejsou. Když doma nic jiného mít nebudete, uvidíte, jak rychle si děti zvyknou na bílý jogurt dochucovaný medem nebo domácím džemem, namísto umělých jogurtů. Namísto dobarvované šťávy mohou pít ovocný čaj vychladlý v konvici. Cukrovinky byste měli u dětí omezit tak jako tak, ale pokud chcete dětem udělat něčím radost, kupte jim hrozinky v čokoládě nebo v jogurtu. Anebo kvalitní čokoládu, která není dobarvovaná.

Potravinářská barviva v dětském jídle. Je libo dehet nebo rozdrcené brouky?
5 (100%) 6 hlas[ů]


Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*