Novorozenecká žloutenka se u dětí běžně objevuje třetí až čtvrtý den po porodu, někdy i dříve. Miminka mají nápadně žlutou barvu kůže a očního bělma. Bývají unavenější a při krmení usínají. Novorozenecká žloutenka potrápí přibližně každého druhého novorozence. Ačkoli se jedná o časté onemocnění, rozhodně jej nelze podceňovat. Podívejme se nyní, jak vlastně novorozenecká žloutenka vzniká.
Příčiny novorozenecké žloutenky
Novorozenecká žloutenka vzniká rozpadem nadbytečných červených krvinek (erytrocytů), které kolovaly v krvi plodu v děloze. Díky těmto nadbytečným krvinkám mělo děťátko po porodu sytě růžovou až červenou barvu.
Novorozenecká žloutenka a její vznik
Plod v děloze získává kyslík z matčiny krve přes placentu. Tato krev obsahuje méně kyslíku než krev kolující v tepnách každého z nás. Plod se v děloze vyvíjí v relativním nedostatku kyslíku (hypoxii). Jeho organismus je na to však adaptován několika mechanismy. Červené krvinky obsahují jiný typ červeného krevního barviva (hemoglobinu) než krvinky již narozených dětí a dospělých. Jedná se o tzv. „fetální hemoglobin“. Díky tomuto typu krevního barviva mohou krvinky přenášet a uvolňovat kyslík i v prostředí o menším obsahu kyslíku.
Novorozenecká žloutenka jak vzniká?
V krvi dospělého člověka koluje okolo 5 milionů červených krvinek na mm3 krve. Oproti tomu krev plodu jich obsahuje až 8 milionů na mm3. Když začne novorozenec po porodu přijímat kyslík plícemi, stává se fetální hemoglobin i nadbytek červených krvinek nadbytečnými. Krvinky se začínají rozpadat.
Rozpadem erytrocytů se do krve uvolňuje hemoglobin, který je dále metabolizován na žluté krevní barvivo bilirubin. Bilirubin je dále zpracováván játry a vylučován do žluče. Ta odchází do stolice, kterou barví tmavě. Jelikož ale játra novorozenců ještě nejsou zralá a plně funkční, nestačí tak velké množství bilirubinu odbourávat a jeho hladina v krvi se zvyšuje. Nahromaděný bilirubin se usazuje v tkáních a zbarvuje kůži a oční bělmo do žluta
Hypotrofický novorozenec. Proč se nám narodilo malé miminko s nízkou váhou?
Novorozenecká žloutenka způsobuje spavost
Pro organismus novorozence představuje odbourávání bilirubinu obrovskou zátěž. Navíc bilirubin působí v těle novorozence jako neurotoxin. Častým příznakem proto bývá velká spavost dětí. Ačkoli miminko spí, je třeba jej vzbudit a v pravidelných intervalech (každé 2 – 3 h) co nejvíce kojit, aby bylo dobře hydratované a bilirubin se lépe z těla odbourával.
Novorozenecká žloutenka a hodnoty
Ačkoli se novorozenecká žloutenka objevuje u velké části dětí, jen u některých si vyžaduje léčbu. Závisí to na výši hladiny bilirubinu v krvi. Ta se běžně v porodnicích zjišťuje bezkontaktním měřícím přístrojem, většinou ráno a večer.
Na každý den od porodu je stanoveno rozmezí, do kterého by se měla hodnota bilirubinu v krvi vejít. Pokud ji děťátko přesáhne, zjišťuje se přesná hodnota z krevního vzorku. Přechodné zvýšení nekonjugovaného (nepřímého) bilirubinu se označuje jako fyziologická hyperbilirubinemie. Začíná po 24 hodinách věku. Maximální hladina bilirubinu je 3. až 5. den života (u nedonošených novorozenců 5. až 7. den života).
Pokles bilirubinu by měl nastávat bez intervencí do 10 dní (u nedonošených do 14 dní) a odeznít do 14 dní (u nedonošených do 21 dní). Často se tak maminkám prodlouží pobyt v porodnici o několik dní, pokud jsou hodnoty hraniční, tzn. že není indikována fototerapie, ale hladina je přesto zvýšená. Bilirubin by měl stoupat o méně než 85 μmol/l/den, konjugovaný bilirubin < 34 μmol/l (< 20 % celkového bilirubinu).
Rizikové faktory novorozenecké žloutenky
U zdravého fyziologického novorozence hladina bilirubinu nepřesahuje obvyklou mez. U komplikovaných novorozeneckých stavů (nižší porodní hmotnost, infekce, nezralost, nedostatek kyslíku pro plod před nebo po porodu) se žloutenka může objevit dříve (už první den) a trvat delší dobu.
Příznaky novorozenecké žloutenky
Nejviditelnějším příznakem je žluté zabarvení kůže a očního bělma, které ale u běžné novorozenecké žloutenky zdravého dítěte nemusí být ani patrné. Obecně lze lépe žluté zabarvení pozorovat na denním světle, při umělém osvětlení nebývá tolik patrné.
Novorozenecká žloutenka a kojení
U novorozence platí, že čím častěji dítě pije, tím lépe. Jednak je to pro něj přísun energie a živin, a dětský organismus se pak se zátěží lépe vypořádá, ale hlavně dochází k rychlejšímu odplavování bilirubinu z těla.
Pokud bojujete s novorozeneckou žloutenkou ještě ve dvou či třech měsících věku dítěte, doporučuje se na několik dní přerušit kojení. Na delší trvání žloutenky může mít totiž vliv složení mateřského mléka. Dítě krmíme odstříkaným mlékem ohřátým na 56 stupňů Celsia po dobu patnácti minut.
Hexavakcína je nejdůležitější pro nejmenší děti, říká vedoucí očkovacího centra MUDr. Cabrnochová
Následky novorozenecké žloutenky
Vysoké hladiny bilirubinu představují pro dítě vážné nebezpečí. Novorozenec nemá plně vyvinutou bariéru mezi krví a mozkem a bilirubin přechází do mozkové tkáně, hlavně do části zvané bazální ganglia. Usazuje se tam a může způsobit nevratné poškození mozku nebo i smrt dítěte. Tuto komplikaci nazýváme jádrový ikterus.
Léčba novorozenecké žloutenky
Fyziologická novorozenecká žloutenka nevyžaduje léčbu, doporučuje se jen časté, neomezované kojení a matky by měly novorozence co nejvíce vystavovat na denní světlo, které urychluje rozpad bilirubinu v krvi. Hladinu bilirubinu ovlivňuje také stupeň hydratace, při léčbě tedy dbáme na podávání dostatečného množství tekutin ať už jen z mateřského mléka nebo kapací infuse.
Novorozenecká žloutenka a slunce
Pokud jsou hodnoty bilirubinu hraniční, doporučí lékař vystavovat novorozence co nejvíce dennímu světlu. Ovšem nikoli přímému slunci! Dětská pokožka je po porodu velice citlivá a slunce by jí mohlo ublížit. Stačí dávat postýlku s dítětem co nejvíce k oknu, nejlépe na stranu odvrácenou od slunce. Miminko odhalíme, ale pozor, aby byl zároveň zajištěn tepelný komfort dítěte.
Novorozenecká žloutenka a světlo
Při závažnějších formách se přistupuje k léčbě fototerapií, tedy léčbě novorozenecké žloutenky ,,modrým“ světlem s nízkou vlnovou délkou. Pro dítě je zcela nebolestivá a někdy ani nevyžaduje oddělení matky od dítěte, protože ji lze provést přímo v postýlce u matčina lůžka. Modré světlo rozkládá bilirubin na netoxický, ve vodě rozpustný produkt, který se vylučuje žlučí a močí.
Jak dlouho trvá novorozenecká žloutenka
Žloutenka spontánně vymizí většinou několik týdnů či měsíců po propuštění z porodnice, nejpozději však do 4. měsíce.
Pokud nevymizí spontánně a hladinu bilirubinu se nedaří udržet v přijatelných mezích ani fototerapií, provádí se tzv. „výměnná transfuze“. Zákrok spočívá v postupné náhradě krve dítěte s vysokým obsahem bilirubinu za krev bez bilirubinu. Provádí se nejčastěji přes pupeční žílu. Pomocný význam má podávání krevní bílkoviny albuminu, která částečně váže bilirubin v krvi, a brání tak jeho přestupu do mozku.
Jak správně nechat odříhnout novorozence? Přehled nejlepších poloh
Novorozenecká žloutenka a Rh-faktor
Z pojmu novorozenecká žloutenka se někdy vyčleňuje zvlášť tzv. hemolytická nemoc novorozenců (fetální erytroblastóza). Jedná se o závažnou formu novorozenecké žloutenky. Pokud dojde k neshodě krevní skupiny matky a dítěte (krevní inkompatibilita), může hladina bilirubinu dosáhnout velmi vysokých hodnot.
Přibližně 10 % žen v ČR je Rh–faktor negativní. Během těhotenství jsou pravidelně sledovány protilátky v krvi, pokud je partner Rh-faktor pozitivní. V takovém případě je totiž 50% šance, že bude plod také Rh–pozitivní. Hrozilo by velké nebezpečí, zejm. v případě, že v předchozím těhotenství již byla matka imunizována Rh–pozitivním plodem. Naštěstí je takto dramatický průběh dnes již velmi vzácný a lékaři si s ním dovedou poradit.
Špičkové pracoviště zaměřené na onemocnění krve u novorozenců se nachází v podolském UPMD, kam jsou odesílány matky, jejichž protilátky ohrožují plod v děloze. Někdy zde na oddělení rizikového těhotenství tráví několik týdnů i měsíců. Krevní transfuze novorozencům zde provádějí již od 50. let minulého století a v současnosti provádějí také krevní transfuzi do plodu v děloze, před břišní stěnu matky, aby se dítě udrželo v pořádku alespoň do 32. týdne těhotenství.
Umělé přerušení těhotenství či spontánní potrat – rizika
Na pozoru by se měly mát ženy, které podstoupily umělé přerušení těhotenství či spontánní potrat, pokud jsou Rh-negativní. Zejména mladé dívky, které se rozhodnou pro umělé přerušení těhotenství, by si v každém případě měly nechat vyšetřit Rh-faktor z krve. Pokud jsou Rh-negativní a jejich partner Rh-pozitivní, měl by jim být preventivně aplikován tzv. „anti-D“, aby se jejich tělo neimunizovalo proti Rh-pozitivní krvi. Kdyby se tak nestalo, mohlo by to pak zásadně ohrozit jejich případné další těhotenství. Anti-D injekci dostávají také matky do 48 hodin od porodu, pokud došlo k inkompatibilitě.
Různé typy žloutenky
Jak vidíme, novorozenecká žloutenka má úplně jinou příčinu než infekční žloutenky typu A, B nebo C, které jsou způsobeny virovým zánětem jater.
Ohodnoťte tento článek:
