Kousání nehtů či cucání palce. Přehled nejčastějších dětských zlozvyků a rady, co s nimi

Kolik zlozvyků z dětství vám zůstalo do dospělosti a které nejčastější zlozvyky děti dělají? Z fleku byste jich mohli hned několik vyjmenovat. Ať už jde o kousání, loupání či trhání nehtů, kroucení vlasů, olizování rtů, dloubání si do nosu, popotahování, pojídání neobvyklých věcí nebo třeba různé tiky. Tyto zlozvyky mají své příčiny a pokud si na takové činnosti jednou děti zvyknou, těžko se jich zbavují. Dá se s tím něco dělat? Zeptali jsme se odbornice, speciální pedagožky Mgr. Jany Lepkové.

Dětské zlozvyky. Jak a proč vlastně vznikají?

S různými zlozvyky se setkáváme u dětí poměrně často, mohou se lišit v závislosti na věku, řada z nich je vývojovou záležitostí a v pozdějším věku nebo při správném postupu odezní, mohou mít různé příčiny a u každého dítěte se mohou projevovat různě. Pojďme se nyní na ně podívat podrobněji.

Jak děti odnaučit jíst sladké. Chraňme děti před nadměrnou konzumací cukru

Do kdy je cumlání palce reflex?

Asi nejčastějším zlozvykem, se kterým se setkáváme u malých dětí, je cumlání palce. Již miminka v prenatálním vývoji, v bříšku maminky, si strkají palec do pusy a v tomto období jistě nelze hovořit o zlozvyku – je to záležitost reflexní. Po narození si skoro každé dítě strká palec do pusy a je to naprosto přirozená, vývojová záležitost. Dítě v tomto věku prochází kognitivním vývojovým stádiem, které Piaget označil jako senzomotorická inteligence. Poznává svět smysly a pohybem, k tomu náleží i objevování a poznávání vlastního těla – tedy úst a palce. Freud hovoří o orální fázi, kdy dochází k „uspokojování slasti“ prostřednictvím úst. Postupně toto „objevování“ vývojově odeznívá.

Dítě si cumlá palec – jak dlouho je to normální?

Řada odborníků uvádí, že cumlání palce je neškodné do jednoho roku, tolerovatelné do třetího roku. Pakliže „zlozvyk“ přetrvává i po tomto období, mohlo by se jednat o problém s tzv. přetrvávajícími primárními reflexy. Stomatologové hovoří také o tom, že dlouhé období cucání palce může mít neblahý vliv na růst a vývoj chrupu a logopedové zase hovoří o možnosti negativního vývoje ve smyslu řečových vad.

Metody, jak dítě odnaučit cucání palce. Zaměřte se na pozitivní jednání a motivaci

Jak zbavit dítě zlozvyku cucání palce?

Pakliže cucání palce přetrvává příliš dlouho, je vhodné pokusit se soustředit pozornost dítěte jiným směrem, zabavit jej nějakou aktivitou. Výčitky a tresty se nejeví vhodné. Dítě lze zabavit hračkou, povídáním s obrázky, skládáním kostek apod. Vhodné jsou aktivity, které vedou k zaměstnání rukou, dítě manipuluje s předměty a ztrácí tak možnost využít palec ke strkání do pusy.

Je samozřejmé, že v batolecím věku využíváme hlavně větších předmětů, naprosto nevhodné by se jevily např. korálky a drobné součástky, které takto malé dítě může spolknout. V tomto věku jsou opravdu nebezpečné, protože dítě má s nimi tendenci experimentovat a např. vsunutí kuličky do nosu nebo ucha je pro tento věk typické.

Zlozvyk může přetrvávat u dětí, které se nudí, ale i u dětí, které jsou úzkostnější a tímto se vlastně „uspokojují“. Potom je třeba dbát zejména na odstranění příčiny vyvolávající stres, příp. je vhodná konzultace s psychologem.

A co kousání nehtů nebo trhání nehtů u dětí? Je to projev neurózy?

Zlozvyk cumlání palce může v pozdějším období i některých dětí přejít ve zlozvyk okusování nehtů, tzv. onychofagii, anebo se onychofagie rozvíjí samostatně. Je to také jeden ze zlozvyků se kterým se můžeme setkat i u adolescentů a dospělých. Příčina tohoto stavu je často v psychické rovině, kdy může jít o psychické přetížení, vrozenou nižší toleranci k zátěži u úzkostnějších jedinců. Stres mohou vyvolat například konflikty v rodině. Prof. Medina uvádí příklady, kdy po hádce mezi rodiči byly přítomny vyšší hladiny stresových hormonů v krvi dítěte až kolem 24 hodin. Stres může také způsobit zvýšený tlak na dítě z hlediska výkonů, školní neúspěchy, obtížná adaptabilita ve vrstevnické skupině, šikana apod. U starších dětí a dospělých může jít i o nezpracované osobní konflikty. Dítě potom hledá „únikovou cestu“ a okusování nehtů mu přináší úlevu.

Pokud se jedná o psychický původ obtíží, může a často je tento zlozvyk spojen s některými dalšími psychosomatickými projevy – bolestmi hlavy, bruxismem, enurézou (nočním pomočováním), bolestmi bříška apod. Okusování nehtů může mít i jiné příčiny, např. je to nuda. Je řada dětí, kteří nemají adekvátní zabavení, tak si okusují nehty z nudy, nemusí jít přímo o extrém jako je podnětová deprivace, ale o „aktuální zabavení“, příp. o nějaký kožní problém.

Jak zbavit dítě kousání nehtů?

Stav lze řešit na základě vyvolávající příčiny. V případě psychické příčiny je třeba:

• eliminovat možné vyvolávající momenty
• nehty krátce zastřihávat nebo vyzkoušet zdravotně neškodný lak
• učit dítě pracovat se stresem a se svými s emocemi
• naučit jej osvojování relaxačních technik
• dbát na pestrost stravy, doplnit vitamíny skupiny B a hořčík
• zvážit pomoc přírodních prostředků
• využít techniky sloužících k regulaci mozkové činnosti – biofeedback
• umožnit dítěti dostatek pohybu a pobyt v přírodě
• zajistit dítěti vhodný rozvrh dne s vyváženými činnostmi a nezatěžovat jej množstvím aktivit, které nemá možnost pojmout
• umožnit dítěti vlastní seberealizaci v oblastech, v nichž je dobré a podporovat rozvoj jeho silných stránek
• dbát na dostatek spánku dítěte
• v případě dlouhodobého setrvávání zlozvyku využít konzultace v poradenském zařízení

Nevýhodou může být úzkostná, „skleníková“, přehnaně protektivní výchova. Pakliže je příčinou nuda, jde o přiměřené zaměstnání dítěte a odlákání pozornosti jiným směrem. Kožní lze pak problém řešit ve spolupráci s pediatrem nebo dermatologem.

Dudlík ano či ne a kdy ho odebrat?

Jak pomáhá dětský lak proti kousání nehtů?

Nejčastěji jde o laky s pomerančovou chutí. Takto nalakované nehty nepůsobí dětem na okusování příjemně, protože chutnají hořce. Je třeba dbát, aby šlo o zakoupení v kvalitním obchodě a lak odpovídal zdravotní nezávadnosti. Je třeba však připomenout, že laky mohou být smysluplným řešením jen v určitých případech. Pakliže není řešena prvotní příčina, může se stát, že dítě sice přestane s okusováním nehtů, protože mu „nechutnají“, ale přejde záhy k jinému zlozvyku, kterým toto kompenzuje, např. začne si kroutit vlasy nebo „neuroticky pokašlávat“ atd. Je třeba tedy vždy prvotně řešit příčinu.

Skřípání zubů u dětí. Jedná se také o zlozvyk?

Někdy bývá za zlozvyk označován i bruxismus. Hovořit o zlozvyku je však poněkud složitější, protože často probíhá ve spánku a je tak obtížně přístupný volní kontrole. Budit dítě ze spánku a snažit se jej zabavit „něčím jiným“ není smysluplné a jeví se spíše kontraproduktivní. Bruxismus však může být přítomen i ve dne, to je však méně častější.

Projevem bruxismu je zatínání a „skřípání“ zubů, což kromě poškozování zubů a dásní může mít i další negativní důsledky jako je nejčastěji popisované poškozování žvýkacích kloubů (temporomandibulární syndrom), zvýšené napětí obličejových svalů a bolesti hlavy.

Skřípání zubů u dětí. Proč je tzv. bruxismus nebezpečný?

Jako příčiny bruxismu se uvádějí nejčastěji psychické vlivy, úzkosti, stres. Mezi další příčiny mohou náležet bolesti v dutině ústní, např. při prořezávání zoubků – zde může napomoci stomatolog nebo gely s anestetickým účinkem. Příčinou mohou být též infekce. Náprava je potom obdobná jako u okusování nehtů. Bruxismus často spontánně odezní po odstranění prvotní příčiny. Jako prevence poškození zubů a dásní jsou k dispozici protektivní zubní dlahy, které může připravit stomatolog ve spolupráci s protetikem dítěti přesně „na míru“.

Dětská masturbace. Dá se rovněž považovat za zlozvyk?

Zlozvykem bývá někdy považována dětská (infantilní) masturbace se kterou se u dětí setkáváme opravdu velmi často a snad jen výjimečně některé dítě tímto obdobím neprochází. Intenzivnější bývá u dívek. Jde o vývojovou záležitost, kdy dítě objevuje svoje tělo a snaží se s ním „experimentovat“. Může se vyskytnout již v kojeneckém věku, nejvíce se rozvíjí však kolem 4. roku a kolem nástupu do školy, kolem 7. roku dochází k ústupu. Je zajímavé, že infantilní masturbace může mít celou řadu variabilních projevů, které nesouvisí vždy s přímou manipulací s pohlavními orgány, ale dítě často zaujímá různé pozice a polohy při kterých dochází k dráždění pubické oblasti, rodičům to může být nepochopitelné. Přímá manipulace s genitálem (častější u dívek) je projevem infantilní masturbace, ale není až tak častá jako vyhledávání „uspokojujících poloh“.

Dětská masturbace je dnes přirozená. Kdysi za ni byly děti trestány

Jedná se o vývojový stav, takže je třeba vyloučit tresty, výčitky, „vysvětlování nevhodnosti“, nevhodná přerušování. Jen, pakliže by přetrvávalo toto stadium velmi dlouho , je žádoucí snažit se přenést pozornost jiným směrem, dítě by mělo být v psychické pohodě, u starších dětí je vysvětlení vhodnosti omezení již možné.

A co když dítě pojídá nejedlé a atypické věci?

U tří až pětiletých dětí se někdy objevuje tzv. pica, což je záliba v pojídání nejedlých nebo atypických věcí jako je omítka, hlína, papír nebo dokonce slepičí výkaly či žížaly. Po šestém roce by se již pica neměla objevovat. V pozdějším věku se častěji objevuje u dětí s mentálním handicapem. To samozřejmě ovšem neznamená, že je pro něho diagnostickým kritériem. Může se vyskytovat v souvislosti s nedostatkem nějakého prvku. Pakliže dítě pojídá omítku, může to být předpokladem nedostatku vápníku a stejně tak pojídání „slepičáků“ může signalizovat nedostatek nějakého minerálu nebo vitamínu.

Nebezpečné se stává, pakliže pojídá nejedlé věci, které mohou být nebezpečné, např. kousky nátěrové hmoty s obsahem toxických složek. Konzultace s profesionálem a postup odnaučování se tu často neobejde bez psychoterapeutické práce. Některé děti se tak i snaží upoutat pozornost.

Některé děti třeba tlučou hlavou o zeď, nebo mají různé tiky…

Na seznamu dětských zlozvyků se můžeme setkat s řadou dalších, například je to neurotické pokašlávání, kroucení vlasů, tlučení hlavou o zeď nebo o zem. Příčiny bývají často obdobné – přirozená vývojová epocha, psychické stavy, snaha upoutat pozornost, nuda nebo specifické příčiny – neinhibované reflexy, nedostatek vitamínů, minerálů…

Podstatné vždy je, děti za zlozvyky netrestat! Nezveličovat je, až enormně se jimi nezabývat před dítětem, spíše snažit se od nich odpoutávat pozornost, v případě potřeby kontaktovat odborníky.

Děti v rodičovské posteli. Kdy už je to problém a jak jim usnadnit odchod?

Jana Lepková (*1980)

• vystudovala speciální pedagogiku na pedagogické fakultě Masarykovy univerzity v Brně, dále společenské vědy pro SŠ na pedagogické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci jako rozšiřující studium
• absolvovala kurzy: Feuersteinova metoda instrumentálního obohacování, Deficity dílčích funkcí B. Sindelarové, Grunnlaget, edukativně stimulační skupinky, efektivní učení a myšlenkové mapy, techniky soft skills a osobního rozvoje
• aktuálně vypracovává práci na téma “Analýza podpory vzdělávání nadaných dětí a dětí s dvojí výjimečností” v Jihomoravském kraji
• mezi její zájmy patří také historie, dějiny kultury a přírodní medicína
• působí jako speciální pedagožka a pracovnice školního poradenského pracoviště, věnuje se screeningu poruch učení, depistáži nadaných dětí a dětí se speciálními vzdělávacími potřebami a odpovídající pomoci jejich rodinám