×
MotherClub.cz

Školní zralost. Jak poznat, že dítě bude zvládat normální výuku a kdy mu vyřídit odklad?

Školní zralost

Řada rodičů se trápí otázkou, zda je již jejich předškolák připraven pro vstup do 1. třídy a bude zvládat běžnou výuku. Jak se vlastně posuzuje školní zralost a co dělat v případě, kdy zjistíme, že naše dítě předepsané dovednosti prozatím nezvládá? Kdy je na místě odklad školní docházky a co mohou rodiče udělat rozvíjení školní zralosti svých dětí? Otázky zodpovídá speciální pedagožka a poradkyně pedagogicko-psychologické poradny Mgr. Jana Lepková.

Jak poznat, že je dítě již zralé pro začátek školní docházky?

Obecně posuzujeme školní zralost z hlediska vyspělosti biologické, psychické a sociální. V oblasti biologické nás zajímá určitá fyzická zdatnost, koordinace. Důležité je posouzení obecných předpokladů pro zvládání školní výuky. Ačkoliv dítě v předškolním věku ještě ve většině případů nečte, můžeme postřehnout určité projevy, které predikují úroveň budoucího čtení, psaní a počítání. Zajímá nás hlavně tzv. dílčí funkce jako je např. zraková percepce, zda není přítomen vizuální stres, úroveň fonematického sluchu, prostorová a pravolevá orientace, úroveň pozornosti, krátkodobé zrakové a sluchové paměti. Na škodu není posouzení, zda nepřetrvávají primární reflexy, které se také mohou pojit s obtížemi jako např. ADHD, dyslexie, dyspraxie. Tyto oblasti mohou napovědět, zda nehrozí rizika pozdějších školních obtíží.

V rámci orientačního posouzení intelektu se hodnotí oblast orientovaná na myšlení – slovní zásoba, úroveň obecné informovanosti (bývá výborná u dětí s dobrým sociokulturním zázemím, naopak u dětí zanedbaných, i při poměrně dobrém intelektu může být omezení v této oblasti). Myšlení posoudí také úkoly zaměřené na zobecňování, hledání souvislostí, vztahů, podobností nebo rozdílů, skládání kostek kde je třeba využít analýzy a syntézy. Pro úspěšné zvládnutí školní docházky je totiž důležitá také úroveň vizuomotorické koordinace (skládačky, kostky, doplňování obrázků).

Hraje nějakou roli třeba i to, že dítě ještě neumí vyslovovat některé hlásky?

Je třeba posoudit rovněž úroveň rozvoje řeči. Obecně platí, že při nástupu dítěte do školy, by dítě mělo umět správně vyslovovat všechny hlásky. Tolerují se v tomto věku ještě vibranty „r“ a „ř“. Zvážit by se měla logopedická náprava, příp. logopedem vedené vyvozování špatně vyslovovaných hlásek.

A co sociální zralost? Co když třeba dítě nedokáže vydržet delší dobu bez matky?

Neméně důležitá je zralost sociální. Dítě by v tomto věku mělo být schopné vydržet bez matky. Mělo by umět se začlenit do kolektivu a kolektivních her, najít si kamarády, umět s nimi spolupracovat, ovládat hygienické návyky, respektovat učitele a rozumět hranicím chování. Mělo by již zvládat v určité míře ovládat své emoce.

Jakým způsobem se předškoláci testují?

Standardizované testy užívají školská poradenská zařízení, psychologové a speciální pedagogové. Jde o testy ověřené na velké skupině dětí a slouží k profesionálnímu využití. Náleží sem testy inteligence, zrakové percepce, sluchové percepce a pozornosti.

Další skupinu tvoří testy nestandardizované, které jsou k využití v mimoporadenskou praxi. Řada škol si pro rámec posouzení školní zralosti vytváří testy vlastní, které posuzují oblasti potřebné ke zvládání školní docházky.

Používá se u testování ještě stále kresba lidské postavy?

K posouzení kognitivních schopností se stále ještě často setkáváme s testem lidské postavy. Vychází se z předpokladu, že u dětí přibližně stejného věku se v kresbě postavy objevují obdobné prvky. Např. kolem tří let se u většiny dětí na celém světě a v různých kulturách objevuje kresba hlavonožce, dítě koncem předškolního věku kreslí postavy již celkem dobře propracované.

Přesto je třeba říci, že ačkoliv kresba postavy je někde dosti stále oblíbená, lze ji použít spíše jako metodu doplňkovou. Setkáváme se s řadou dětí, které kreslí postavy ještě nepropracované, a přesto je jejich intelekt zcela v pořádku. Svou roli hraje také úroveň vizuomotorické koordinace, úroveň pozornosti, motivace a zkušenosti práce s tužkou.

Osobně jsem dost často pozorovala zhoršování úrovně kresby postav. Domnívám se, že to může ovlivněno i tím, že řada dětí dnes v brzkém věku se setkává s displejem mobilního telefonu více, nežli s tužkou a papírem a jedná se o důsledek nedostatečné zkušenosti práce s tužkou. Další věc je ta, že obecně u dívek se dříve projevuje lepší vyspělost v kresbě (uvádí se, že kreslí i dříve hlavonožce).

A dá se to poznat i pozorováním jak a s čím si děti hrají?

Kognitivní úroveň lze také do jisté míry posoudit na základě pozorování úrovně dětské hry. Hry nadanějších dětí se jeví jako nápaditější, kreativnější, naopak hry dětí méně nadaných jsou více rutinní. Při hře lze také sledovat sociální dovednosti dětí a temperamentové zaměření. Extroverti budou více inklinovat ke kolektivním hrám, introvert se dokáže zabavit individuální hrou. Úroveň myšlení lze také odhadnout např. úkoly nebo hrami zaměřenými na abstrakci, porovnávání, podobností či odlišností. Důležité je posouzení úrovně pro čtení a psaní. Vizuální percepce se dá posoudit na základě práce s obrázky (shody a rozdíly, figura v pozadí, tvary zrcadlově převrácené).

Jak rozpoznat počátky dyslexie?

Děti, které již v předškolním věku jeví obtíže ve vizuální diferenciaci, mohou mít náznaky pozdější dyslexie. Nutno však podotknout, že zrcadlové tvary činí ještě obtíže řadě dětí na počátku školní docházky a jsou dány vývojově biologicky. Takže záměny písmenek „b“ a „d“ ještě nelze chápat jako např. projevy dyslexie. Kromě dyslexie se u některých dětí můžeme setkávat s projevy vizuálního stresu. Nejde o dyslexii v pravém slova smyslu, i když statistiky ukazují, že řada dyslektiků je vizuálním stresem postižena současně. Takovým dětem písmenka a tvary na papíře různé „přeskakují“, vidí je rozmazaně nebo dvojitě.

K diagnostice mohou napomoci speciální testy na vizuální stres. Velmi důležité je posouzení úrovně tzv. fonematického povědomí. Dítě, které se má správně naučit číst a psát si uvědomí zvukovou stránku slova. Nedostatečný fonematický sluch stojí za příčinou obtíží diktovaného psaní.

Co by konkrétně stran čtení a psaní mělo umět dítě zralé pro 1. třídu?

Dítě, které vstupuje do školy, by mělo umět poznat počet slov ve větě, umět slova rozeslabikovat, důležité je při nástupu do školy umět vyčlenit první písmenko ve slově, příp. také poslední. Neschopnost vyčlenit první písmenko před nástupem do školy může být dosti pravděpodobnou predikcí budoucích obtíží v českém jazyce. Pro oblast matematiky je důležitá sféra tzv. předčíselných představ (porovnávání velikostí, srovnávání, třídění podle více kritérií – např. „malé červené trojúhelníky roztřiď vlevo“, prostorová orientace) a zobecňování („jaký je nadřazený pojem slovům: jablko, banán, mandarinka“…).

A asi by také dítě mělo umět správně držet tužku…

Pro úroveň psaní je důležité zvládat hygienu správného sezení (již u malých dětí se setkáváme se svalovými dysbalancemi) a úchopu tužky. Pakliže si děti v předškolním věku neosvojí správné držení tužky, tj. špetkové, zvyká mnohdy obtížně zvladatelný návyk, který se ve školním věku špatně přecvičuje. Dítě by mělo držet tužku mezi palcem a ukazovákem, a ta se opírá nekřečovitě přes prostředníček.

Co mohou udělat rodiče?

Tak především rodiče si mohou sami všimnout, jak na tom jejich dítě je. Právě prvním diagnostikem může být rodič, který si sám povšimne, že např. dítě má špatnou výslovnost, neumí vyčlenit první hlásku ve slově, píše nebo kreslí neobratně, nerozeznává rozdíly na zdánlivě stejných obrázcích, je sociálně neobratné. Nestandardizované testy lze často užít v MŠ nebo ZŠ. Erudovanou pak diagnostiku provede školské poradenské zařízení.

Úroveň pozornosti a krátkodobé zrakové paměti lze orientačně zjistit i prostřednictvím různých her, např. pexesa, které mohou rodiče s dětmi hrát doma. Úroveň krátkodobé sluchové paměti třeba formou her typu „přijela babička do města a koupila…“ (děti tak doplňují různé možnosti a mají si zapamatovat vše předchozí). Pokud se něco ještě nedaří, lze vyřídit dítěti odklad.

Rozhovor s pedagožkou: Šikanu je třeba odlišit od škádlení!

 

Za jakých okolností lze vyřídit dítěti odklad školní docházky?

Odklad školní docházky (OŠD) je možný v případě, že dítě výrazněji zaostává v některé oblasti školní zralosti nebo připravenosti. Jde tedy o oblasti, které jsou výše uvedené. Řadila bych mezi ně vážnější poruchy řeči (vadná výslovnost více hlásek, nikoliv „pouze“ „r“ a „ř“, které lze v tomto věku ještě tolerovat), vážné nedostatky v oblasti zrakové percepce a fonematického povědomí, celkovou tělesnou nevyspělost a značnou sociální nezralost, nejvíce při kombinaci více faktorů.

Odklad školní docházky by měl být opravdu odůvodněný a opodstatněný. Vývoj dětí je individuální, takže někdy dítě při OŠD vyzraje a školní docházku plní lépe. Pakliže však k OŠD dojde, neměl by to být čas, který bude zcela promarněn, naopak je vhodné jej věnovat k procvičování oblastí, v nichž takové dítě selhává. Trénink by měl však probíhat spíše prostřednictvím hry a rozhodně ne drilem a přetěžováním takového dítěte.

Odklad školní docházky je také zakotven ve Školském zákoně. Odklad je možné odložit nejdéle do doby, v níž dítě dovrší 8 let věku. K jeho realizaci je třeba vyjádření školského poradenského zařízení a praktického lékaře pro děti a dorost. Souhlas vyjadřují rodiče nezletilého dítěte a rozhoduje o něm ředitel kmenové školy, kde by se dítě mělo vzdělávat.

Jak mohou rodiče takové dítě doma vzdělávat?

Na trhu je řada zajímavých materiálů např. od Mgr. Jiřiny Bednářové nebo dr. Zdeny Michelové. Je možné pracovat s programy jako HYPO, MAXÍK, KUPREV, Metoda dobrého startu, které doporučuji jako vhodné pro práci s dětmi s OŠD. Máme řadu skvělých českých autorek s praxí, které pro takové děti připravily podpůrné materiály.

A může jít třeba dítě do školy i dříve?

Pro děti s mimořádným nadáním je tu možnost opačná: předčasné plnění povinné školní docházky, a to od věku 6ti let. V tomto případě lze předpokládat akceleraci v oblasti kognitivních schopností. Postup předčasného vstupu do školy je obdobný jako v případě OŠD. Zvážit je však třeba, zda není patrný značný rozdíl mezi úrovní kognitivních schopností a schopností emocionálně-sociálních. Emočně sociální zvláštnosti mohou být u mimořádně rozumově nadaných dětí patrné.

Správný vývoj emoční inteligence u dětí je důležitý nejen pro nástup do školy. Jak ji rozvíjet?

Jana Lepková (*1980)

  • vystudovala speciální pedagogiku na pedagogické fakultě Masarykovy univerzity v Brně, dále společenské vědy pro SŠ na pedagogické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci jako rozšiřující studium
  • absolvovala kurzy: Feuersteinova metoda instrumentálního obohacování, Deficity dílčích funkcí B. Sindelarové, Grunnlaget, edukativně stimulační skupinky, efektivní učení a myšlenkové mapy, techniky soft skills a osobního rozvoje
  • aktuálně vypracovává dizertační práci na téma “Analýza podpory vzdělávání nadaných dětí a dětí s dvojí výjimečností” v Jihomoravském kraji
  • mezi její zájmy patří také historie, dějiny kultury a přírodní medicína
  • působí jako speciální pedagožka a pracovnice školního poradenského pracoviště, věnuje se screeningu poruch učení, depistáži nadaných dětí a dětí se speciálními vzdělávacími potřebami a odpovídající pomoci jejich rodinám



Diskuse

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*