![Problémy s kojením](https://motherclub.cz/wp-content/uploads/fly-images/10495/kojeni-448x360-c.jpg)
Správný vývoj emoční inteligence u dětí je důležitý nejen pro nástup do školy. Jak ji rozvíjet?
![Taťána Kročková](https://motherclub.cz/wp-content/uploads/2022/03/vyrez-300x273.jpg)
Taťána Kročková
9. 8. 2019
Zajímá vás, od jakého věku je dítě schopno vcítit se do prožívání druhého člověka? Od kdy si vlastně uvědomuje své emoce i emoce druhých lidí, dokáže jim lépe porozumět a ovládat je? Jak se vůbec vyvíjí emoční inteligence? Pedagogové a psychologové znají hry, které umožňují dětem lépe se svými emocemi pracovat. Pomoci mohou i docela obyčejní smajlíci.
Emoční inteligence dítěte a její rozvoj
Malé dítě jen těžko rozumí tomu, co se v něm vlastně odehrává. Pohnutky miminka jsou ryze instinktivní, uvědomuje si pouze pocity libosti a nelibosti. Každá vnímavá máma ale dokáže rozpoznat dle intenzity a zabarvení zvuku miminka, co se s ním asi děje, a co by potřebovalo. S postupným vývojem a růstem dítěte se i rozvíjejí jeho emoce, které jsou už více barvitější a specifické.
“Emoce tvoří nedílnou součást duševního života člověka a podobně jako poznávání a morální a sociální vědomí procházejí vývojovými epochami. Vše probíhá v souvislosti se zráním mozku a v interakci s prostředím. V batolecím věku se často můžeme setkat se separační úzkostí a obdobím vzdoru, které bývají doprovázeny opravdu silnými emočními reakcemi. V předškolním období se emoce dále diferencují. Oblíbenou činností dětí je hra a vznikají širší sociální vztahy mimo rodinu.
Při nástupu do školy je sociálně-emoční zralost dítěte jedním z předpokladů úspěšného zvládnutí role školáka. Dítě by mělo vydržet bez matky, ovládat své reakce a umět se začlenit do školního kolektivu. Jak toto zvládne, je otázkou vlivu více faktorů. Svou roli totiž hraje temperament, míra frustrační tolerance i sociální zkušenosti,” říká Mgr. Jana Lepková z pedagogicko-psychologické poradny.
ADHD a ovládání emocí
Ne vždy je všechno jednoduché. Jsou i děti, které mají se svými emocemi výraznější obtíže a velice těžko se ovládají nebo chápou emoce druhých lidí. Jana Lepková z poradny o tom ví své:
“Problémy s ovládáním emocí mají děti s ADHD, kde jsou impulzivita a s ní spojené problémy jedním ze znaků diagnózy. Některé výzkumy hovoří o tom, že dětem s ADHD dozrávají některé oblasti prefrontálního kortexu až o čtyři roky později, než bývá běžné. Naopak vývoj motorických center je urychlen. Lze tedy předpokládat, že jak dítě s ADHD stárne, dozrávají patřičné oblasti a stav se lepší.
Problémy s emocemi mívají také děti s poruchami autistického spektra. Mohou zde nastávat například nekontrolovatelné afekty či problém orientovat se, vyznat se v emocích, potíže s empatií a podobně. Specifické obtíže v oblasti emocí mohou mít i děti mimořádně nadané. Tyto obtíže bývají pozorovány u dětí s inteligencí nad 140 a souvisejí s hypersenzitivitou, tedy s emoční přecitlivělostí,” vysvětluje.
Hry na rozvoj emoční inteligence
Dětské emoce a jejich rozvoj nelze opomíjet. Obrovský vliv má emoční ladění rodiče – asi všichni víme, jak snadno se přenášejí nálady z jednoho člověka na druhého, natožpak na vysoce senzitivní dítě. Je třeba si uvědomit, že emoční ladění je nakažlivé a obtížně lze předpokládat, že dítě žijící v neustálém presu stresované matky se bude emočně optimálně rozvíjet. Aby se dítě dokázalo ve vlastních emocích orientovat, musí si je uvědomit, umět si je pojmenovat. Mgr. Lepková doporučuje následující tipy:
“Emoce se třeba mohou stát součástí příběhů a pohádek. Můžeme číst s dítětem nějaký příběh z knížky, a zeptat se ho, jak se cítily jednotlivé postavy a co prožívaly. Pokračujeme pak třeba tím, jak se to vztahuje k nám, kdy jsme se cítili podobně, jak nám bylo a jak se cítíme dnes. Učíme se tím orientovat v emocích jako jsou radost, strach, vztek, závist, žárlivost, osamělost, smutek, zvědavost nebo důvěra.
Některé děti nerady hovoří o svých pocitech, můžeme tedy vyzkoušet hry, například pomocí karet s emočními výrazy, které si dítě může dle instrukce vybrat. Ptáme se dítěte, proč si vybralo právě tuto kartu a jak souvisí s tím, co momentálně prožívá. Touto cestou se zpravidla dítě mnohem lépe otevře. Můžeme se dopátrat podstaty problému a dospět ke společnému hledání cesty k jeho řešení. Dítě nám též může svůj vnitřní svět třeba nakreslit.