Trápí vaše dítě noční běsy nebo spíš noční můra? Jaký je v tom rozdíl?
![]()
Víte, jak poznat, zda vaše dítě v noci trápí noční běsy nebo noční můry? Co tyto poruchy spánku způsobuje? Jak jim předcházet? Na co si dát velký pozor a kdy navštívit odborníka? Který věk a která část noci je typická pro noční běsy? Které vitamíny mohou pomoci?
Noční běsy u dětí
Noční děsy nebo běsy (odborně pavor nocturnus) představují poruchu spánku projevující se náhlým výrazem obrovského děsu a paniky provázené křikem, pláčem či neklidem. Vyskytují se u zhruba u každého 10. dítěte, nejčastěji ve věku mezi 2. a 5. rokem. Někdy však přetrvávají až do adolescence. Ačkoli se nejedná o závažné onemocnění, mohou noční běsy představovat stres nejen pro rodiče, ale také pro další sourozence, které to samozřejmě může také rozrušit a budit. Dítě, které trpí na noční běsy, většinou pláče, křičí, kope nohama a někdy se může dokonce i zranit, pokud je hodně rozrušené. Noční běsy se nejčastěji odehrávají před půlnocí a trvají 1 až 5 minut.
Noční můry u dětí
Na rozdíl od nočních běsů, během kterých dítě téměř nevnímá své okolí, se u dětí mohou vyskytovat také noční můry. Dítěti se zdá během REM fáze nepříjemný sen, který jej vyděsí a probudí. Má strach a úzkostně pláče, ale je při vědomí. Někdy si sen i živě pamatuje. Může být zmatené, neví, zda se mu to zdá nebo ne. Ačkoli špatné sny u dětí mohou odrážet nějaké nepříjemné zážitky během dne, nemusí tomu tak nevyhnutelně být. Přestože téměř každé dítě má příležitostně znepokojující sny, noční můry se týkají nejvíce až školních dětí či dospělých. Zajímavé také je, že se noční můry objevují častěji v druhé polovině nočního spánku, kdy jsou REM fáze delší.
Noční můry utišit lze, ale běsy většinou ne…
Když se dítě probudí, obrazy, o nichž se mu zdálo, se stále mohou zdát reálné a bojí se. Volá rodiče. Teprve v předškolním věku děti začínají chápat, že je noční můra jen sen a ne realita. Ani tak se ale nemusejí hned zbavit strachu. Bojí se i starší děti. U těch se navíc přidává ke strachu také ostych a pocit méněcennosti, že už jsou velké, ale i tak se bojí. Proto i větší děti mohou potřebovat pomoc rodičů a ujištění, že vše je v pořádku. Nikdy bychom neměli dítě shazovat a dělat si z jeho strachu legraci nebo jakkoli situaci zesměšňovat větami jako „Prosim tě, co děláš, vždyť už jsi velký, takový velký kluci se už nebojí…“
Nevyzrálá nervová soustava
Vznik nočních běsů zejména u malých dětí je dáván do souvislosti s nevyzrálostí nervové soustavy. Mozek dítěte přijímá během dne obrovské množství informací, které ve spánku třídí, zpracovává a ukládá. Spánek lze rozlišit na dva základní typy – tzv. non REM a REM spánek. Podle toho v jaké fázi spánku se dítě rozruší, lze identifikovat noční běsy od nočních můr.
REM fáze a non-REM fáze
Během REM (rapid eye movement = rychlý pohyb očí) fáze je mozek velmi aktivní, zpracovává informace, zrychluje se tep i dýchání, zdají se nám sny a jsme snadno probuditelní. Oproti tomu non-REM fáze je hluboký spánek, během něhož se relaxují svaly i mozek (ten pouze kontroluje vegetativní funkce jako dýchání a srdeční aktivitu). Během této fáze se velice těžko probouzíme. Obě fáze se během noci několikrát střídají. Zatímco noční můry se vyskytují během snové fáze spánku, noční děsy dítě potrápí v nejhlubším spánku v první třetině noci, zpravidla 60 – 120 minut od usnutí.
Co způsobuje noční můry a noční běsy?
Odpověď bohužel není jednoduchá. Prostřednictví snů děti zpracovávávají své prožitky, myšlenky, pocity a obavy, kterým musí čelit (nástup do školky, stěhování, nový sourozenec atd.). Nicméně, noční můry i noční běsy se mohou objevit i bez zjevného důvodu. Pro některé děti, zejména ty s dobrou představivostí, může být zdrojem pro děsivé sny čtení strašidelných knih nebo sledování akčních pořadů, ale také shlédnutí přírodních katastrof nebo různých dramatických událostí (autonehoda, týrání zvířat, povodeň) ve zprávách.
Pozor na výběr pohádek
Bohužel hrůzostrašné mohou být i tradiční pohádky typu Jeníček a Mařenka, Smolíček Pacholíček atd. Zejména před spaním byste si měli dát opravdu velký pozor, na to, co může dítě zahlédnout nebo vyslechnout. Ale jak již bylo řečeno, i když budete dětem pouštět jen neškodné pohádky (Krteček, Kosí bratři, Matýsek a Jája, Hádej, jak tě mám rád, Prasátko Peppa…), mohou se noční běsy či můry dostavit. Ve více jak polovině případů mají noční běsy genetický podklad. Pokud jste tedy na noční běsy trpěli vy nebo manžel, je dost pravděpodbné, že se to přihodí i vašim dětem.
Noční děsy – příznaky a projevy
Hlavním příznakem je náhlé procitnutí provázené extrémní úzkostí. Postižený má vyděšený, nepřítomný výraz v obličeji, nereaguje na vás a nepoznává známé osoby. Při pokusech o probuzení se může výraz paniky ještě prohloubit. Noční děs bývá provázen bušením srdce a zrychleným dechem. Děti obvykle sedí na lůžku nebo sebou ze spaní trhají, vztekají se a koupou nohama. Mohou i vstát a snažit se utíkat pryč. Při pokusech o probuzení se chovají agresivně. Stav trvá zpravidla 1 až 5 minut, poté postižený opět usíná. Běsy se objevují v první části noci, většinou jen jednou. Děti si ráno, na rozdíl od noční můry, většinou vůbec nic nepamatují. Zatímco noční můru je možné slovy uklidnit a dítě utišit vlídným slovem, noční běsy musí víceméně samy odeznít a kolikrát se dokonce jakákoli snaha o uklidnění dítěte setká s ještě prudší reakcí.
Probuzení se zmateností
Od nočního děsu odlišujeme podobou poruchu non-REM spánku, kterou je probuzení se zmateností. Dítě je dezorientované, zmatené, mluví nesouvisle a zpomaleně mluvit nebo říká nesmysly. Může plakat. Na rozdíl od nočních běsů je ale hlavním příznakem zmatenost, ne děs a úzkost. Navíc oproti nočnímu děsu trvají potíže déle (až 30 minut). Probuzení se zmateností je charakteristické především u předškolních dětí.
Děti v rodičovské posteli. Kdy už je to problém a jak jim usnadnit odchod?
Na co si dát pozor?
Velký pozor je potřeba si dávat při dalších neobvyklých projevech – nejrůznějších záškubech, slinění, pokousání či pomočení, příp. pohybových automatismech. Pokud se vyskytnou, je nutno myslet na možnou diagnózu epilepsie a odborné vyšetření je nezbytné. Některé typy epilepsie se vyskytují typicky pouze ve spánku, jiné jsou vázané na dobu usínání či probouzení. Při neobvyklém průběhu nočních běsů nebo při velmi častém výskytu, je potřeba navštívit odborného lékaře. Neurolog na základě popsaných příznaků obvykle doporučí vyšetření ve spánkové laboratoři (tzv. polysomnografii). Při objevení se či přetrvávání ve starším věku, než je 5 let, bychom měli navštívit dětského psychologa, který nás může nasměrovat k možným příčinám této poruchy spánku a pomoci s terapií.
Jak reagovat? Nikdy dítě nebuďte!
I přes hrozivý průběh se snažte zachovat klid. Můžete na dítě mluvit tichým hlasem a zůstaňte mu nablízku. V žádném případě se nedoporučuje běsnící osobu budit! Buzením totiž může dojít k protahování úzkosti a nárůstu agresivity. Stav sám odezní zpravidla do několika minut. Ráno příhodu nerozebírejte a nepřipomínejte.
Noční běsy – prevence
Snažte se u dítěte dodržovat zásady správného usínání. Jde především o pravidelnou dobu usínání ve stejných podmínkách (místnost, tma či tlumené světlo, vyvětraná místnost s obvyklou teplotou). Velice důležité jsou také uspávací rituály (pohádka, pusa na dobrou noc atd.). Je potřeba dbát na dostatek spánku. Před usínáním by dítě nemělo jíst velké jídlo, ani příliš pít, aby se v noci nepočůralo nebo ho pocit na močení nebudil.
Pozor na přílišnou stimulaci vjemů
K předcházení nočních běsů také může pomoci klidnější odpolední program. Noční běsy se totiž často vyskytují po náročném dni (oslava, zábavní park, koupání v bazénu, návštěva kina atd.). Pokud se noční běsy dítěti přihodí víckrát, jak jednou týdně, měli byste značně omezit náročnější aktivity, zejména odpoledne. Nechte dítěti nějaký čas na hraní či odpočinek dle vlastní chuti.
Jak naučit miminko usínat samo v jiné místnosti a spát celou noc
Omezte sledování televize!
Důležité je také omezit sledování televize na minimum. Důležitá je pochopitelně i volba televizního programu (nic akčního). Ačkoli je to náročné, protože je dítě večer unavené a nenaladěné, snažte se před spaním vyhnout stresujícím situacím a hádkám. Pozor také na konfliktní situace se sourozenci a snažte se jim předcházet (v koupelně se např. připravuje ke spaní nejprve jeden, pak druhý, pokud se vzájemně dohadují atd.).
Farmakologická léčba
Pokud se běsy vyskytují u dětí častěji jak 4x za měsíc, může lékař na několik měsíců předepsat před spaním benzodiazepiny (diazepam), které mají zklidňující účinek. Pozor ale, podání léků při právě probíhajícím běsu či po něm je zcela nevhodné, aby se dítě nezadusilo. Pokud se vám takováto farmakologická léčba nezdá, vyzkoušet můžete také B-komplex. Některým rodičům se osvědčil. Vitamíny skupiny B mají totiž pozitivní účinek na nervovou soustavu.
Další možnosti léčby
Noční děsy zpravidla postupně samy odezní bez nutnosti výraznějšího lékařského zásahu. Pokud však přetrvávají, jsou časté nebo mají neobvyklý průběh, navštivte lékaře a psychologa. Ten vám může doporučit nejrůznější relaxační metody, hypnózu či behaviorální terapii.
Jaké máte zkušenosti s nočními běsy nebo nočními můrami u dětí vy? Podělte se s námi a s ostatními maminkami!
Ohodnoťte tento článek:
