Kdy žena nesmí kojit? Důvody mohou být na straně matky i dítěte

I když je kojení považováno za to nejlepší, co může matka svému dítěti dát, překvapivě existuje spousta důvodů, které ženám znemožňují kojit své děti. Mezi kontraindikace kojení patří závažné případy ohrožující matku i dítě na zdraví a na životě. Které to jsou?

Překážky kojení ze strany matky, které se dají překonat

Překážky kojení ze strany matky nejsou banalitou. Mnohé maminky kojení vzdávají při prvních potížích, kdy se třeba dítě špatně přisává, žena trpí bolestivě rozpraskanými bradavkami do krve, vpáčenými bradavkami nebo horečnatým zánětem prsu. To ale oproti jiným překážkám kojení není vůbec nic závažného. Empatické profesionálky – laktační poradkyně nebo třeba i poporodní duly a porodní asistentky, se kterými zůstávají maminky po porodu v kontaktu, mohou ženám kvalitně poradit s kojením a maximálně je tak motivovat a povzbudit v tom, aby překonaly počáteční potíže s kojením. Rozhodně se to vyplatí. Časem se kojení ustálí a dítě dostane od maminky to nejlepší pro svůj zdravý vývoj.

Mezi další překážky kojení patří nedostatečná tvorba mateřského mléka a neprospívání dítěte, ale také s tím si laktační poradkyně a trpělivé maminky dokáží dobře poradit. Posledním z těch méně závažných překážek kojení je jednoduše nechuť matky kojit a její skálopevné rozhodnutí, že kojit nebude, ať už třeba kvůli postavě či třeba z důvodu prsních implantátů, což v některých případech odborníci nedoporučují. V tomto případě je to potřeba respektovat. Je docela možné, že k tomu, aby i přesto žena dítě kojila, ji nikdo nepřesvědčí.

Kojení s prsními implantáty. Nic není nemožné!

Závažné kontraindikace kojení – kdy nelze kojit?

Zcela jiným případem jsou závažné zdravotní problémy matky nebo dítěte, kdy lékaři opravdu kojení nedoporučují nebo přímo zakazují. V takových situacích se opravdu nedá nic dělat. Dítě ale v některých případech může dostávat mateřské mléko z mléčné banky, pokud mu rodiče nechtějí podávat umělou výživu.

Některé děti se ale díky svým zdravotním potížím bez speciální kojenecké výživy hned od narození neobejdou. Stává se to například při silné alergii na bílkovinu kravského mléka, pokud matka nemůže kojit a nedrží speciální dietu. Dítě tak smí dostávat pouze speciálně upravené hypoalergenní mléko s naštěpenými a lépe stravitelnými proteiny, anebo s vyloučením takových proteinů, které dítě nedokáže trávit. Závažným důvodem pro toto řešení může být například fenylketonurie, leucinóza nebo galaktosemie. O co se jedná?

Dědičné metabolické poruchy u dítěte

Fenylketonurie je dědičná metabolická porucha, při které nedochází k trávení aminokyseliny fenylalaninu. U dítěte, které ihned po narození pije mateřské mléko, se začne díky nesprávně probíhajícím biochemickým procesům fenylalanin hromadit v těle, poškozovat nervová vlákna a způsobovat různá poškození mozku nebo mentální retardaci. U takto postiženého dítěte se rozvíjí další příznaky, mezi něž patří také moč zapáchající po myšině. Jedinou cestou je mateřské mléko matky, která se ve své stravě striktně vzdá zdroje fenylalaninu, anebo dítě dostává speciální kojenecké mléko.

Fenylketonurie vyžaduje doživotní dietu. Co mohou děti jíst?

Obdobně to dopadá také v případě dalších dědičných metabolických onemocnění. Dochází při nich k nedostatečnému trávení a odbourávání konkrétních aminokyselin. Jedná se o leucinózu neboli nemoc javorového sirupu, jejímž příznakem je moč kojence zapáchající po javorovém sirupu. Také v tomto případě je kojení velmi ztížené, takřka nemožné a pro dítě nebezpečné, pakliže matka striktně nedodržuje dietu s vyloučením konkrétních aminokyselin. Ta ale představuje velmi přísně hlídaný jídelníček a pravidelné krevní odběry matky. Bezpečnější a jednodušší cestou se jeví nekojit.

Dědičná nemoc javorového sirupu u dětí. Jak ji poznáte?

Také u galaktosemie matka nesmí své dítě kojit. Toto závažné dědičné onemocnění vyžaduje okamžité vysazení mléčné stravy dítěte a nutná je doživotní bezlaktózová dieta. Při neléčení tohoto onemocnění hrozí dítěti závažné následky. Ve všech případech dědičných metabolických poruch jako je fenylketonurie, galaktosemie, nemoc javorového sirupu nebo silná alergie na bílkovinu kravského mléka a nesnášenlivost laktózy lékaři výrazně nedoporučují nebo striktně zakazují ženám kojit, protože to ohrožuje zdraví dítěte.

Překážky kojení – vážný zdravotní stav matky

Žena nesmí kojit také tehdy, když je sama vážně nemocná. Jedná se o různé virové a infekční choroby, které by mohla přenést na dítě. Například jde o situace, pokud je žena HIV pozitivní,HTLV-1 nebo HTLV-2 pozitivní (vzácná forma virové leukémie), anebo když má aktivní tuberkulózu. V dalším případě jsou příčinou užívané léky, které by mohly být pro dítě nebezpečné, nebo i smrtelné. Zde patří rovněž intoxikace matky a její drogová závislost, ale i silný alkoholismus nebo kuřáctví. Matka též přestává kojit, jestliže trpí silnou poporodní depresí a musí užívat antidepresiva, anebo když je jí diagnostikována laktační psychóza.

Jak odstříkávat mateřské mléko?

Žena také nemůže kojit, pokud si prochází chemoterapií, má plané neštovice, opar (herpes simplex nebo herpes zoster) na prsu nebo trpí některým z dalších silně nakažlivých horečnatých onemocnění. Vždy je ale lepší poradit se s lékařem. Někdy jsou překážky v kojení pouze dočasné. Matka mléko odstříkává, aby se jí nezastavila laktace – a po uzdravení a dobrání léků může opět pokračovat v kojení.

Kdy využít mléko z mléčné banky?

V mnoha městech fungují banky mateřského mléka, do kterých maminky darují své přebytky mateřského mléka. Nemusíte se obávat, mléko uchovávané v bankách splňuje přísné hygienické normy. Mléko z banky můžete dítěti nabídnout, pokud nemůžete kojit a nechcete dítěti podávat umělou výživu, ale také v případě dočasných překážek kojení nebo nedostatečné tvorby mateřského mléka.

Mateřské mléko z banky však samozřejmě nikdy nepodávejte dítěti, které trpí galaktosemií, fenylketonurií, nemocí javorového sirupu, alergií na bílkovinu kravského mléka nebo nesnášenlivosti laktózy.