Extrémní výkyvy nálad, poruchy soustředění, výpadky paměti a emoce jak na kolotoči. Přesně tak se projevuje laktační psychóza, závažný psychický stav. Hormonální smršť, těžký porod a nedostatek spánku zkrátka udělá své. Neléčená může v některých případech končit i tragicky. Jak poznat, že máte problém a kde hledat řešení?
Laktační, správným označením puerperální psychóza, se v Česku vyskytuje zhruba u 100 až 200 žen po porodu v období šestinedělí. První příznaky se začínají projevovat během prvních dvou týdnů. Naštěstí se díky odborné pomoci ženy mohou během několika měsíců zase vrátit do psychické pohody, v jaké byly před vypuknutím potíží.
Poporodní blues nebo něco horšího?
Větší či menší psychické problémy po porodu se objeví u většiny žen. Některé hodně často pláčou a jsou náladové, ale další velké problémy nemají. V tom případě se jedná o poporodní blues, které obvykle samo odezní během několika týdnů. Objevuje se až u 80 % žen.
O něco vážnější může být poporodní deprese, která se objevují přibližně u 10 % žen a začíná klidně až po šestinedělí. Mezi hlavní projevy patří deprese, vyčerpání, úzkost, pesimismus, pocity naprosté neschopnosti postarat se o sebe a o dítě. Někdy odejde sama, ale jsou případy, které si už vyžádají pomoc odborníků.
Poporodní (laktační) psychóza se objevuje obvykle hned po porodu. Někdy navazuje na těhotenskou depresi, kdy má žena potíže s psychikou ještě před narozením dítěte a tyto problémy se ještě prohloubí. Ženy nejsou schopné pečovat o dítě, trpí halucinacemi, bludy, ztrácí kontakt s realitou. Mohou dítěti i sobě ublížit. Někteří lékaři mají za to, že je to určitý druh schizofrenie po porodu.
Příčiny onemocnění nejsou zatím známy. Obvykle bývají jako hlavní spouštěče označeny bouřlivé hormonální změny a traumatizující porod. K tomu se přidá pocit vyčerpanosti a deprivace z nedostatku spánku. Svou roli hraje podle některých názorů i genetika.
Typické jsou prudké výkyvy nálad, poruchy soustředění a silné rozrušení. Různých stavů si ženy nejsou často ani vědomi. Může se objevit Capgrasův syndrov, kdy si žena začne myslet, že jí dítě vyměnili. Mezi další příznaky patří:
V některých případech se střídají období hluboké deprese a stavy totálního štěstí. Jsou i pacientky, které mají sebevražedné sklony a bohužel existuje několik případů, kdy nemocná matka ukončila svůj život i život svého dítěte. Naštěstí se tyto rizikové faktory nevyskytují u většího procenta postižených žen.
Léčba
Nejdůležitější ze všeho je včasná diagnóza. Je velmi důležité, aby okolí nepodceňovalo její podivné chování a zvláštní stavy. Nutná je vždy včasná reakce. U akutních stavů začíná léčba hospitalizací na psychiatrii a farmakoterapie antipsychotiky. Některé případy vyžadují elektrokonvulzivní terapii. Když je léčba ukončena, bere pacientka ještě nějakou dobu antipsychotika, a především musí docházet na pravidelné kontroly k lékaři, aby se předešlo recidivám.
K vyléčení a celému zvládnutí situace výrazně napomáhá podpora rodiny a nejbližšího okolí pacientky. Uzdravení nějakou dobu trvá a žena cítí často deprese. Bojuje s onemocněním a zároveň také s pocity studu, viny a ztráty sebevědomí.
Ač se to nezdá možné, laktační psychóza postihuje také otce. Objevují se u nich deprese, úzkosti, pocity prázdnoty a smutku. Podle vědců může postihnout každého desátého otce, což je docela překvapující číslo. Oproti ženám se obvykle dokážou s projevy lépe poprat a během několika týdnů až měsíců odezní bez nutnosti navštívit odborníka.
