Čekám dítě se ženou. Nejčastější úskalí lesbického rodičovství

Eva (35) žije s partnerkou Míšou již 5 let ve spokojeném vztahu. Před více než rokem se ženy i registrovaly a oslavily společně s přáteli pohádkovou svatbu. Rodičovství na sebe nenechalo dlouho čekat. Míša je těhotná a na jaře by se měl narodit vytoužený a očekávaný syn Radovan (po dědečkovi). Eva však postupem času zjistila, že i ona touží po tom, projít si těhotenstvím a porodem. Je pro svou partnerku oporou, přesto se v ní ozývá její ryze ženská a mateřská stránka plná hormonů a tikajících biologických hodin, nikoli ta “otcovská” stránka…

Když chtějí být lesby matkami

Lesbické rodičovství není v ničem jiné. Jediný rozdíl je v tom, že si ženy musí sehnat dárce spermatu, anebo podstoupit umělé oplodnění (které je však legální pouze pro heterosexuální páry). Ženy si většinou pomáhají samy tak, že se domluví s kamarádem či anonymním dárcem spermatu, který jim poskytne genetický materiál (a to v převážné většině případů bez způsobu přirozeného početí pohlavním stykem).

Dohoda většinou spočívá také v tom, že si biologický otec nebude činit žádné nároky na jejich dítě. Někdy však biologický otec dítěte figuruje jako strejda či rodinný přítel a s dítětem se stýká (aby mělo mužský vzor a tak jsou spokojeni všichni). Tento druhý model vztahu však vyžaduje jasně nastavené hranice a velmi dobrý vztah obou matek s biologickým otcem.

Dítě tak vyrůstá v rodině se dvěma matkami a je jen na ženách, jakým způsobem si rozdělí role, jak bude dítě oslovovat druhou matku a co dítěti řeknou a vysvětlí až trochu povyroste. Jde hlavně o to, aby bylo přijímáno v dětském kolektivu a nemělo samo pocit, že mu táta chybí. A nechtělo ho poznat…

Zamlčela mi, že jsem otcem. Proč to ženy dělají a jak se může biologický otec dítěte bránit?

Těhotenství partnerky může být pro druhou ženu náročné

Problém však může nastat v případě, kdy druhá matka nezvládne “pseudootcovskou” roli. V každém lesbickém vztahu je to hlavně o mužské a ženské energii, které máme v určité kombinaci v sobě všichni. Není to až tak o rozdělení na typicky mužské a ženské role ve vztahu, které mnohé homosexuální páry právem irituje. Ovšem nelze upřít převahu mužského či ženského elementu v osobnosti konkrétní ženy, ne nadarmo se při hledání životní partnerky preferují jasné požadavky typu: “hledám pouze ženský typ, tedy ženu, která vypadá a chová se jako žena”, anebo jde o požadavek zase zcela opačný: “přitahují mě mužské typy žen” a pod.

Proto se také očekává, že ve vztahu bude rodit ta žena, která je více ženou, tedy (bez toho, aniž by se to někoho dotklo) jde o ženu s převahou ženského aspektu. Ženy, které “mají hodně testosteronu” zkrátka ani rodit nechtějí a nedovedou si obvykle moc představit všechny ty ryze ženské záležitosti spojené s těhotenstvím, porodem a kojením. To však ale rozhodně nemusí být žádné dogma a jakmile se ženou jednou zacvičí “ženské hormony”, vše se může ještě tisíckrát změnit.

Navíc partnerky nemusí být spolu ryze ve vztahu mužský versus ženský typ ženy, ale mohou mít energie vyrovnané. Pro to, která z nich porodí dítě, se pak rozhodnou společně na základě vzájemné dohody a přihlédnutí třeba i k tomu, která z žen více vydělává, jakou má profesi, nebo která půjde na rodičovskou dovolenou, i když dítě porodí druhá partnerka a podobně.

Když jsou obě partnerky těhotné zároveň

Někdy se také stává, že se ženy rozhodnou být těhotné zároveň, ale ne vždy se to samozřejmě podaří, a ne vždy je toto rolí rozděleno úplně ideálně a šťastně. Především v tom smyslu, že těhotná žena je zmítaná emocemi a je ve svém stavu velmi zranitelná, tohle se vlastně v jedné domácnosti bude vyskytovat takzvaně „double“, a bez jakékoliv racionální a praktické opory netěhotné ženy, která nemusí brát ohled na dítě ve svém objemném břiše a může tak klidně i “skočit bungee jumping”.

Jak vychovávat syna bez vzoru otce. Je důležitý fungující otec?

Druhá matka není legislativně pro dítě nikým

Když partnerka otěhotní a pár se těší na dítě, druhá žena může zaujmout postoj ochránce a opory. Ovšem může se snadno stát, že i druhé ženě zatikají biologické hodiny a ona zatouží po tom mít v břiše dítě, mít velká prsa, kojit, zkrátka být matkou. Legislativně totiž druhá žena pro dítě nebude nikým. Pokud se ženy v budoucnu rozejdou, biologická matka je jen jedna a druhá žena ztrácí jakýkoliv nárok na dítě.

To, že obě ženy rodičovství neustojí, se stává poměrně často, stejně tak jako se stává, že se rozpadne kterýkoliv jiný heterosexuální pár. Ne nadarmo se říká, že „dítě je prověrkou každého vztahu“.

Pěstounská péče nebo adopce jako řešení

Ne vždy se podaří v lesbickém vztahu otěhotnět, tedy mít společně dítě díky poskytovateli spermatu. Řešením však také může být pěstounská péče nebo adopce. Vždyť kojenecké ústavy jsou plné a dítě přece patří domů k matce. Pakliže žena dokáže překousnout fakt, že ve vztahu žena versus žena se přirozenou cestou dítě nikdy nenarodí, protože je to proti přírodě a minimálně mužské sperma zde vždy musí figurovat, mohou si ženy vzít dítě do pěstounské péče či jej adoptovat. Výsledek je však pro ně naprosto stejný, může tak totiž učinit pouze jedna žena jako jednotlivec.

Zatímco adoptovat dítě může buď jednotlivec, anebo manželský pár, v případě registrovaného partnerství lze osvojit dítě pouze jednou z žen. I v tomto případě, stejně jako v případě biologického mateřství jedné z žen, druhá matka pro dítě nebude ničím a právně na něj nebude mít žádný nárok. V případě biologického rodičovství se to dá rozhodně pochopit, ale v případě adopce jsou na tom obě matky stejně v tom smyslu, že ani jedna z nich není biologickou matkou dítěte. Pro dítě však bude máma pouze jedna, a ta si dítě adoptuje nebo mu bude pěstounkou.

I přesto je to možnost, jak mít rodinu a vychovávat v registrovaném partnerství dítě. V zásadě je to stejné jako když třeba naváží vztah dvě ženy, z nichž jedna má své děti z předchozího vztahu s mužem. Ani nový muž po boku rozvedené ženy s dětmi by tyto děti nikdy nemohl považovat za své. Ale to je pro ženy jen malá útěcha…

Kdy založit rodinu v registrovaném partnerství

Každá žena by si měla dobře uvědomit, jestli je mateřství v registrovaném partnerství či soužití s partnerkou tím, co si doopravdy přeje ona i její žena, a bez čeho jejich život nemá smysl. Neměl by to být žádný rozmar či impuls typu “pojďme do toho, protože jsme zrovna zamilované a ono je to v dnešní době možné…” Je třeba dobře zvážit všechna pro a proti a uvědomit si, čemu bude dítě, až trochu povyroste, muset čelit. Dnešní společnost není ještě natolik tolerantní (či většinově homosexuální), aby bylo lesbické rodičovství úplně všude považováno za naprosto běžný standard.

Další zásadní otázka se týká otcovství a možné touhy dítěte až bude větší či dospělé, pátrat po svém biologickém otci. Je to vlastně stejné, jako když se osamělá žena (stále se tomu říká svobodná matka) rozhodne mít dítě…. i v tomto případě bude dítě vyrůstat bez otce a možná se o něj bude zajímat (pokud jej matka nepomluví natolik, že to potomka hned přejde).

V neposlední řadě je potřeba, aby se ženy shodly nejen na výchově a přístupu k dítěti, životním stylu, a mnoha dalších záležitostech, což lze pouze v dlouhodobém, stabilním a pevném vztahu, ale aby se i jasně dohodly, jak bude dítě oslovovat druhou matku a jakou roli při výchově dítěte bude tato žena zastávat. Ženy by si měly mezi sebou i ošetřit styk s dítětem a péči o něj v případě rozchodu, protože tohle bohužel není legislativně upraveno a soud tohle za vás rozhodně nevyřeší.

Registrované partnerství a na co máte po rozchodu nárok?

V případě registrovaného partnerství sice neexistuje žádné společné jmění manželů a majetek nabytý v době trvání registrovaného partnerství je vždy v individuálním vlastnictví toho, kdo si danou věc zakoupí, ať už je to třeba auto či dům. Dobrou zprávou aspoň je, že existuje dědictví, tedy můžete po zesnulé partnerce či partnerovi dědit, a také existuje vyživovací povinnost. Ovšem ta vyživovací povinnost je na vás, na opuštěnou partnerku, nikoli na dítě! Platí po stanovenou dobu, a také tak dlouho, dokud se znovu neregistrujete.

O tématu a úskalích lesbického rodičovství velmi dobře pojednává epizoda Chromozom z cyklu Nevinné lži z roku 2013.