×
MotherClub.cz

Přístupy ke stravování dětí veganských rodičů. Dítě nemusí být veganem!

dítě veganských rodičů

Jste vegetariáni či vegani a příčí se vám zabíjení zvířat i jejich využívání k získávání živočišných produktů? Chcete v této životní filozofii vychovávat i své děti, anebo je necháte, aby se rozhodly samy? Jak se k tomu všemu staví vaše okolí?

Odborníci se shodují na tom, že dítě by mělo dostávat mléko minimálně do dvou let, lépe však až do tří let, a ideálně to mateřské. Jak to však zařídit v rodině veganů, obzvláště pokud už matka z různých důvodů nekojí? Může být pro dítě dostačující obilné mléko? Z nutričního hlediska prý asi těžko…

Kravské mléko pro děti až od jednoho roku, pokud není alergické

Pokud už maminka nekojí a nepodává dítěti umělou výživu, může mu zkusit nabídnout i kravské mléko, ale ne dříve než před prvním rokem. Mléko by pak ideálně mělo být plnotučné, kvalitní a pasterizované, aby se předešlo případným rizikům.

Spousta dětí ale kravské mléko špatně snáší a trpí na ekzémy a průjmy. Alergie na bílkovinu kravského mléka a nesnášenlivost laktózy se vyskytují v dětském věku poměrně často. I to může být jedním z důvodů, proč maminky raději volí jinou cestu. Co si budeme povídat, také alergie na vajíčka patří mezi poměrně časté problémy. Nakonec pak ještě stačí jedno drastické video zobrazující utrpení zvířat a veganská výchova je na světě. Otázkou je, zda dítě skutečně potřebuje ke svému správnému vývinu živočišné produkty, anebo si vystačí s těmi rostlinnými.

Každý pediatr nebo výživový poradce by se zřejmě snažil apelovat na to, že dítě potřebuje pestrou stravu a kvalitní bílkoviny, které jsou zastoupeny především v živočišné stravě. Různé stravovací systémy ale argumentují, že rostlinnou stravou lze plně nahradit všechno potřebné. U dospělého člověka možná, ale jak je tomu u dětí, které jsou v procesu neustálého vývoje a růstu? Zkuste si na tuto otázku odpovědět sami…

Indigové děti. Jak je poznat a jak k nim přistupovat?

Žádné tvaroháčky ani zmrzliny?

Pokud sami patříte mezi vegetariány či vegany a nekonzumujete žádné živočišné produkty, ať už z jakýchkoliv, potažmo etických, důvodů, je asi více než samozřejmé očekávat, že k tomuto životnímu stylu povedete i své děti. V podstatě mohou nastat dvě varianty – buď z dítěte vychováte vegana, anebo ne.

V prvním případě veganská výchova nastává zcela přirozeně, dítě vnímá a cítí jasně nastavené limity, třeba i s ohledem na vysvětlení rodičů s odůvodněním etických nebo zdravotních záležitostí. Veganství je však v rodině striktní a živočišné produkty se plně nahrazují těmi rostlinnými, a to včetně medu.

Problém může nastat v případě, kdy se dítě přece jen setká s odlišně smýšlejícím prostředím, například vlivem prarodičů, anebo navštěvuje školku, kde je k dispozici běžná, konvenční strava. Někdy je těžké odolat, pokud dítě není alergik a nemá žádné vážné zdravotní problémy. Setká-li se s běžnou stravou, anebo je-li mu nabídnuta, je vystaveno určitému tlaku, který vzniká z nutnosti vlastního rozhodnutí. Zvítězí chuť nebo touha nezklamat rodiče? U větších dětí, které již používají kritické myšlení a dokáží zhodnotit situaci je to jiné než u těch malých, které si ještě nedokáží plně uvědomovat souvislosti, a které tomu vlastně vůbec nerozumí.

Dítě má mít pestrou stravu

V druhém případě je rodič benevolentní v tom, s jakými vlivy se dítě ve svém životě setkává, a ponechává mu ve stravě určitou volnost a možnost vlastního výběru. Pokud dítě dostane na talířku různé druhy pokrájené zeleniny, a k tomu třeba i pomazánku ze sardinek, určitě je to skvělá volba a rozhodně lepší, než vrazit dítěti do ruky sladký tvaroháček s emulgátory a k tomu rohlík nebo oplatku.

Druhý případ můžeme považovat za zlatou střední cestu a především zřejmě cestu zdravého rozumu. Rodič se snaží o to, aby dítě dostávalo pestrou stravu a mělo možnost vlastního rozhodnutí, přesto vidí jasnou volbu u rodičů, kteří mu jdou určitým příkladem. A pokud se stravují vegansky, je tento vzor právě takový. Zásadní asi je nabízet dětem zdravé jídlo a snažit se vyhnout sladkostem, slazeným perlivým limonádám, emulgátorům, smaženým jídlům a podobně.

Pozor na sóju!

Pokud se ze stravy vyloučí živočišné produkty, dochází k omezení zdroje kvalitních bílkovin, ale i minerálů, například vápníku a železa. Alternativními zdroji mohou být obiloviny, luštěniny nebo zelenina, ale pouze do určité míry. Sója a sójové produkty jsou pro malé děti zcela nevhodné, a vegetariánské polotovary ze zdravých výživ rovněž. Ořechy zase mohou představovat silné alergeny a nebývají ve větším množství dobře stravitelné. Mezi kvalitní potraviny plné bílkovin, železa i vápníku patří například jáhly nebo quinoa, které je možné využít jako skvělý nutriční tip v případě různých potravinových alergií.

Obilné mléko a veganské jogurty

Obilná mléka, jako například ovesné, jahelné nebo rýžové, mohou být určitě zařazovány do stravy dítěte, obzvláště pokud jsou s vysokým procentuálním obsahem dané obiloviny. Pokud chcete dítěti nahradit mléčné výrobky, například jogurty nebo sýry, je to vždy obtížnější. Co se týká jogurtů – šetřete sójou a slazenými dezerty, raději hledejte neslazené jogurty z rostlinného mléka, které jsou zakysané, tedy obsahují bifidogenní bakterie. Veganské sýry jsou cenově nákladnější a často se nesetkáme s ne příliš nutričně kvalitním složením. Mnohdy různé sýry na pečivo nahrazují spíše luštěninové a zeleninové pomazánky.

Rodiče se mohou sami rozhodnout, jakým směrem své dítě povedou, a čím jej vlastně budou krmit. Za správnou cestu se vždy považuje pestrá strava a snaha o to, aby dítě bylo zdravé, šťastné a spokojené. K tomu patří i možnost vlastní volby bez jakéhokoliv tlaku – bez tlaku pramenícího z nutnosti se samostatně rozhodnout, anebo tlaků (byť podprahových) ze strany rodičů.



Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*