Menu
MotherClub.cz
Výchova dětí

Pomoc, moje dítě mluví sprostě! Co s tím?

Děti nasávají nová slova jako houby, bohužel i ta vulgární. Co dělat, když vaše roztomilé zlatíčko přijde ze školky a mluví sprostě? Poradíme vám!

Proč mluví sprostě?

Silná slova malé děti fascinují, navíc jsou ke slyšení všude kolem, prakticky jim nelze uniknout. Sprostě může mluvit nerudný soused, výrostci v parku na lavičce, a dokonce i animovaní hrdinové. Malé děti se učí nápodobou, nemusí ani znát význam, jen opakují, co slyší. U vulgarismů se jim většinou navíc líbí, jak zvukomalebně znějí a že jsou většinou doprovázené silnými emocemi.

I když doma sprostě nemluvíte, může se přeci jen stát, že si ve vypjaté situaci ulevíte peprnějším výrazem. Buďte si jistí, že si jej vaše batole či předškolák okamžitě zapamatuje a v dohledné době ho použije. Nezná význam, jen se ho bude snažit zasadit do podobného kontextu, v jakém ho slyšelo.

Kdy to přijde?

Jakýmsi zlomem, kdy do styku s vulgarismy přijde i dítě, které je předtím nepoužívalo, je nástup do školky. Tam ho chtě nechtě spolužáci, většinou starší, do tajů sprostých slov zasvětí. Vás potomek se vám pak dozajista bude chtít pochlubit tím, co nového se naučil. V lepším případě. V tom horším hrubý výraz rovnou aplikuje. Sousedku, paní lékárnici nebo babičku označí třeba za „krávu.“

Víte, jak rozmluvit dítě? Na co si dát pozor?

Jak reagovat?

Hlavní je zachovat si chladnou hlavu a nezačít hned vyvádět. Jinak uděláte přesně to, co potomek chce. Sprostě mluví právě proto, aby otestoval vaše hranice a získal vaši pozornost.

Ignorujte to

Když dítko silné slovo pronese poprvé, zkuste dělat, že jste ho přeslechli. Možná ho to od jeho dalšího používání odradí. Vždyť kámoši říkali, jaké je to slovo hit a na rodiče vůbec neúčinkuje. Jestliže se rozzlobíte a zakážete mu vulgarismus používat, s o to věší radostí ho bude opakovat.

Vysvětlujte

Pokud dítě výraz zařadilo do svého slovníku, musíte začít jednat. Ovšem neptejte se, odkud výraz má. Tím ho zaženete do obranného postavení, kdy nebude chtít svého „učitele“ prozradit. Dítku řekněte, co daný výraz znamená, ale neuchylujte se k větám typu „to se neříká“. Je to pro něj příliš obecné prohlášení, stejně jako se zatím neumí vcítit do pocitů druhých a nechápe, že jim těmito slovy ubližuje. Raději mu řekněte: „Já tohle nechci slyšet“, případně „Já nejsem kráva.“ Nezahlcujte ho příliš dlouhým vysvětlováním, ale na otázky mu odpovězte. Dvakrát, třikrát a dost. Můžete mu také říct, že vám dané slovo vadí a doma ho neříkáte (případně jen ve velmi vypjatých situacích).

Jak naučit dítě respektu k sobě i ke svému okolí?

Nekritizujte

Pozor na kritiku. Malé děti ve většině případů netuší, co výraz, který použili, znamená. Jen jim hezky zní a chtějí si vyzkoušet jeho účinky. Neměli byste je proto častovat výrazy: „Jsi hloupá, když takto mluvíš!“, „Jsi drzý!“ a podobně. Tím jim jen ublížíte, ale od sprosťáren je neodradíte.

Jestliže si tím, že mluví sprostě, snaží dítko získat pozornost, může být vhodnou alternativou, když ho naučíte třeba pár vtipů, které může na potkání vyprávět.

Přejde to?

Ve většině případů malé dítě pochopí, že mu sprostá slova tolerovat nebudete a časem je přestane používat. Trochu jiné je to u větších dětí, protože ty už mluví sprostě záměrně. Vědí, že je to špatné, ale snaží se vypadat dospěleji, machrovat. Zároveň pro ně mohou být i ventilem negativních emocí, což je vlastně dobře.

Neznamená to ale, že je nutné jim vulgarismy tolerovat. Snažte se o nastavení pravidel – doma jen některá povolená slova, možnost vybít frustraci jinak (bušení do polštáře, hlasitá hudba apod.), žádné stížnosti ze školy. Za nedodržení pravidel by měl následovat trest, ideálně takový, který si dítě samo vymyslí – pomoc v domácnosti, méně času na počítači a podobně.

Jak naučit dítě zvládat emoce?

Změnu ve vyjadřování pak může u teenagerů vyvolat třeba zamilovanost, nebo pohyb v prostředí, kde se takové výrazy netolerují, například na brigádě.

V dnešní době je postoj ke sprostým slovům ve společnosti velmi uvolněný. V některých rodinách jsou dokonce běžnou součástí komunikace. To ale neznamená, že tyto výrazy budete snášet. Ostatně největším vzorem jste pro dítě vy, pokud u vás uvidí, že to jde i bez nich, bude se postupem času snažit jich vyvarovat.

Ohodnoťte tento článek:
3,1
Právě čtete

Pomoc, moje dítě mluví sprostě! Co s tím?