Co dělat, když začne dítě kokrhavě kašlat uprostřed noci? Máte pocit, že se nemůže pořádně nadechnout? Víte, jak poznat laryngitidu? Její léčba je velice specifická, a proto je důležité ji dokázat správně rozpoznat. Proč je tak nebezpečná laryngitida u dětí, zejména u těch nejmenších? Kdy volat rychlou záchrannou službu?
Laryngitida
Laryngitida je obecné označení pro zánětlivá onemocnění hrtanu (lat. larynx), která mohou postihnout všechny věkové skupiny. U malých dětí se však objevuje mnohem častěji, než u dospělých. Důležité je vědět, že právě u nejmenších dětí může laryngitida představovat život ohrožující stav. Jak laryngitidu poznat?
Laryngitida u dětí – co ji způsobuje?
Laryngitidový zánět vyvolává nejčastěji virus (např. parainfluenza, influenza, RS-virus). Často je zánět virový následně zhoršen druhotným osídlením bakteriemi, které jsou ve zdravých dýchacích cestách jinak bez projevů přítomny (Haemophilus influenzae, streptokoky, stafylokoky). Bez předešlého virového zánětu může onemocnění vyvolat např. Chlamydia pneumoniae nebo Corynebacterium diphteriae (záškrt).
Zánět horních či dolních cest dýchacích
Zánět hrtanu se málokdy objevuje samostatně. Mnohem častěji postihuje děti společně s onemocněním vyšších nebo nižších úseků dýchacích cest. Typicky má dítě nejprve několik dní rýmu, další dny začne kašlat suchým kašlem a nakonec se v noci probudí s typickým štěkavým kašlem.
Streptokok jako původce angíny, meningitidy či zápalu plic. Jak se přenáší a léčí?
Co je to hrtan?
Vzduch, který nasajeme nosem, proudí při vdechu nejprve společnými prostory trávicí a dýchací soustavy (hltanem). Na dolním konci hltanu se obě cesty rozcházejí. Zatímco potrava putuje do žaludku jícnem, vzduch vstupuje přes otvor do hrtanu. Zmíněný otvor je spojen s příklopkou, která jej při polknutí potravy uzavírá, aby se sousto nedostalo do dýchacích cest. Součástí hrtanu jsou pak hlasivky. Pomocí svalů můžeme měnit postavení hlasových vazů a měnit výšku hlasu.
Otok na hrtanu
Vzhledem k tomu, že je hrtan tvořen řídkými tkáněmi, může do sebe pojmout velké množství tekutiny, tedy otékat. Otokem se může průchod hrtanu úplně uzavřít a zejména u malých dětí může velice snadno dojít k dušení. Proto je důležité s každým kašlem zajít k lékaři, který na základě poslechu dítěte stanoví diagnózu. Pokud se jedná o laryngitidu, dostanete velice specifická doporučení léčby.
Rizikové faktory laryngitidy
Kromě dětí, které se často chovají hystericky (mechanické poškození hrtanu), mohou být laryngitidou ohroženy také děti, které pobývají ve výrazně chladném, horkém, suchém či prašném prostředí. Největším rizikovým faktorem je samozřejmě kontakt s mikroby, které jsou schopny zánět hrtanu vyvolat.
Onemocnění hlasivek u dětí. Co se může stát, když dítě často křičí?
Laryngitida u dětí – jak jí předcházet?
V době nejvyššího výskytu laryngitidy, tedy na podzim a časně zjara, je vhodné zvýšit konzumaci ovoce bohatého na vitaminy nebo vitaminy požívat v preparátech jako doplněk stravy. V mrazivém počasí by děti neměly dýchat ústy (s plným nosem raději omezíme pobyt venku). Pokud nemohou děti dýchat nosem, naučte je dýchat v mrazu alespoň přes límec kabátu či přes šálu nebo kuklu. Jde o to co nejvíce zahřát vzduch během dýchání. Velice prospěšné je také vydatné pití teplých nápojů.
Nepodceňujte ani tzv. rýmičku!
Je nutné věnovat pozornost všem zánětům dýchacích cest a řádně je léčit. V opačném případě mohou sestupnou nebo vzestupnou cestou ohrozit další části respiračního ústrojí.
Jak poznat laryngitidu?
Hlavním příznakem laryngitidy je typický štěkavý kašel. Nemocný má pocit sucha až pálení v krku. Kašel je zprvu suchý, neproduktivní a dráždivý (bez tvorby hlenu), později je vykašláván hlen. Dále je přítomen chrapot, který může přejít až v bezhlasí. Horečka nemusí být přítomna, obvykle je teplota jen mírně zvýšená (do 38 °C).
Akutní laryngitida
K rozvoji příznaků akutní laryngitidy dochází typicky v noci (uvádí se přibližně kolem půlnoci), aniž by musely být přítomny jakékoliv známky nemoci před usnutím. Příznačný je vyděšený výraz dítěte a dušení se slyšitelným pískotem při nádechu a zatahováním jamky pod ohryzkem. Stav je provázen rýmou, štěkavým kašlem, zvýšenou teplotou. Je-li zúžení hrtanu výrazné, začne se projevovat nedostatečné okysličení tkání. Zvýší se tepová frekvence, na rtech a ušních boltcích je patrné promodrávání.
Volejte záchranku!
Ačkoliv může za nějakou dobu dojít ke zlepšení, při rozvoji výše uvedených příznaků vždy voláme záchrannou službu. Je nutná hospitalizace a transport v tomto případě by měl být proveden sanitním vozem za doprovodu lékaře. Na pohotovosti podají dítěti většinou dle stavu kortikoidy na zmírnění otoku hrtanu (např. Fortecortin). Někdy vás pediatr vybaví několika těmito léky již dopředu, abyste je měli pro případ dušení dítěte ve své lékárně doma.
Epiglotitida
Akutní epiglotitida patří mezi záněty hrtanu. Jedná se o náhle se vyskytující závažné onemocnění, které bez včasného lékařského zásahu může končit udušením. Postihuje příklopku hrtanovou (epiglottis). Vlivem otoku se příklopka několikanásobně zvětší a brání v dýchání.
Jak poznat epiglotitidu?
Na případ epiglotitidy musíme myslet vždy u dětí ve věku 6 měsíců až 7 let. Příznaky onemocnění se rozvíjejí velmi rychle (někdy i během několika desítek minut). Dítě však nekašle, má horečku (nad 39 °C), není schopné polykat sliny a vyhledává polohu vsedě. Jedná se o stav přímo ohrožující život. Ihned voláme záchrannou službu, dítě musí zachovat polohu vsedě, kterou samo vyhledává! Dítě necháme dýchat studený až ledový vzduch (v zimě otevřené okno, v létě otevřená lednička a mraznička). Sami do nemocnice netransportujeme.
Chronická versus akutní laryngitida
Většinu dětí trápí akutní forma laryngitidy. Nicméně, pokud není správně léčena, může přejít v chronickou laryngitidu. Ta vznikají na podkladě vleklých zánětů různých částí dýchacích cest, ale také např. dlouhodobým přetěžováním hlasivek (děti, které hodně pláčou a křičí).
Nemocnost dětí ve školce. Co dělat, když je dítě pořád nemocné
Léčba laryngitidy
Léčebný postup u hnisavých laryngitid určuje obvykle lékař ORL na základě laryngoskopického vyšetření. Léčba je zaměřena proti příznakům (podání léků tlumících suchý kašel, v dalším stadiu léčiv rozpouštějících hlen a usnadňujících jeho vykašlávání), dále se podávají preparáty obsahující kyselinu acetylsalicylovou. Lékař může předepsat inhalaci lokálně působících antibiotik nebo jsou tyto podávány ve spreji. Vzhledem k nejčastějšímu původu laryngitid (viry) se antibiotika předepisují pouze výjimečně, například při významném oslabení organizmu, hrozí-li sekundární osídlení zánětlivé tkáně bakteriemi.
Klid na lůžku
K řádnému vyléčení je třeba dodržet klid na lůžku! Stav se upraví přibližně do týdne. Akutní stavy jsou doménou oboru urgentní medicína, pacient je následně nezřídka umístěn na jednotce intenzivní péče. Podle nutnosti jsou již v přednemocniční fázi podávány kortikoidy (ne však u epiglotitidy, kde jsou téměř neúčinné) dále sedativa a antibiotika žilní cestou ve vysokých dávkách. U určitého procenta pacientů je nutné zajištění dýchacích cest akutní intubací či koniotomií.
Jak mohu dítěti pomoci sám?
Léčbu předepsanou lékařem můžete podpořit pobytem v přiměřeně teplém a vlhkém prostředí. Investujte do ultrazvukového zvlhčovače vzduchu. Je vhodné pít větší množství teplých nápojů (doporučovány jsou bylinné čaje na onemocnění dýchacích cest) a minerální vody o minimálně pokojové teplotě (nejlépe Vincentka). Podáváme dítěti obklady na krk a dodržujeme pokud možno klid na lůžku. Dítě by mělo maximálně šetřit hlasivky. Komunikujte s ním tak, aby nemuselo odpovídat, příp. aby šeptalo. Nechte jej bez výčitek koukat v klidu na pohádky a omezte interakce se sourozenci.
Ohodnoťte tento článek:
