×
MotherClub.cz

Kdy dětem vypadávají mléčné zuby a jak pečovat o chrup během výměny. Radí MDDr. Klára Ondruchová

Kdy vypadávají mléčné zuby
Zdroj: Shutterstock

S MDDr. Klárou Ondruchovou jsme si povídaly o tom, jaké všechny komplikace mohou nastat při růstu druhých, neboli stálých zubů. V rozhovoru se také dočtete, na co všechno byste jako rodiče měli dát pozor; například na potají rostoucí šestky, na výběr zubní pasty,  nebo třeba na předčasné vytrhávání mléčných zubů.

V čem se vlastně liší druhé zuby od mléčných?

Rozdílů je více, nejdůležitější a nejzjevnější z nich je v počtu zubů. Druhých neboli stálých zubů je osm v každém kvadrantu, tedy třicet dva celkem, zatímco dočasných zoubků máme jen dvacet. V dočasném chrupu chybí premoláry, tedy třenové zuby (stálé čtyřky a pětky). Dále v dočasném chrupu máme jen dvě stoličky, zatímco ve stálém chrupu tři. Je ale pravda, že osmičky se dnes už u spousty lidí nevyskytují.

Další zásadní rozdíl mezi mléčnými a stálými zuby je ve velikosti a tvaru zubů (dočasné jsou menší) a v tloušťce a složení tvrdých zubních tkání. Dočasné zoubky mají daleko tenčí vrstvu skloviny a mají ji méně mineralizovanou, což souvisí i se zabarvením do mléčného odstínu (odsud i název “mléčný chrup”) a mimo jiné také s tím, že když v dočasném chrupu vznikne kaz, tak postupuje velice rychle.

Kdy dětem rostou zuby? Vyznejte se v růstu mléčných i druhých zubů!

Kdy dětem začínají stálé zuby růst a na co je potřeba dávat pozor, když se objeví?

První stálé zuby prořezávají kolem šestého roku věku. U holčiček to bývá často i dřív. Jedná se o první stoličky (tzn. šestky). Často se prořežou bez povšimnutí rodičů, protože narostou za posledním dočasným zubem nevypadne kvůli nim žádný dočasný. Nevšimnout si jich je ale velká chyba, protože šestky (a pak ještě trojky) jsou nejpevnější a nejdůležitější zuby v celém našem chrupu, proto jsou stěžejní do budoucna pro ukotvení protetických prací (nahrazování chybějících zubů, pozn. red.). 

Šestka roste za dvěma mléčnými stoličkami a dlouho za nimi není vidět, pokud po ní vyloženě nepátráme. Než se prořeže do výšky mléčných stoliček, dítě na ni nedosáhne zubním kartáčkem, to znamená, že ji dlouho vůbec nečistí. Velice často se stává, že v momentě, kdy dosáhne do výšky tzv. okluze (kousacích plošek ostatních zubů), je už zkažená. Já proto upozorňuji rodiče, aby na šestky číhali, a v momentě, kdy se začnou objevovat, aby vzali sólo kartáček a každé ráno i večer je dětem dočistili.

Jak pečovat o chrup během jeho výměny když se dítěti kývou zuby a čištění bolí?

Pokud všechno probíhá, jak má, tak kývající se zoubek už je téměř bez kořene. Tím, jak pod ním roste stálý zub, tak jeho kořen takzvaně resorbuje, jakoby užírá.

Když se zoubek viklá hodně, je samozřejmě možné požádat zubaře, aby ho vytrhl, s čímž ale ne každé dítě souhlasí. V tomto případně není podle mě nutné na dítě za každou cenu tlačit a traumatizovat ho. Rodiče by ale měli vědět, že není dobré trhat zuby předčasně, když se ještě samy dostatečně neviklají, může to mít špatný vliv na výměnu chrupu.

Důležité každopádně je čistit všechny okolní zuby, jak již prořezané stálé zuby, tak ty mléčné, které se zatím neviklají. Někteří lidé si myslí, že není potřeba se mléčným zubům příliš věnovat, když stejně vypadnou. To je nesmysl. Dočasné zuby jsou důležité pro správný vývoj řeči, pro stravování a není dobré podceňovat i funkci estetickou děti dokáží být zlé a smějí se kamarádům, kteří mají ošklivé, zkažené, někdy i černé zuby. Velmi důležité je, aby výměna chrupu probíhala ve správném pořadí, aby nevznikaly ortodontické anomálie proto je nutné pečlivě čistit už od prvního zoubku a chodit s dětmi dvakrát za rok na preventivní prohlídku k zubaři. 

První návštěva dítěte u zubaře. Včasná kontrola ovlivní kvalitu zubů na celý život

Je normální, že barva druhých zubů je jiná než prvních?

Ano, je to normální. Je to dáno rozdílným obsahem minerálů ve sklovině dočasné zuby mají sklovinu méně mineralizovanou, a tím také méně průhlednou, než stálé mají mléčný až namodralý tón. Stálé zuby mají sklovinu více mineralizovanou, tím i více průsvitnou a proto prosvítá žlutý tón zbarvení dentinu.

Jaké dětské pasty na druhé zuby používat?

Pasty se začínají používat zhruba od dvou let věku dítěte. Při výběru pasty se řídíme věkem dítěte, protože se od něj odvíjí maximální doporučený obsah fluoridů. Malé děti neumí pastu vyplivnout a často ji polykají, proto je v pastách pro ně menší obsah fluoridů. Při zvýšeném příjmu hrozí, že dojde k takzvané fluoróze, která se nejčastěji projeví tak, že stálé zuby jsou po prořezání flekaté.

Doporučené množství fluoridů podle věkového rozmezí je následující:

  • od prvních zubů (0,5 let) do 3 let: do 500 ppm
  • od 4 do 6 let: 500-1000 ppm
  • od 6 let : 1000-1450 ppm

Dříve se vyráběly pasty podle obsahu fluoridů od dvou do čtyř let, od čtyř do šesti a od šesti dál. Dnes ne všechny firmy vyrábějí pasty se stejným obsahem fluoridů, každá značka má jiná věková rozmezí. Obecně děti od šesti let už mohou používat pasty, kde je obsah fluoridů 1450 ppm. Pro maminky je nejjednodušší vždy zkontrolovat, pro které věkové rozmezí je daná pasta určena. To by na dětských pastách vždy mělo být napsáno. 

Výborným doplňkem je i preparát, který se jmenuje Tooth mousse. Na rozdíl od past neobsahuje fluoridy, ale obsahuje mléčný kasein a vápníkové a fosfátové ionty, které aktivně remineralizují i už počínající kazy. Mohou ho používat jak děti, tak dospělí. U dětí do 6 let ho můžeme občas použít místo pasty. U starších dětí a dospělých lze aplikovat na již vyčištěné zuby (bez pasty!). Naneseme na kartáček a potřeme zuby bez následného vyplachování a plivání. Nesmí se ale míchat s pastou, která obsahuje fluoridy, účinek by se vyrušil.

Jak naučit dítě čistit zuby

Dokdy by se dětský chrup měl celý vyměnit za stálé zuby?

Rozptyl je velký. Jak jsem řekla, růst druhých zubů začíná šestkami, následují dolní střední řezáky, pak horní, totéž se dvojkami. Potom se to liší; obecně se většinou nejprve prořezávají zuby v dolní čelisti. Obvykle následují čtverky, potom až trojky. Pětky přicházejí po nich. To se děje až kolem 9.-12. roku. U mléčných stoliček je to tedy poměrně dlouhá doba, po kterou by měly sloužit, a je dobré, když se podaří je udržet intaktní (tzn. nezkažené). Sedmičky se prořezávají až kolem 13.-14. roku, prořezávání a výskyt osmiček (třetích molárů) je individuální.

Co když mléčné zuby nechtějí vypadnout a druhé zuby začnou růst za nebo před nimi?

Občas se stává, že dítěti rostou zuby takto na žraloka”. Není třeba žádná panika, stomatolog to vyřeší extrakcí dočasného zubu. Mléčný zub má v tomto případě ale ještě bohužel kořen, protože stálý zub ho nezresorboval. Samozřejmě zuby extrahujeme za pomoci lokální anestezie, včetně použití anestezujícího spreje, kterým místo vpichu dopředu potřeme, aby dítě necítilo ani hrot jehly.

A naopak, když první zuby vypadnou předčasně, dítě je pak dlouho bezzubé…

Když je mezera v puse předčasně, tak to může způsobit mnoho problémů. Okolní stálé zuby se do mezery mohou sklonit, může následovat problém s prořezáním dalších stálých zubů, které se již do mezer nevlezou. Samozřejmě to může způsobit logopedické vady a problémy se stravováním.

Někdy se stává, že první zuby musíme vytrhnout předčasně kvůli kazům. V takovém případě, aby dítě nebylo příliš dlouho bezzubé, se často zhotovují takzvané mezerníky. Většina z nich vypadá jako snímatelná náhrada, jen bez kovových spon (“háčků”). Používají se i v případě, kdy dítě přijde o zuby v důsledku  úrazů. Mezera se zaplní a předejde se tomu, že  do ní začnou sklánět okolní zuby. Také jsou důležité proto, aby se naučilo správně vyslovovat sykavky.

Dětské zubní pasty. Na které si dát raději pozor?

Z jakých jiných důvodů může dítě šišlat?

Kromě předčasné ztráty horních frontálních zubů se někdy třeba stane, že je problém v podjazykové uzdičce je příliš krátká a silná. Říká se tomu přisedlý jazyk. Někdo to řeší jen logopedií, někdo uzdičku přeřízne. Názory na tuto problematiku se různí. Jak dítě roste, tak se uzdička proměňuje (říkáme, že atrofuje) a výslovnost se zlepšuje. Je to ale velmi individuální a někdy je opravdu lepší uzdičku co nejdříve přeříznout. Je to drobný zákrok, trvá jen pár minut, není čeho se bát.

Může se stát, že stálé zuby nechtějí růst?

Stane se, že nějaký zub ne a ne se prořezat. Příčinou je buď překážka v prořezání nebo velmi předčasně vytržený dočasný předchůdce. Když se zub neprořeže do určitého věku, tak se může stát, že ztratí svůj růstový potenciál a už se nemusí prořezat vůbec, prostě se zasekne tam, kde je. Může zůstat na patře, vysoko pod nosem. Tomu říkáme, že je zub retinovaný. Nejčastěji se to stává u špičáků.

V případě, že se zub dlouho nechce prořezat, by si stomatolog měl udělat rentgen a zjistit, jestli je vůbec založený a připravený na správném místě. Obvykle to však už ví, protože si první rentgen zubů pořizuje kolem pátého roku věku dítěte právě proto, aby založení chrupu zkontroloval.

Je-li zub založený a neroste, pak se pacient posílá k ortodontistovi, který rozhodne, jakým způsobem situaci řešit.

Jak děti nejlépe motivovat k čištění zoubků

Co znamená, když se řekne, že druhé zuby nejsou založené? Jak to lze řešit?

Znamená to, že některé zuby v čelisti úplně chybí. Tady hraje podstatnou roli genetika. Nejčastější nezaložené zuby bývají horní druhé řezáky. Způsobů řešení je více, je to velmi individuální a záleží na mnoha faktorech množství kosti, stav ostatních zubů, skus, úroveň hygieny, přání a preference pacienta a v neposlední řadě také jeho finanční možnosti.

Nezaložených zubů může být více najednou, a to už je závažný problém, naštěstí to není příliš časné. Řešení je velmi individuální a může být pro rodinu i velmi časově, psychicky i finančně náročné (pohybujeme se v řádu desítek, i stovek tisíc korun). Tyto pacienty je nutné včas odeslat na specializované pracoviště, které podobné případy řeší běžně.

Kdy začít řešit, že dítěti rostou zuby křivě? 

Jsou různé ortodontické vady od těch drobných, kdy je například zub jen rotovaný nebo je v čelisti malé stěsnání, až po závažnější, kdy je třeba nějakým způsobem posunutý skus. Dále sem patří i skeletální vady, kdy řešíme anomálie velikosti horní či dolní čelisti. To všechno včas zhodnotí praktický stomatolog a odešle dítě ke specialistovi. Jsou vady, které se řeší už při výměně chrupu, většinou snímatelnými rovnátky. Jakmile už jsou všechny zuby vyměněné, tak se používají fixní rovnátka. Ale to už si určí ortodontista. Rozhodně je lepší dítě odeslat na ortodoncii ke konzultaci dřív než později. 

MDDr. Klára Ondruchová

Zubní lékařka, vystudovala zubní lékařství na 1. lékařské fakultě UK v Praze. Od roku 2018 působí na soukromé zubní klinice, kde se specializuje na práci se stomatologickým operačním mikroskopem. V práci klade důraz na komunikaci a lidský přístup.

5/5 - (6 votes)

5/5 - (6 votes)

Nejvíce vás zajímá:

Početí miminka:

Děti:

Zdraví:

Vaření pro děti:



Diskuse

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*