Také kolem sebe vidíte, jak někteří rodiče svým dětem organizují každou minutu jejich života? Všechen jejich čas plánují do nejmenšího detailu a často do toho děti ani nemohou mluvit, i když by si to představovaly úplně jinak. Znáte je či v tom poznáváte dokonce sami sebe?
Láska někdy dusí
Nechte děti vás občas odmítat. Když to neuděláte a nebudete schopni přijmout fakt, že vždycky nechtějí to samé co vy, nebudou v dospělostí schopné říct ne. Budou mít pocit, že tím mohou někomu ublížit nebo dostanou trest. Na první pohled se rodiče, které by se pro své dítě rozkrájeli, pečují o něj a neustále ho ochraňují, zdají jako ideál. Když je ale péče už příliš, může se jednat o hyperprotektivního rodiče. A jak se takový rodič projevuje? Dělá vše proto, aby získal lásku svého dítěte, sleduje jen své egoistické cíle. Nutno podotknout, že většinou nevědomky. Na prvním místě není v tomto případě dobro dítěte, ale naplnění vlastního života.
V podstatě se jedná o emocionální zneužívání. Poznáte ho snadno. Vozí děti do školy a ze školy, z kroužku na kroužek, na návštěvu, na trénink, organizuje každou minutu dne a jakýkoliv úspěch dětí, jako by byl jeho vlastním. Rodič klade na dítě přemrštěné nároky, tlačí na něj. Často si ani neuvědomuje, jak připravuje své dítě o osobnost i dětství. Dnes velice chybí dětem volný pohyb venku, parta dětí a neorganizovaná hra.
Jakmile se dítě jen trochu odtáhne nebo odporuje, rodiče se cítí zranění a ublížení, protože přece chtějí pro děti to nejlepší.
Hyperprotektivní rodiče – projevy závislosti:
- Rodič si myslí, že dítě by se bez něj neobešlo, je nesamostatné, neschopné a ochraňuje ho až příliš.
- Neustále ho kontroluje.
- Matka si myslí, že jen ona ví nejlépe, co dítě potřebuje a nejlépe ho zná.
Děti takových rodičů se často cítí provinile, že svým rodičům ubližují, když to s nimi myslí tak dobře. V dospělosti pak takový člověk považuje za svou povinnost dělat lidi okolo sebe šťastnými i za cenu toho, že bude zapomínat sám na sebe.
Je potřeba upozornit, že nic z toho rodiče nedělají vědomě, nechtějí svému dítěti ublížit. Jsou skutečně přesvědčeni, že pro své dítě dělají to nejlepší.
Závislost dítěte na matce. Kdy začíná být nezdravá?
Jaké důsledky může mít hyperprotektivní výchova?
Tento způsob výchovy může mít mnohé negativní následky. Děti s takovou výchovou se v dospělosti potýkají s velkými problémy v partnerských vztazích a jsou náchylnější k drogám, alkoholu i anorexii. Často jsou to nesamostatní jedinci, nedůvěřiví a nejistí. Mají pocit vnitřní prázdnoty a viny. Často se ve vztazích nechají využívat, trpí úzkostmi a fobiemi. Jakékoliv své potřeby považují za sobecké a mají z nic strach.
Jak se z toho mohou dostat děti?
Pro děti je jediným řešením se od rodičů hned v dospělosti odtrhnout i přes pocit viny, který se objeví. Musí se osamostatnit a zvyšovat si sebevědomí, postupně si vybudovat svou vlastní identitu, vztahy, přátelství a vymanit se i z případně závislého partnerství. Musí se snažit vybudovat rovnoprávný vztah. Takové změny nejsou jistě jednoduché a často je to dlouhodobý proces. Někdy je potřeba i pomoc odborníka. Když se však podaří a ke změně v myšlení dojde, začne se takový dospělý člověk konečně cítit dobře a přestane cítit vnitřní prázdno. Jestliže k osamostatnění nedojde a člověk by stále opomíjel své potřeby, pravděpodobně by se celý život upínal na někoho jiného, na svého partnera či svého potomka, které by pak zažívalo nejspíše to, co zažíval i on.
Děti v rodičovské posteli. Kdy už je to problém a jak jim usnadnit odchod?
Vaše děti potřebují vaši důvěru
Jestliže chcete, aby vaše děti byly opravdu šťastné, podporujte je a nechte je rozvíjet, veďte je k samostatnosti a rozvíjejte jejich schopnosti. Každá láska by měla mít své hranice. I ta rodičovská.
Zkuste se na chvíli zastavit a zhodnotit, co děti zvládnou samy a kdy je na místě pomoc. Možná nakonec dojdete k závěru, že vychovávat ustrašeného a nesamostatného člověku. Opravdu to takto chcete? Důvěřujte dětem více a nechte je někdy jednat i samy za sebe.
