×
MotherClub.cz

Závislost dítěte na matce. Kdy začíná být nezdravá?

Závislost dítěte na matce

Milujete své dítě nadevše a trávíte s ním všechen čas? Na tom není vůbec nic špatného. Děti jsou schopny nádherné a bezpodmínečné lásky. Do určitého věku je to normální, právě v matčině náruči by se mělo cítit bezpečněji než kde jinde. Nastane však doba, kdy si dítě musí začít zvykat i na odloučení od maminky a na péči jiných lidí. Někdy však jejich city přerostou v závislost a děti nechtějí udělat bez maminky doslova ani krok. Jak řešit závislost dítěte na matce, aniž by to ublížilo vám či vašemu dítěti?

Přílišná fixace dítěte na matku

Kde začíná nezdravá závislost dítěte na matce? Jak od sebe rozeznat přirozenou potřebu a velký problém? Nemusíte se určitě obávat, že malá miminka příliš rozmazlujete a kvůli tomu mu odmítat pozornost, něžnost a lásku. Dítě potřebuje vědět, že jste mu nablízku, milujete ho a chráníte ho. Dopřejte mu tolik citu, kolik jen můžete a dokud o něj stojí.

Závislost dítěte na matce x Separační úzkost u dětí

Okolo osmého měsíce věku ukáže rodičům mnoho dětí, že bez nich nedokáží být ani vteřinu. Nemusí to tak být vždy, ale obvykle v tuto dobu začíná separační úzkost. Táta není dost dobrý, babička se nesmí přiblížit na metr a chůvy nesmí ani za dveře. Dítě chce prostě jen a jen mámu. I když to může být vyčerpávající období, dítě teď potřebuje jediné. Lásku, lásku a zase lásku. Dostatek příjemných momentů, doteků, tepla a objímající náruč. Čím méně špatných a nenaplněných okamžiků dítě zažije, tím rychleji separační úzkost pomine. Projevy dítěte a stupeň závislosti je navíc i do jisté míry ovlivněn temperamentem a osobností jeho samotného.

Závislost dítěte na matce po rozvodu rodičů

Zde je důvod závislosti poměrně jasný. Rozpad rodiny se podepíše i na dospělých, natož na malých dětech. V mnoha případech je důsledkem právě dítě fixované na matku nebo druhého z rodičů. Častěji je to ale právě matka, se kterou většinou po rozvodu zůstává. Vynahrazuje si svou závislostí nepřítomnost druhého rodiče. Bojí se, že by mohla odejít i ona. I po odchodu partnera je důležité zachovat dítěti jeho navyklé rituály, činnosti a intimity, na které bylo zvyklé i předtím nebo vytvořit další, které ho uklidní a nezmizí, ani když se objeví nový partner. Jestliže jsou vztahy mezi rodiči dobré, mělo by dítě vidět otce tak často, jak je to možné.

Jak vysvětlit dítěti rozvod a proč je důležité s dětmi o něm mluvit

Nemocné dítě

Jakmile vaše ratolest onemocní, mnohem silněji se upíná k matce.  Potřebuje podporu a energii. Samozřejmě i zde by měla mít péče určitě meze, protože děti jsou velmi chytré a velmi rychle poznají, že v nemoci jim maminka dává mnohem víc najevo svou lásku, hýčká je a rozmazluje. Musíte se naučit rozpoznat, zda vaše dítě opravdu vaše obskakování potřebuje nebo jen trochu simuluje a pokud ano, je potřeba učinit přítrž tomu, že se vás vaše „nemocné“ dítě drží jako pejsek se smutným pohledem.

Rozeznat  nemocné dítě od simulanta je velmi těžké. Některé děti dokáží před plánovaným odjezdem rodiče či změnou místa dostat horečku nebo zvracet. Jsou i rodiče, kteří nejednou skončili u lékaře nebo dokonce v nemocnici, protože netušili, co jejich dětem je. Lékaři skutečně u některých vynesli verdikt citového vydírání a simulaci. I když je odnaučení takového stavu běh na dlouhou trať, je potřeba nastavit hranice a vymezit mantinely. Protože do budoucna by závislé dítko mohlo s rodiči hodně manipulovat a takové chování by až nezdravě posunulo meze, které se jen těžko vracejí zpátky.

Období fixace na matku

Závislost dítěte na matce se projevuje více v různých obdobích nebo životních situacích. Patří mezi ně právě separační úzkost, rozvod rodičů nebo nemoc. V těchto případech se ale nejedná o nic nezdravého. Je to přirozená potřeba dítěte. To rozhodně není nic, co byste měli nějak řešit. Dejte po potřebnou dobu dítěti tolik lásky a pozornosti, kolik vyžaduje.

Jedináček

U jedináčků se tak nějak často předpokládá, že budou více citově závislejší na matce. Zejména chlapci bývají fixovaní až do dospělosti a mimo jiné s rodiči bydlí klidně ještě ve třiceti. Potomek a ani jedináček, by nikdy neměl být přílišně zahlcen pozorností rodičů. To z něj spíše vychová neurotického jedince, který rozhodně nebude šťastný a navíc má i problém s výběrem partnera.

Předejít se tomu dá. Je to ovšem někdy velmi těžké a chtít musí především matka. Bohužel chyba dospělých je velmi často v tom, že neradi uznávají své chyby a ještě méně jsou ochotní s nimi něco dělat. Přesto však, pokud nechcete, aby váš jedináček byl na vás doživotně závislý, zkuste něco změnit. Jednoznačně mu pomůžete častým pohybem mezi ostatními dětmi. Naučte ho, že dělit se je normální. Když není sourozenec, alespoň z části ho zastanou děti na hřišti, ve školce a škole. Hned dítě vidí svět v širších souvislostech.

Závislost dětí na mobilech a elektronice. Problém tkví v psychickém i fyzickém zdraví

Závislost na matce v dospělosti

Malý chlapeček schovávající se za maminčiny sukně je velmi roztomilý. Úplně jiné je to v případě závislosti syna na matce v dospělosti. A rozhodně to není jen jeho chyba. Velmi často je na vině právě maminka, která svého syna nenaučila samostatnosti v dětství.

Co můžete udělat, aby se situace změnila?

  • nikdy se nesnažte bojovat přímo, protože otevřený boj vyhrát nemůžete,
  • nikdy nechtějte po svém partnerovi, aby vám dělal soudce ve sporech nebo spor radikálně řešil,
  • ideální je, když budete naprosto v klidu. Ať se sama tchýně svým chováním v očích syna znemožní,
  • nenechejte se ničím vyprovokovat, ale zásadně dělejte věci podle svého a dohody s partnerem,
  • nevyčítejte partnerovi, že má příšernou matku a nepřesvědčujte ho, že se s ní má přestat stýkat,
  • zkuste to využít ve svůj prospěch. Oddaná tchýně může být skvělá na hlídání dětí a další pomoc. Zároveň bude mít i ona pocit, že je pro rodinu potřebná,
  • ukažte, jak jste skvělá. Buďte s matkou svého muže kamarádky. Jestli je alespoň trochu normální, určitě to půjde. Samozřejmě, pokud jste narazila opravdu na těžký kalibr bojovné, nepřátelské a manipulativní osoby, doporučuje se uchovat spíše jen zdvořilostní kontakty.

Fixace na matku v dospělosti určitě není nic dobrého. Jen je důležité si uvědomit, zda je váš partner doopravdy maminčin mazánek nebo je to jen vaše představa a možná i trochu žárlivost.

Svobodná matka a peníze. Zjistěte, na co máte nárok

Fixace matky na dítě

Velkým úskalím může být i nezdravá fixace na dítě. V některých případech může dokonce přerůst v touhu ovládat dítě a vlastnit ho. Jak se opičí láska projevuje? Velmi často se na svých dětech stanou závislé matky, které žijí samy. Pokud je na dítě sama, nemusí se nikomu zodpovídat, dělat kompromisy nebo o něco žádat. V některých případech to může vést právě až k závislosti.

Kde je tedy hranice, která by se neměla nikdy překročit? V první řadě je důležité si uvědomit, že dítě není věc a ani domácí mazlíček. Je to člověk, který jednou dospěje a musí mít možnost se zdravě vyvíjet a rozvíjet. Rozumná a zralá žena si toho musí být vědoma. Je nutné, aby si stále uvědomovala, že dítě má v podstatě jen půjčené a je nutné ho dobře připravit na vstup do dospělosti a samostatnosti. To by měl být hlavní cíl rodičů. Protože jednou přijde chvíle, kdy sama matka bude ve stáří potřebovat oporu a pomoc svých dětí. Od nedospělých a rozmazlených jedinců by se toho dočkala jen stěží.

Hyperprotektivní rodiče. Jak škodí sami sobě i dětem?

Zapojte ostatní

Závislost dítěte na matce představuje opravdu velkou zátěž a vyčerpání. Žena nemá čas na nic jiného a trpí tím i partnerský život. Nevídá se s přáteli, zanedbává i péči o sebe samu. Takovou situaci je nutné řešit. I když své dítě nadevše milujete, musíte mít čas i sama na sebe. Stanovte pravidla, zapojte rodinu i partnera. Dítě si bude zvykat trávit čas se širším okruhem lidí a matka bude mít čas na své potřeby a zájmy a zároveň si i odpočine. Mnohem raději a s velkou energií a nadšením se pak bude zase věnovat svému dítěti i partnerovi.

Závislost dítěte na matce. Kdy začíná být nezdravá?
3.1 (61.9%) 21 hlas[ů]


1 Komentář Závislost dítěte na matce. Kdy začíná být nezdravá?

  1. Moje dcera má téměř 4letou dcerku. Do dou let jejího věku jsme se s ní vídali a dcera k nám s malou jezdila. Už při návštěvách u nás – prarodičů se bez její osobní přítomnosti nic nesmělo dělat. Dědeček se k malé téměř nesměl přiblížit. Mně, babičce, ji na chvíli nechala, když musela do koupelny a podobně. Později už k nám vůbec nejezdí. Bydlí v Praze a my na druhém konci republiky. Je svobodná matka. Finančně ji podle našich možností občas pomáháme, ale jsme oba důchodci a s cestováním máme problém (70let). Dočkáme se pár fotografií vnučky k svátku a narozeninám. Telefony nebere, nevolá. Neodpovídá na výzvy pro návštěvu. Úplně se izoluje od celé rodiny. Má 42 let. Co s tím jako rodiče a prarodiče máme dělat? Dceru milujeme.

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*