Vlákninu dětský organismus potřebuje. Kolik by jí děti měly denně sníst?

Vláknina patří mezi látky, které jsou nezbytné pro celkové zdraví dětí i dospělých. Má pozitivní vliv především na trávení, podílí se však i na dalších procesech v těle. Při nedostatku vlákniny hrozí různé zdravotní potíže, proto je potřeba na její optimální přísun bedlivě dbát. Kolik gramů vlákniny by děti měly denně sníst? Jaké potraviny jsou zdrojem vlákniny a co dělat, když je dítě odmítá?

Proč je vláknina důležitá?

Kromě toho, že je vláknina důležitá pro správné fungování zažívacího systému, má také řadu dalších prospěšných funkcí, které zmiňuje například odborný zdravotnický portál HealthLine. Vláknina má příznivý vliv na hladinu cholesterolu a krevního cukru a její dostatečná konzumace se řadí mezi formy prevence rakoviny, především pak rakoviny tlustého střeva.

Existují dva druhy vlákniny – vláknina rozpustná a vláknina nerozpustná. Každá má trochu jiné účinky na zažívací trakt.

Rozpustná vláknina absorbuje vodu a během procesu trávení se mění na gelovou hmotu, čímž se trávení zpomaluje a člověk se tak cítí déle sytý. Rozpustná vláknina také pomáhá regulovat hladinu cholesterolu a cukru v krvi a snižuje riziko srdečních onemocnění. Jejím zdrojem jsou například ovesné vločky, jablka, pomeranče, fazole, hrách, růžičkový kapusta, různá semínka nebo ořechy.

Nerozpustná vláknina oproti tomu dodává objem stolici a napomáhá hladšímu průchodu potravy žaludkem a následně střevy. Snižuje riziko onemocnění střev, jako je například divertikulitida nebo rakovina tlustého střeva. Nachází se například v pšeničných otrubách, tmavé listové zelenině, kořenové zelenině, ovocných slupkách a celých semínkách.

Vláknina je tedy pro organismus dětí i dospělých důležitá z mnoha důvodů. Strava bohatá na vlákninu pomáhá předcházet zácpě i vážnějším zdravotním problémům. Potraviny, které jsou zdrojem vlákniny, navíc obsahují i další zdraví prospěšné látky, například vitamíny a minerály.

Kdy dávat dětem ořechy a mohou se jíst při kojení?

Jaké množství vlákniny by děti měly jíst?

Optimální množství vlákniny do určité míry závisí na věku dítěte. Podle odborného portálu KidsHealth stačí k věku dítěte přičíst 5 nebo 10 gramů vlákniny, abychom dostali doporučenou denní dávku. Optimální dávka vlákniny pro dítě ve věku 8 let tedy bude 13 až 18 gramů denně.

Doporučené denní množství vlákniny pro děti:

• dítě ve věku 5 let – 10 až 15 gramů vlákniny denně
• dítě ve věku 10 let – 15 až 20 gramů vlákniny denně
• dítě ve věku 15 let – 20 až 25 gramů vlákniny denně

Zároveň je důležité neopomíjet ani doporučené množství základních živin, mezi které patří tuky, sacharidy a bílkoviny. Nezbytný je také dostatečný přísun vitamínů a minerálních látek.

Jaké potraviny vlákninu obsahují?

Obecně se mezi zdroje vlákniny řadí ovoce, zelenina, obiloviny a luštěniny. Ovoce by mělo být pokud možno neloupané, jelikož právě ve slupkách je velké množství vlákniny obsaženo. Mezi zdroje vlákniny, které dětem většinou chutnají, patří například:

• jablka, hrušky
• maliny, borůvky, ostružiny
• kvalitní cereálie
• celozrnné pečivo
• brambory
• ředkvičky, kedlubna
• ořechy

Jak připomíná web VýživaDětí, při sestavování jídelníčku je potřeba brát v úvahu výživová doporučení, která souvisejí s věkem dítěte. Například děti mladší zhruba 10 let by měly jíst spíše bílé pečivo než pečivo celozrnné a zároveň by měly přijímat více ovoce než zeleniny. Děti starší 10 let už mohou pravidelně konzumovat celozrnné pečivo i větší množství zeleniny.

Pohanka: Recepty pro kojence i starší děti. Proč pohanku zařadit do jídelníčku dětí?

Jak se projevuje nedostatek vlákniny u dětí?

Stejně jako u dospělých bývá prvním příznakem nedostatku vlákniny zácpa. Pokud vaše dítě bezúspěšně vysedává na záchodě či nočníku nebo si stěžuje na bolesti při vyprazdňování, je potřeba se zamyslet nad jeho jídelníčkem. Zácpa nejenže je nepříjemná, ale také může zapříčinit další problémy, například hemoroidy. Strava s optimálním množstvím vlákniny a dostatečný pitný režim ostatně představují způsob, jak hemoroidům u dětí účinně předcházet.

Mezi další projevy nedostatku vlákniny patří například častá únava nebo hlad velmi brzy po jídle.

Co když dítě odmítá zeleninu?

Zelenina představuje důležitý zdroj vlákniny. Zároveň je složkou potravy, kterou mnoho dětí bez ohledu na věk odmítá. V mnoha případech na vině bývají sami rodiče, kteří zeleninu dítěti přehnaně nutí, což nakonec vede jen k tomu, že se dítě ve svém postoji ještě více zatvrdí. Dalším důvodem může být nedostatek trpělivosti, příliš benevolentní přístup nebo servírování pár druhů zeleniny stále dokola

Nutriční specialistka Mgr. Daniela Krčková na webu NutridPoradna upozorňuje mimo jiné na to, že absence zeleniny v jídelníčku má kromě nedostatku vlákniny za následek také nedostatek antioxidantů a důležitých vitamínů, především vitamínů ze skupiny B a vitamínu C.

Z tohoto důvodu je vhodné nepolevovat a stále se nenásilným způsobem snažit o to, aby dítě zeleninu začalo jíst. Vyplatí se zkusit „neokoukané“ druhy zeleniny, další možností je zeleninu zakamuflovat tak, aby ji dítě v jídle nepoznalo. Samozřejmostí je dítěti podávat jiné potraviny s obsahem vlákniny, tedy oříšky, ovoce, různá semínka, ovesné vločky a podobně.

Pokud se nepodaří dítě přimět jíst zeleninu, je po konzultaci s lékařem možné sáhnout po výživových doplňcích pro děti. Pomocí nich lze doplnit nejen chybějící vitamíny a minerální látky, ale také vlákninu. Stále je však třeba pamatovat na to, že doplňky nejsou náhradou pestré stravy.

Zdroj: healthline.com, kidshealth.org, nutridporadna.cz, vyzivadeti.cz