Tupozrakost postihuje děti do osmi let. Jak dlouho trvá léčba?

Tupozrakost, odborně nazývaná amblyopie, je jednou z nejčastějších zrakových poruch. Nejčastěji je spojena se šilhavostí či refrakční vadou oka (krátkozrakost, dalekozrakost). Vyskytuje se zpravidla u dětí do osmého roku života a někdy se jí říká také líné oko, neboť se zpravidla projevuje problémy s viděním na jedno oko, zatímco druhé vidí normálně. A jak už tomu u mnoha chorob a poruch obecně bývá, i zde je velice zásadní časné odhalení – pak je velká šance na naprosté vyléčení tupozrakosti. Jak se tupozrakost projevuje a léčí? A znáte nějaké slavné osobnosti, které tupozrakostí trpěly?

Co je tupozrakost a jak vzniká

Tupozrakost lze jednoduše vysvětlit na následujícím příkladu. Představte si případ, že vám jednoho dne zničehonic přestane správně fungovat levá ruka – nemůžete s ní moc pohybovat a ztratí se v ní cit. Všechny manuální činnosti tedy budete pochopitelně vykonávat zdravou pravou rukou. Po pár týdnech si na to zvyknete a na levou ruku už zcela zapomenete. A ačkoli v praktickém životě potřebujeme obě ruce, možná nakonec dojdete k tomu, že už levou ruku stejně nepotřebujete, když všechno obstará pravá ruka. A nefunkční ruka už se tak nikdy neuzdraví.

Podobně je tomu i se zrakem a tupozrakostí. Jedno oko přestane správně fungovat, a proto všechnu činnost převezme oko zdravé. Tupozraké oko se zkrátka samo od sebe nerozkouká a bez včasné léčby trvale zakrní. Jak však dojde k tomu, že u jednoho oka vznikne zhoršená viditelnost? Velmi častou příčinou bývá šilhavost (strabismus), kdy jedno oko zpravidla kouká standardně, kdežto druhé je vychýlené do strany. Protože by šilhající dítě vidělo dvojitě, jeho zrakové centrum v mozku jednoduše „utlumí“ šilhající oko a využívá jen to zdravé. V méně častých případech může být tupozrakost vrozená (ta se obtížně lečí), nebo například získaná delším obvázáním jednoho oka kvůli nějaké oční chorobě.

Šilhání u miminek je potřeba řešit včas

Tupozrakost a šilhání u dětí

Šilhání, které často předchází tupozrakosti, vzniká nejčastěji ve věku od dvou do pěti let, kdy se sítnice oka ještě vyvíjí. Po osmém roce už vzniká jen velmi vzácně, a to asi v 0,5 % případů. Tupozrakost může mít také různé stupně – od lehce snížené ostrosti vidění až po slepotu. Čím déle je navíc tupozrakost neléčena, tím více se časem zhoršuje. A jak je tupozrakost častá? Různé studie odhadují zastoupení tupozrakosti v populaci někde mezi 1,6 až 3,5 procenty.

Tupozrakost se může projevovat různými způsoby:

• děti špatně vnímají prostor
• mají nedostatečnou koordinaci zraku a motoriky
• případně i poruchu vnímání barev

V pozdějším školním věku mohou mít i problémy se čtením a psaním. Tupozrakost může odhalit dětský lékař v rámci pravidelných preventivních prohlídek, který následně doporučí návštěvu k očnímu lékaři. Pokud však u dítěte zpozorujete náhlou změnu chování v souvislosti se zrakem, nebo dokonce náznaky šilhání, je důležité vyhledat odbornou lékařskou pomoc co nejdříve.

Léčba tupozrakosti – zakrytí zdravého oka

Vraťme se ještě na chvíli k hypotetickému příkladu v úvodu, kdy levá ruka přestane fungovat a pravá zastane všechny manuální činnosti. Jak bychom něco takového léčili? Řešení je docela logické: nějakým způsobem znehybníme pravou ruku, například přivázáním k tělu, a všechny činnosti budeme vykonávat pouze levou rukou. Ano, z počátku to bude velice obtížné a nejspíš při tom nedopatřením rozbijeme i spoustu nádobí a sotva si odemkneme dveře – právě proto je nutné zafixovat zdravou ruku, abychom neměli tendence si s její pomocí ulehčovat. Pokud však překonáme všechny tyto počáteční nepříjemnosti a nezvyk, levá ruka začne po nějakém čase spolupracovat a brzy budeme moci používat už obě ruce zároveň. O podobný princip jde i při léčbě tupozrakosti, kdy se dočasně znevýhodní zdravé oko.

Zakrytí (okluze) zdravého oka se v očním lékařství používá už od poloviny 18. století a okluzor může mít hned několik podob – buď je to speciální náplast přes oko, brýle s jednou zakrytou obroučkou, popř. se dnes využívá i okluzní kontaktní čočka. Cílem této metody je jednoduše to, aby si dítě „rozfungovalo“ své nefunkční oko, což může být pro dítě zpočátku problém, neboť vše uvidí rozmazaně. Je proto důležité pracovat i s dětskou psychikou, připravit jej na to a například mu z toho udělat hru.

U dětí do 18 měsíců, které ještě nemohou nosit okluzor, se někdy používají kapky s atropinem, které dočasně znevýhodní zdravé oko. V některých méně častých případech se používá i operační zákrok, případně jiné typy léčby – záleží na tom, co je příčinou tupozrakosti a v jakém je stádiu. V lehčích případech může stačit i brýlová korekce zcela bez okluze.

Vady zraku u dětí. Co by rodiče neměli zanedbat?

Pravidelná cvičení doma i ve cvičebnách

Jelikož je potřeba tupozrakost vyléčit co nejrychleji, aby paradoxně nevznikla i na zdravém nezakrytém oku, podporuje se léčba různými cvičeními. Tzv. pleoptická terapie se používá společně s okluzorem a zaměřuje se na cvičení tupozrakého oka. Může probíhat doma (podle instrukcí lékaře) i ve speciálních cvičebnách s vyškolenou sestrou. Cvičení mají většinou formu nějaké hry, kdy dítě třídí předměty podle barev a velikostí, překresluje a obtahuje obrázky, hledá rozdíly, vykonává nějakou zábavnou manuální činnost a podobně.

Některým dětem je pak doporučena i tzv. ortoptická terapie, která se provádí bez okluzoru a jejím cílem je podpořit správné binokulární vidění. Zde již dítě musí pravidelně docházet za ortoptickou sestrou na specializované pracoviště, kde se používají speciální přístroje, případně je na určitou dobu posláno na oční kliniku či do speciální školky. Přímo rodičům dětí s tupozrakostí je pak určena například útlá brožurka s názvem Náprava poruch binokulárního vidění, doporučující různá pleoptická i ortoptická cvičení, která mohou s dětmi provádět sami doma.

Známé osobnosti, které v dětství trpěly tupozrakostí

Vzhledem k tomu, jak je tupozrakost a s ní spojená šilhavost častá, je velmi pravděpodobné, že znáte někoho, kdo jí v dětství trpěl. Ze známých osobností je to například Russell Crowe, Penélope Cruz, Paris Hilton, Kate Moss či Steve Buscemi. Dokonce ji měli i bývalí američtí prezidenti J. F. Kennedy a Abraham Lincoln. U některých z nich lze z určitých úhlů spatřit, jak jim jedno oko lehce ubíhá do boku, avšak není to pravidlem.

Johnny Depp je například téměř slepý na jedno oko, ale rozhodně to na něm není znát. Naopak velice viditelné je to u slavného britského hudebníka Thoma Yorka, který se s líným okem už narodil.