×
MotherClub.cz

Vady zraku u dětí. Co by rodiče neměli zanedbat?

Vady zraku u dětí
Zdroj: Shutterstock

Oční vady u dětí jsou poměrně časté. Až čtvrtina školáků nosí brýle na základě diagnostiky některé z očních vad. S jakými nejčastějšími poruchami zraku se u dětí setkáváme a na co je potřeba dát pozor, abychom něco nezanedbali?

Vady zraku u novorozence a jak je rozpoznat

Zrak patří k našim základním smyslům – a bez něj si jen těžko dokážeme představit svůj život. Už po narození dítěte lékaři kontrolují, zda se miminko nenarodilo slepé či s nějakou vrozenou vadou zraku. Vyšetření zraku novorozence probíhá pomocí oftalmoskopu, který prosvítí zorničku a zjistí, zda se od sítnice správně odráží světlo. Nebojte se, nikdo vaše miminko nebude trápit. Některé děti mají oči pevně zavřené jako slepá koťátka, anebo jim oči hnisají. Hnisání očí u novorozenců je poměrně častý jev, který neumožňuje provést toto vyšetření hned. Zánět spojivek u novorozence je potřeba léčit – za pár dnů bude již všechno zase v pořádku.

Ihned po narození může ale miminko také například trápit novorozenecký šedý zákal, to už je poněkud vážnější dědičné onemocnění, které nezřídka vyžaduje operaci. Zákal čočky totiž narušuje zdravý vývoj zraku, proto se díky němu mohou rozvíjet nejrůznější poruchy vidění, zejména tupozrakost. Operace novorozeneckého šedého zákalu se provádí co nejdříve po diagnostikování, například už u dvou nebo tříměsíčních miminek. Poté je potřeba absolvovat pravidelné oční kontroly a dbát všech rad a doporučení očního lékaře.

Kontrola zraku dítěte do jednoho roku

U malého miminka se jen těžko pozná, zda špatně vidí. Dokud vám to dítě samo neřekne, můžete se jen domnívat a ubezpečovat, že jsou jeho zrakové funkce zcela v pořádku. Vždy pozorně sledujte dítě v rámci jeho vývoje, zda otáčí hlavičku za nějakým předmětem, prohlíží si ručičky, sleduje kolotoč nad postýlkou nebo zda reaguje na světlo a tmu. Především rodiče by si měli všimnout toho, pokud s dítětem není něco v pořádku. Může jít například o netypickou zorničku, šilhání dítěte, zakalené oči a podobně. Některé očí vady se začínají projevovat od šestého měsíce až do jednoho roku dítěte. Právě v této době se vyvíjí zrak a pokud se něco nepovede, dítku hrozí až trvalé postižení zraku.

U dítěte do jednoho roku by se tedy mělo co nejpečlivěji sledovat, jak vlastně vidí. Samozřejmostí jsou také pravidelné kontroly u pediatra. Pokud se vám jen něco trochu nezdá, nestyďte se svěřit dětskému lékaři. I kdyby to byla banalita, je to vždy lepší, než něco zanedbat.

Vady zraku u předškoláků – čeho si všimnout?

Pečlivě sledovat dítě byste měli také v batolecím věku, kdy nastává jeho výrazný vývoj. Dítě už vám i může říct, co jej trápí. Nejčastěji se však dětské oční vady diagnostikují s nástupem dítěte do školky, anebo do první třídy. Nejvíce rozpoznaných očních vad je právě v předškolním a mladším školním věku. Dítě už se věnuje tvůrčí činnosti, kreslí, vystřihuje, lepí, vybarvuje omalovánky, učí se číst a psát. Je třeba si všímat školní zralosti a schopnosti pozornosti a soustředění u dítěte. Brzy zjistíte, zda dítě dobře vidí “na tabuli” nebo na první písmenka, což ostatně dobře rozpozná i sestřička v ordinaci pediatra, která nechá dítě číst písmenka nebo ukazovat, kam směřují nožičky pověstného velkého písmenka E.

Jako rodiče byste si měli všimnout především toho, když dítě:

  • šilhá ve všech směrech pohybu očí
  • nepřirozeně natáčí hlavu nebo natahuje krk dopředu jako želva
  • často mrká nebo přivírá jedno oko, mne si oči
  • reaguje nepřiměřeně na světlo
  • má nepřirozený vzhled zorničky
  • snaží se přiblížit pozorovaný objekt
  • často zakopává nebo naráží do předmětů
  • rychle se unaví a ztrácí pozornost
  • kreslí nebo píše s hlavou těsně u podložky

Nejčastější vady zraku u dětí

Mezi nejčastější vady zraku u dětí patří krátkozrakost, dalekozrakost, tupozrakost, šilhání a astigmatismus. Je třeba si také uvědomit, že tyto oční vady jsou dědičné a že pravděpodobnost výskytu konkrétní oční vady u dítěte stejně postižených rodičů je až 70 %.

Krátkozrakost (myopie)

Krátkozrakost je velice častá vada zraku. U dětí se objevuje až ve školním věku. Příčinou krátkozrakosti je to, že se paprsky lámou ještě před sítnicí a vzniká tak neostrý obraz. Krátkozraké dítě tedy nevidí dobře na dálku. Důležité je, aby byla krátkozrakost u dětí včas diagnostikována a korigována brýlemi, aby nedošlo ke zbytečným potížím ve škole. Krátkozraké děti mají také možnost sedět ve škole v předních lavicích, aby dobře viděly na tabuli. Čtení na blízku by u krátkozrakosti mělo být bezproblémové.

Krátkozraké dítě dostane od očního lékaře předpis na brýle s rozptylovými čočkami. Do tří dioptrií jde o lehkou krátkozrakost, od tří do šesti dioptrií o středně těžkou krátkozrakost a od šesti dioptrií těžkou krátkozrakost.

Dalekozrakost (hypermetropie)

Dalekozrakost u dítěte znamená, že dítě vidí na dálku, ale nevidí dobře na blízku. V optice je to vysvětleno tak, že se světelné paprsky lámou až za sítnicí, namísto toho, aby se lámaly na ní. Tato vada se objevuje u dětí poměrně často. Dítě špatně vidí při čtení a psaní, proto přibližuje hlavu k podložce, cítí se snadno unavené nebo ho bolí hlava. Řešením dalekozrakosti jsou brýle nebo u starších dětí také kontaktní čočky. Dítě má vždy nejvyšší počet dioptrií, jaký může mít tak, aby vidělo dobře. Pokud se ještě dalekozrakost sdružuje se šilháním, brýle jsou nutné vždy. Do dvou dioptrií se brýle jinak většinou nepředepisují.

Šilhání u miminek je potřeba řešit včas

Šilhání (strabismus)

Při šilhání u dětí směřuje každé oko do jiné strany, anebo jedno oko funguje správně, ale to druhé se při sledování nějakého objektu stáčí jiným směrem. Oči se sbíhají nebo – méně častěji – rozbíhají a nespolupracují. Výsledkem je dvojité vidění, které mozek opomíjí. Při přetrvávání tohoto stavu vzniká tupozrakost. Šilhání někdy může souviset také s dalekozrakostí a nejčastěji se vyskytuje u dětí kolem tří let. Pokud šilhá dítě do jednoho roku, do určité míry je to ještě považováno za normální vývojový proces.

Šilhání se koriguje dioptrickými brýlemi  – spojkami ještě před nástupem dítěte do první třídy, někdy se řeší také operativně. Většinou však stačí nošení správných brýlí.

Tupozrakost (amblyopie)

Poměrně častá je u dětí také tupozrakost. Nastává tehdy, když z jednoho oka přichází méně ostrý obraz než z toho druhého. V tomto případě je velice důležité méně výkonné očičko dítěti nechat plně rozvinout a zdravé oko zakrýt. Tupozrakost se často objevuje v souvislosti s astigmatismem, šilháním nebo tím, že na jednom oku se vyskytuje více dioptrií, ale třeba také s poruchami sítnice, zrakového nervu nebo s výskytem zákalu.

Tupozraké děti mají tento problém nejčastěji do čtvrtého roku. Jak poznat tupozraké dítě je otázka spíš pro rodiče, kteří by si měli všimnout, že jejich batole často naklání hlavičku na jednu stranu. Do věku šesti let je potřeba cvičit zrak tím, že se zdravé oko překryje okluzorem, potom už to nemá smysl. To vám potvrdí každý oční lékař, který apeluje na rodiče, aby v tomto byli důslední. Okluzor je potřeba nosit dlouho – až několik měsíců a děti se k tomu motivují různými hravými způsoby, protože se předpokládá, že se jim to zrovna moc líbit nebude. Totéž se týká šilhání.

Pokud se léčba tupozrakosti a šilhání v dětském věku dost zanedbá, po šestém až osmém roce věku dítěte už jsou tyto vady zraku trvalé a nic se s nimi nedá dělat! Proto je důležité toto nezanedbat.

Astigmatismus

Ničím výjimečným není ani astigmatismus, který se týká nepravidelného zakřivení rohovky. To způsobuje poruchy vidění do dálky i na blízko a také vnímání deformovaných tvarů v zorném úhlu. Dítě může v souvislosti s astigmatismem trpět opakovanými záněty spojivek, neklidem a bolestí hlavy. Korekce astigmatismu probíhá pomocí cylindrických skel.

Prevence očních vad u dětí a jak pečovat o zrak

Také oči potřebují svůj odpočinek. Mnohé děti tomu zrovna moc nepomáhají tím, že neustále sledují dění na mobilu, tabletu nebo počítači. Rodiče by rozhodně měli korigovat i pobyt dítěte u počítače nebo jeho zábavu s tabletem. Děti pak totiž často mívají suché a podrážděné oči, bolí je hlava, nebo záda. Mezi další prevenci očních potíží patří určitě dostatek vitamínů, zejména vitamínu A, vitamínu E a omega 3 a 6 mastných kyselin. Dítěti prospívá správná životospráva, dostatek spánku, pohybu na čerstvém vzduchu a konzumace potravin dobrých pro oči.

Opomíjet by se nemělo ani správné osvětlení a v létě ochrana očí před UV paprsky slunečními brýlemi. Pokud má dítě napsané dioptrické brýle, mělo by je nosit. Někteří odborníci zastávají názor, že děti by měly mít spíše nižší dioptrie nebo nenosit brýle vůbec, aby oči nezlenivěly a aby se zrak přirozeně trénoval. Nové studie ale prokazují, že je lepší zrak korigovat správně, aby se krátkozrakost ještě více nezhoršovala.



Diskuse

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*