Příznaky nebezpečné meningitidy. Zánět mozkových blan útočí rychle a nečekaně!
Šárka Jirchářová
10. 4. 2020
Meningitida přináší nepříjemné příznaky a někdy až fatální následky. Jedinou prevencí proti této nemoci je přitom očkování.
Meningitida způsobuje otok mozku
Meningitida je infekčním onemocněním, které způsobují mikroorganismy. Jedná se o zánět ochranných membrán pokrývajících mozek a míchu. V případě onemocnění meningitidou dochází k otoku mozku, zanítit se však mohou i stěny krevních cév, což má za následek snížení průtoku krve. To vede k vyššímu nitrolebečnímu tlaku, který způsobuje, že mozkové buňky nemají dostatek kyslíku a začnou postupně odumírat.
Streptokok jako původce angíny, meningitidy či zápalu plic. Jak se přenáší a léčí?
Kdo může onemocnět meningitidou?
Potkat může potkat kohokoliv, nejvíce však ohrožuje děti mladší 5 let, dospívající a seniory. Závažnost meningitidy se může velmi lišit. Začíná u mírného zánětu a končí u onemocnění, které ohrožuje život. Nebezpečí nemoci závisí především na příčině, která meningitidu vyvolala, věku a celkovém zdravotním stavu.
Ohrožené skupiny lidí:
- Děti do 5 let věku
- Kuřáci a lidé vystavení pasivnímu kouření
- Osoby s oslabenou imunitou
- Lidé trpící chronickým stresem – např. vojáci
- Onkologičtí pacienti podstupující chemoterapie
- Zdravotníci
Příznaky meningitidy
- Horečka
- Nevolnost a zvracení
- Ospalost
- Zmatenost
- Slabost
- Závratě
- Studené končetiny
- Mravenčení
- Silná bolest svalů
- Nesnesitelná bolest hlavy
- Ztuhnutí šíjových svalů, které nedovolí předklonit hlavu na hrudník
- Silná negativní reakce na jasná světla
- Zhoršená snášenlivost zvuků
- Poruchy vědomí
- Děti mohou mít křeče, záchvaty, vyrážky a bledou či modrou skrvnitou pokožku. Vyrážka se objevuje především na trupu, dolních končetinách, dlaních, sliznicích a spojivkách. Skvrny obvykle nezmizí ani po zatlačení na místo výskytu prstem nebo sklenicí.
Očkování proti meningokoku je jedinou účinnou ochranou před zákeřnou nemocí
Inkubační doba
- Bakteriální meningitida – u infekce způsobené bakteriemi je inkubační doba velmi krátká a pohybuje se většinou v řádech hodin. K nástupu horečky, nevolnosti, zvracení a ztuhnutí šíje dochází zpravidla velmi rychle.
- Virová meningitida – inkubační doba se vyvíjí 1-8 dní.
Příčiny meningitidy
Zánět mozkových blan je způsobený infekcí, kterou přenáší různé mikroorganismy. Nejčastěji jsou to viry, bakterie, plísně nebo prvoci. Vyvinout se však může také po poranění hlavy, případně se objevit jako komplikace jiného onemocnění. Jsou známé také případy, kdy se meningitida objevila bez infekčního původu (např. Mollaretova meningitida = syndrom opakujících se epizod aseptické meningitidy) nebo pod vlivem určitých léků.
Základní formy meningitidy
Bakteriální meningitida
Bakteriální zánět mozkových blan se šíří kapénkami, tedy při kašli, kýchání, líbání, dlouhém a blízkém kontaktu nebo sdílením jídla či nádobí. Přenašečem může být kdokoliv, v nosohltanu nosí meningokoka zhruba 10-20 % zdravých lidí. Konkrétní typy bakterií, které meningitidu vyvolávají, se liší v závislosti na věkové skupině infikovaných osob. Novorozenci onemocní nejčastěji kvůli streptokokovi skupiny B (streptokoková meningitida) nebo bakterii Listeria. Dospělí se setkávají především s pneumokoky nebo meningokoky typu A, B, C, Y a W (pneumokoková meningitida).
Při podezření na meningitidu spěchejte k lékaři
V případě bakteriální meningitidy je nutné zahájit včas léčbu antibiotiky. Zhruba 10 % nemocných na tuto chorobu umírá a 7 – 10 % přeživších se potýká s doživotními následky. Bývá to ztráta sluchu, amputace končetin, ohluchnutí, problémy se soustředěním, selhávání vnitřních orgánů, pískání v uších, problémy s rovnováhou, agresivita, deprese, nemotornost, epilepsie, bolestivost kloubů nebo opožděný vývoj u dětí.
Typy bakteriální meningitidy
- Chronická meningitida – trvá déle než 4 týdny a může být způsobená bakteriemi Mycobacterium tuberculosis (původce tuberkulózy), Treponema pallidum (původce syfilis) nebo mykotickými infekcemi.
- Sekundární meningitida – hrozí v případě, že nemocný trpí na zánět dutin. Meningitida sekundárně může vzniknout přestupem infekce z dutin či středního ucha. Objevuje se ale také v případech otevřených mozkolebečních poranění
Virová meningitida
Virová meningitida způsobená mikroby patří mezi lehčí formy onemocnění, které není spojené s těžkými následky. Mezi nejčastější původce patří enteroviry, virus Herpes simplex typu 1 nebo 2, virus Varicella zoster, virus příušnic nebo HIV virus. Nemocného trápí dlouhodobě bolesti hlavy, únava a potíže s pamětí. Léčba zahrnuje odpočinek, léky proti bolesti a dostatečný příjem tekutin.
Virová meningitida je nejčastějším typem meningitidy. Viry kategorie Enterovirus způsobují 85 % procent všech případů onemocnění. Podle Centra pro kontrolu a prevenci nemocí způsobují enteroviry 10-15 milionů infekcí. Jen u malého procenta lidí, kteří se virem nakazí, se vyvine meningitida.
Autor vakcíny proti spalničkám by zřejmě dostal Nobelovu cenu, nebýt zmanipulované studie o autismu
Možné komplikace
- Sepse – tělo může na meningitidu zareagovat systémovým zánětem a otravou krve. Když se bakterie dostanou do krevního řečiště, mohou nemocnému selhat důležité orgány, jako jsou ledviny, játra a nakonec i srdce. Na sepsi umírá asi čtvrtina pacientů.
- Zrychlený dech
- Nízký krevní tlak
- Zrychlená srdeční frekvence
- Vysoká horečka
- Abnormálně nízká tělesná teplota
- Syndrom systémové zánětové reakce
- Gangréna končetin
- Krvácení do nadledvin
- Otok mozku
- Poruchy zraku a sluchu
Léčba meningitidy
Při podezření na zánět mozkových blan je nezbytné okamžitě zahájit patřičnou léčbu. V těch nejtěžších případech totiž může brzké podání léků nemocnému zachránit život.
Léky
Protože meningitida ohrožuje člověka otokem mozku, lékaři předepisují léky, které otoku zabraňují. Dalším pomocníkem při léčbě jsou širokospektrální antibiotika, která dobře pronikají až do mozku. Při virové meningitidě se volí antivirotika. Podle výsledků mikrobiologického vyšetření a určení konkrétního původce infekce je možné léčbu upravit a zvolit jiný druh antibiotik. Někteří lékaři doplňují léčbu kortikosteroidy, které fungují jako účinná prevence komplikací při rozsáhlejším zánětu.
Hospitalizace
Léčba zánětu mozkových blan většinou probíhá na jednotce intenzivní péče pod neustálým lékařským dohledem a s monitorováním všech životních funkcí. Zdravotníci pravidelně kontrolují optimální přísun tekutin i minerálních látek a v případě selhávání orgánů ihned zareagují patřičnými kroky. Úspěšnost léčby sledují opakovanými odběry mozkomíšního moku a krve.
Léčí se i po ústupu příznaků
Pokud se léčba daří, příznaky do 4 dnů od propuknutí nemoci ustoupí. I tak je ale nutné pokračovat v podávání antibiotik dalších minimálně 14 dnů. Důvodem je zabránění návratu infekce a rozvoji závažných komplikací, jako je například absces nebo přesun zánětu na mozkovou tkáň.
Očkování meningitida
Jedinou spolehlivou ochranou proti meningitidě je očkování. V dnešní době je možné nechat se očkovat na většinu typů tohoto onemocnění – A, C, B, Y a W. V ČR a celé Evropě se nejčastěji objevuje meningokok typu B, který vyvolává přibližně 70 % všech infekcí. Poté následuje typ C, podstatně méně častý je typ Y. V jiných zemích a kontinentech však mohou převládat jiné typy meningokoka. Kromě těchto vakcín existuje také očkování proti 13 typům pneumokoků, které se doporučuje dospělým i malým dětem.