Jak rozvíjet nadané děti nejen v předškolním věku? Radí speciální pedagožka

Každý rodič je pyšný na své dítě ať je jakékoliv a připadá mu nejkrásnější, nejlepší a nejchytřejší na celém světě. Co když ale opravdu máte pocit, že toho vaše dítě umí daleko víc než ostatní děti v jeho věku, že je nějak až podezřele napřed? Zdá se vám vaše dítě mimořádně nadané a jiné než jeho vrstevníci? Jak poznáme nadané dítě a co pro něj můžeme udělat? Speciální pedagožka a pracovnice pedagogicko-psychologické poradny Mgr. Jana Lepková má s nadanými dětmi své zkušenosti. V našem rozhovoru osvětluje tuto problematiku a radí rodičům, jak talent u dětí správně podporovat a rozvíjet.

Jak poznat nadané dítě? Existuje nějaká spolehlivá definice?

K nadání existuje celá řada definicí. V zásadě však za nadaného považujeme takového jedince, který v nějaké oblasti lidské činnosti dosahuje nadprůměrných výsledků ve srovnání s většinou. Původní Marlandova definice také připomíná, že aby takový jedinec mohl opravdu chvályhodných výsledků dosáhnout, potřebuje podporu od svého okolí. Obecně se vymezuje několik základních oblastí, kde jedinec může disponovat výbornými schopnosti.

Jsou to obecné rozumové schopnosti, schopnosti ve specifické vědecké oblasti, kreativní schopnosti a umělecké schopnosti, pohybové a sportovní schopnosti a vůdcovské, leaderovské schopnosti, které souvisejí také se sociální inteligencí. Dítě i dospělý mohou vynikat jenom v jedné z oblasti schopností, nebo ve dvou i více oblastech. To potom hovoříme o multipotencialitě. Některé schopnosti se prolínají přirozeně, např. pro tanec i sport je zapotřebí pohybové a rytmické nadání, vědec se neobejde i bez obecných logických schopností.

Odkdy se to vlastně pozná, že je dítě mimořádně nadané?

Mimořádné nadání dítěte lze ve většině případů vystopovat již v předškolním věku. V tomto věku se často manifestují obecné rozumové schopnosti. Přestože k užívání inteligenčních testů je v tomto věku ještě třeba určité obezřetnosti, nadané děti se už projevují řadou osobnostních charakteristik. Rozumově nadané děti často v brzkém věku jeví zájem o symboly a různá symbolická vyjádření. Mohou to být dopravní značky, vlajky, značky různého zboží. K symbolům mají blízko znaky, číslice a písmenka. Praxe ukazuje, že řada mimořádně nadaných dětí si dokáže velmi brzy osvojit dovednost číst, a to tak, že je k tomu vlastně ani nikdo nevede. Někteří rodiče jsou sami překvapeni, jak se děti naučí číst.

Děti si totiž osvojí dovednost čtení vlastní „analytickou“ schopností. Známe případ, kdy např. předškoláčkovi babička předčítala příběhy a on chtěl, aby mu ukazovala při tom prstem místa, kde čte. Takto si spojil slyšené s psaným vlastním způsobem. Jiné děti mají zase jiné způsoby, díky kterým se naučí samy číst. Schopnost časného čtení je pro nadané děti často typická, nemůžeme se však na ni upnout stoprocentně.

V případě jazykového nadání dává smysl, že dítě plynule čte už třeba v 5 letech, ale když je tam matematické nadání, asi dítě více zajímají čísla…?

Jeden z řady výzkumů se zabýval raným čtením několika předních matematiků a naopak přišel se zjištěním, že mnozí z nich měli se čtením spíše problémy. Je tedy ošemetné příliš se upínat na obecné charakteristiky nadaných a je třeba počítat s individualitami. Rozumově nadané děti disponují celou řadou na svůj věk atypických zájmů, u menších dětí to často jsou dinosauři a vesmír, u chlapců třeba badatelství v oblasti elektroniky.

Rozumí si nadané děti se svými vrstevníky?

Typičtější pro ně také bývá, že si rozumí více se staršími dětmi nebo s dospělými, protože s nimi mohou lépe a pochopitelněji sdílet svá „neobvyklá“, nebo pro starší věk charakterističtější, témata. Rozumově nadané děti jsou akcelerované kognitivně, žijí oproti vrstevníkům ve vyšších kognitivních sférách, chápou rozumově složitější úkoly, dříve hledají vztahy mezi jednotlivými věcmi. Často však nejsou akcelerované ve všech ostatních oblastech.

To znamená, že nadané děti mohou být v některých oblastech naopak opožděné?

Disharmonie mezi vysokou rozumovou schopností a např. emocionální a sociální oblastí si všimla ve svých výzkumech již Hollingworthová. Rozumově nadané děti mohou být emocionálně více citlivé, u některých se hovoří až o hypersenzitivitě. Můžeme se setkávat s motorickou nešikovností. Pro učitele je někdy nepochopitelné, že rozumově nadané dítě má problém s grafomotorikou. Mohou být skvělými „mysliteli“ a „badateli“, ale nemusí jim vyhovovat týmová spolupráce, resp. při týmových činnostech je třeba počítat s tím, že tyto děti bývají více introvertní a bude třeba jim vymezit takovou roli, která jim bude vyhovovat.

Dítě odmítá chodit do školy. Co za tím vězí a jak s tím naložit?

Jaké talenty může nadané dítě mít?

V předškolním věku již většinou pozorujeme nadprůměrné rozumové schopnosti, dítě může být badatelské, tzn. rádo pozoruje, experimentuje, objevuje, ale nemůžeme zde hovořit ještě o vědeckém myšlení v pravém slova smyslu. Samotné vědecké talenty pozorujeme až tak kolem staršího školního věku a v adolescenci (v pravém slova smyslu je to nejčastěji mladší dospělost). Malé dítě může mít na svůj věk obdivuhodné encyklopedické znalosti a dospělého často překvapí, chybí mu však ještě dostatek životních zkušeností a určitá kognitivní vývojová úroveň, aby z nich dokázalo vyvozovat „vědecké“ vztahy.

Již v předškolním věku můžeme pozorovat nějaké vůdčí schopnosti. Je třeba říci, že vůdčí schopnost neznamená, že toto dítě mají ostatní „poslouchat“, ale jde o jakéhosi vrozeného lídra, který umí ostatní děti nadchnout pro určitý cíl, který je vnímán jako společný, byť v tomto věku jsou cíle ještě značně proměnlivé a je umem motivovat. Již brzy, u mimořádných talentů většinou v předškolním věku, se setkáváme s talenty pohybovými a hudebními. Pohybově nadané děti, oproti vrstevníkům, se vyznačují lepší a ladnější koordinací pohybů, vyrovnanější rovnováhou, ladností pohybů.

Co třeba hudební talent?

Hudebně nadané děti jsou více rytmické, vnímají také daleko lépe ostatní aspekty hudby, tón, tempo a dynamiku, barvu. Budou přirozeně učenlivější při hře na hudební nástroj, resp. zvládnou daleko dříve to, co běžné děti mnohem později. Nemusíme zde jistě připomínat např. jako opravdu exkluzivní ukázku – šestiletého Mozarta hrajícího před císařem. Obecně se hudební nadání projevuje většinou hodně brzy.

A odkdy se projevuje výtvarný talent u dětí?

U výtvarného nadání hovoříme spíše až ve středním školním věku, kdy můžeme pozorovat více určité prvky kresby jako třeba schopnost zvládnout perspektivu, tvar, posturu, kompozici. Děti v předškolním věku ještě většinou tyto schopnosti nemají, a to ani ne jen vzhledem ke kognitivním schopnostem, ale zřejmě také perceptivním. Co je však vlastní většině dětí v předškolním věku je dětská tvořivost a zejména hlavní důležitý aspekt tvořivosti – originalita! Jistě i zde můžeme vytipovat originálnější a méně originální projevy v tvorbě dětí.
U dětí hovoříme nejčastěji o dětském výtvarném projevu, byť se stával centrem bádání modernistů, kteří v něm spatřovali paralely s vlastní tvůrčí činností, např. Picasso, Klee a Kandinskij.

Kdo může diagnostikovat talenty u dětí?

Diagnostikovat nadání může školské poradenské zařízení, nejčastěji pedagogicko-psychologická poradna. Diagnostika se opírá o využití standardizovaných testů. Jejich využití psychologové nejspíše doporučují od 3. let, kdy už dítě je schopno porozumět verbálním instrukcím. Korelace mezi úrovní inteligence měřená v předškolním věku není ještě tak vysoká jako později, což je dáno velkou kognitivní flexibilitou i poněkud odlišným charakterem testů. Přesto dítě rozumově nadané lze identifikovat i podle škál a osobnostních charakteristik.

A může takové nadané dítě třeba nastoupit i dříve do školy? Je to vůbec vhodné?

Školský zákon umožňuje dřívější nástup rozumově nadaného žáka do školy o jeden rok, což je možné s vyjádřením školského poradenského zařízení, souhlasem rodičů a rozhodnutím ředitele příslušné školy. Je třeba zvážit komplexní schopnosti dítěte. Jak bylo výše uvedeno, tak kognitivní schopnosti vždy nekorelují se schopnostmi sociálními a emocionálními a záleží na každém dítěti, zda překážkou k předčasnému nástupu do školy nemůže být např. sociální nezralost.

Školní zralost. Jak poznat, že dítě bude zvládat normální výuku a kdy mu vyřídit odklad?

Jak se chovat k nadaným dětem?

Děti s obecnými rozumovými schopnostmi milují diskuze na téma, které je baví. Vhodná pro ně může být knížka s oblíbeným tématem nebo společné vyhledávání informací k oblíbenému tématu. Děti si mohou vytvořit „miniprojekt“. Zajímavá by pro ně mohla být spolupráce se starším žákem, který se tématem také zabývá. Zaujmout je mohou přiměřené experimenty a pozorování. Mají rády úkoly, kde musí přemýšlet nad nějakým pravidlem, např. obrázkové matice, doplňování logicky navazujících obrázků. Nemají rádi stereotypní a rutinní činnost. Zaujmout je mohou zajímavé dětské časopisy, pořady, ale také exkurze a návštěvy programů science center, planetárií, fakult s programy pro obdobně zaměřené děti.

Některé instituce organizují např. badatelsky orientované víkendy, kempy a různé rozvojové programy (je dobré nahlédnout na nabídky Centra nadání, Mensy, dětských univerzit, STaN…). V tomto věku je důležitá vlastní smyslová zkušenost, interaktivní programy by měly mít uplatnění spíše v pozdějším věku, protože fylogeneticky i ontogeneticky smyslová zkušenost předchází složitějším kognitivním procesům.

Jak rozvíjet konkrétní talent u dětí?

U sportovních talentů:

V předškolním věku platí především rozvoj všeobecné pohybové schopnosti. Není příliš žádoucí brzká sportovní specializace, a to zejména v předškolním věku. Čím rychlejší specializace, tím lepší sportovec zde mnoho neplatí a známe to i z příkladů řady úspěšných sportovců včetně olympioniků. Většina z nich s pohybem začínala poměrně brzy, ke specializaci se však dostávali později. Rozvoj pohybových schopností dětí předškolního věku by se měl zaměřit hlavně na rovnováhu, pohybovou koordinaci a ladnost.

V žádném případě nejsou žádoucí zátěžové, silové a vytrvalostní sporty, na které dětská anatomická stavba ani metabolismus nejsou ještě připraveny. Inspirací mohou být některé sportovní přípravky se zaměřením na předškoláky. Je důležité, aby bylo dítě ve sportu vedeno k vlastnímu zájmu a k vlastní vnitřní motivaci, nikoliv primárně k soutěživosti, protože později ke sportovnímu úspěchu vede dlouhá cesta práce a dítě, které je vedeno pouze soutěživostí, se při prvních neúspěších a prohrách (které jsou jinak přirozenou součástí té cesty), snadno vzdává.

U hudebního talentu:

Rozvoj se zaměřuje na hudebnost, práci s tempem, rytmem a dynamikou. Ve zpěvu dbáme na vývojové hlasové předpoklady. Náměty mohou přinášet pohybové přípravky pro tanec a hudební přípravky pro předškoláky.

U výtvarného talentu:

Pravé výtvarné talenty v předškolním věku ještě obtížněji rozpoznat, většina dětí je velmi tvořivá v tomto věku a tvořivost je baví. Mimořádně tvořivé děti mohou být však ještě originálnější a přistupují k tématu s větší houževnatostí. V tomto věku je vhodné ponechat dětem co nejvíce spontánnosti a nápaditosti, nevstupovat do jejich tvůrčích světů, protože jsou to jejich niterné světy. Je nevhodné zahlcovat je pravidly a schématy, šablonami. Seznamování s kompozicí, projektem lidské postavy a perspektivou do tohoto věku nepatří.

Jak je to se sociální inteligencí? Nadané děti mívají problémy s chápáním sociálních situací a raději se kolektivu a soutěžení vyhýbají…

Sociální inteligence je důležitou součástí výchovného procesu. Není známá přímá a nějaká přesná korelace mezi intelektovou a emocionální inteligencí či distribucí v jejich jednotlivých složkách. Vysoce inteligentní člověk tedy nemusí být vysoce sociálně inteligentní apod. Vysoce inteligentnímu člověku tedy nemusí vyhovovat organizační a vůdčí schopnosti, sociálně nadanému naopak individuální badatelská činnost. To je situace, kdy např. mimořádně rozumově nadané děti netouží po soutěžích a věnují se raději individuální práci. Pakliže potom tedy spoléháme na jejich detekci v rámci úspěchů soutěží, může to být cesta dosti diskutabilní.

Inkluze ve školách, autismus a ADHD. Co mohou pro dítě udělat rodiče?

Zůstane talent člověku napořád? Co když se něco zanedbá?

Je třeba říci, že k pozdějšímu dalšímu projevu talentu dítěte samostatná schopnost nestačí, je zapotřebí např. také kreativity, vůle, vnitřní motivace a podpory ze strany prostředí a okolí. Spolu s předpoklady je tedy zapotřebí rozvíjet i uvedené schopnosti. Mnohé z toho ostatně ukázal rozsáhlý Termannův výzkum, který probíhal od 20. let 20. století. Termann vytipoval kolem 1520 mimořádně rozumově nadaných dětí, které dlouhodobě sledoval. Takřka 15% z nich se později nijak mimořádně neprojevilo a naopak dvě tehdejší děti, které neprošly tenkrát sítem jeho výběru prostřednictvím testů, se staly později nositeli Nobelovy ceny (první za částicovou fyziku, druhý za tranzistor)!

Není tedy vhodné spoléhat pouze na testy a je třeba brát v potaz řadu dalších faktorů, jak významný může být vliv prostředí a podpora okolí může svědčit i zajímavý příběh šachové velmistryně Judit Polgárové.

Jana Lepková (*1980)

• vystudovala speciální pedagogiku na pedagogické fakultě Masarykovy univerzity v Brně, dále společenské vědy pro SŠ na pedagogické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci jako rozšiřující studium
• absolvovala kurzy: Feuersteinova metoda instrumentálního obohacování, Deficity dílčích funkcí B. Sindelarové, Grunnlaget, edukativně stimulační skupinky, efektivní učení a myšlenkové mapy, techniky soft skills a osobního rozvoje
• aktuálně vypracovává práci na téma “Analýza podpory vzdělávání nadaných dětí a dětí s dvojí výjimečností” v Jihomoravském kraji
• mezi její zájmy patří také historie, dějiny kultury a přírodní medicína
• působí jako speciální pedagožka a pracovnice školního poradenského pracoviště, věnuje se screeningu poruch učení, depistáži nadaných dětí a dětí se speciálními vzdělávacími potřebami a odpovídající pomoci jejich rodinám