Jak adoptovat dítě a nejčastější mýty o adopci. Přečtěte si příběh čtenářky o “tak trochu jiném těhotenství”

“Mám za sebou dva potraty a řadu neúspěšných pokusů o početí miminka přirozenou cestou v rozmezí několika let. Protože jsme si s manželem velmi přáli dítě, rozhodli jsme se pro adopci,” začíná své vyprávění čtenářka Alena (33). Jak probíhala žádost o adopci a za jak dlouho mohla Alena držet v náručí své vytoužení dítě? Na co je třeba při adopci dávat pozor a které mýty o adopci mají lidé obvykle v povědomí?

Jak si adoptovat dítě krok za krokem

Žádost o adopci jsme probrali se sociální pracovnicí

“Žádost o adopci jsme podali v lednu roku 2017 a všechno jsme probrali se sociální pracovnicí na městském úřadě. Následně nás sociální pracovnice navštívila u nás doma hned za 14 dní,” říká Alena. Sociální pracovnice pak u Aleny a jejího muže Přemka zhodnotila prostředí, ve kterém by adoptované dítě mělo vyrůstat, sepsala vše potřebné a 14. února to odeslala na krajský úřad. “Byla to příjemná návštěva, povídali jsme si,” shrnuje Alena své dojmy.

Přednáška pro zájemce o adopci, pěstounskou péči a dočasnou pěstounskou péči

“V březnu nás pak pozvali na takové úvodní setkání,” pokračuje Alena. “Byli tam zájemci o adopci, o pěstounství a krátkodobé pěstounství. Jen nám povídali co a jak funguje a co to obnáší. Byly to náročné 4 hodiny, ale dalo se to zvládnout.

Je třeba si uvědomit, že adoptované miminko není poslední možnost mít dítě, není to náplast za nezdařené IVF. Je to malý člověk, který zažil ztrátu a potřebuje někoho, kdo ho přijme na první místo svého života a bude tu vždy pro něj. Ono si nedokáže se svojí bolestí poradit, od toho tu má být nová maminka a tatínek.”

Jak se stát pěstounem a kdo si může vzít dítě do pěstounské péče

Psychotesty trvají až 5 hodin

“V červnu jsme byli pozváni na psychotesty. To byla jízda! 5 hodin čistého času, cca 700 otázek, doplňování, výběr a,b,c. Šlo o řešení různých situací a podobně. Tohle pro nás bylo opravdu velmi náročné, ale naučila jsem se to brát jako hru. Nás s manželem to zkrátka bavilo.

Výsledky testu se nedozvíte hned. Psycholožka si nás pozvala až v srpnu a probrala s námi výsledky, které jsme měli vynikající. Proto jsme už žádné další testy podstupovat nemuseli,” vypráví s úlevou Alena.

Příprava na adopci a rychlokurz jak být psychologem pro dítě

V říjnu a listopadu pak Alenu a jejího muže Přemka čekala tzv. přípravka. Strávili přibližně 14 rozdělených do 2 měsíců od 8 do 17 hodin s ostatními žadateli v přítomnosti psychologů a sociálních pracovnic. Byli i společně na hotelu přes jeden celý víkend, kde se v podstatě učili, v rámci jakéhosi rychlokurzu, být psychology pro děti, které budou nějakým způsobem zraněné.

“Učili jsme se vcítit do různých situací, které mohou nastat. Chápat, umět řešit, poznat…Byli jsme úžasná parta se stejným cílem a poslední setkání jsme plakali smutkem i dojetím. Psychologové byli naprosto úžasní. Doteď jsme všichni v přátelském kontaktu, jak s psychology, tak i s ostatními žadateli,” hodnotí přípravku Alena.

Schválení žádosti a adopci

“V lednu roku 2018 jsme byli konečně schválení! Probrali jsme naposled představy o miminku a pak už jen čekali. Bylo to vlastně přesně rok od podání naší žádosti,” vzpomíná Alena s radostí.

První adopce nevyšla

První pokus o adopci na sebe již nenechal dlouho čekat. Bylo to již v březnu roku 2018. Adoptivní chlapec byl 4 měsíce starý, ale asi po měsíci se Alena s Přemkem této naděje museli vzdát. Biologická matka dítěte si to totiž nakonec rozmyslela – a měla na to plné právo. Zhruba do pátého měsíce děti nejsou právně volné, protože existují nějaké lhůty, do kdy si je může jejich biologická matka vzít zpátky. Nejprve je to do doby 6 týdnů po porodu, a poté je stanovena lhůta 3 měsíce, kdy může například i biologický otec, nebo také prarodiče dítěte, požadovat svěření dítěte do péče.

Druhý pokus o adopci: návštěvy, sociálky a soudy

“Podruhé zvonil kouzelný telefon z úřadu koncem června, a to už byl náš Tomášek,” chlubí se šťastná a pyšná maminka Alena. “No a pak začal zase takový ten kolotoč – návštěvy sociálky, soudy. Ale to už bylo nic, miminko už bylo v červenci konečně doma…”

Tomášek měl navíc to štěstí, že pobýval v dočasné pěstounské péči a nemusel být v kojeneckém ústavu. Děti, o které pečuje pouze jedna osoba, se pak naučí citově navázat pouze na jednu osobu – na svou budoucí maminku.

I adoptivní matka může mít poporodní depresi

“Já třeba zažila poporodní deprese i přesto, že jsem nerodila, takže nejsme ochuzené o nic, prostě je to šok. Ale to neznamená, že tohle miminko není vaše. Mě velice podržel manžel. Prvních pár dní byl máma i táta dohromady a já se za to styděla, než jsem pochopila, že se to stává a není za co se stydět…” usmívá se novopečená maminka.

Žádost o adopci druhého dítěte

Alena s Přemkem se dokonce rozhodli pořídit Tomáškovi sourozence. Chtějí si adoptovat druhé dítě. Tentokrát by byli rádi za holčičku, ale v požadavcích mají i chlapce, záleží na tom, kterému dítěti budou za rodiče vybráni.

“Možná bychom si časem třeba vzali i třetí dítě, tentokrát do pěstounské péče,” uvažuje Alena.

Nejčastější otázky a mýty kolem adopce

Jak probíhá adopce dítěte a soudní svěření dítěte do péče?

Alena s Přemkem absolvovali celkem 3 soudy. Pokud je dítě právně volné, na základě prvního rozhodnutí soudu si ho adoptivní pár může vzít domů. Tento první soud probíhá rychle a je to předběžné svěření do péče. Uskuteční se tehdy, až sociální pracovnice a psycholog uznají, že byla splněna lhůta navázání kontaktu adoptivních rodičů s dítětem. Délka této doby se odvíjí od intenzity setkávání s miminkem a od věku dítěte.

“V době tohoto soudu pak zároveň podáváte žádost o svěření do předadopční péče. U nás tento druhý soud proběhl v září. Po nabytí právní moci tohoto rozsudku následovalo půl roku zkušební lhůty, kdy mají adoptivní rodiče dítě v péči. A po této lhůtě už následuje konečně třetí a poslední soud – a miminko je vaše,” vysvětluje Alena.

Adopce dítěte – lze si zvolit pohlaví dítěte nebo jeho věk?

Pohlaví i věk dítěte si můžete zvolit dle svých preferencí. Také samozřejmě zdravotní stav dítěte. Čím širší ale máte představy, tím větší máte šanci. Alena s Přemkem chtěli malé miminko a jejich přání se jim nakonec splnilo. Celý adopční proces, od prvotního rozhodnutí adoptovat dítě a podání žádosti až po dítě doma se jmény svých nových rodičů – Aleny a Přemka v jeho rodném listě, trval dva a půl roku.

Mají rodiče povinnost oznámit dítěti, že je adoptované?

“Náš Tomášek už má v rodném listě nás dva jako rodiče a jeho původní identita zmizela, ale samozřejmě ji on časem bude znát. My máme ze zákona povinnost, a považuji to i za morální povinnost, říct dítěti, že je adoptované předtím, než nastoupí do školy,” vysvětluje Alena.

Kdo si může adoptovat dítě?

Ohledně podmínek adopce stále panuje řada mýtů. “I když se říká, že by rozdíl mezi rodičem a dítětem neměl být větší než 40 let, i spousta maminek, které mají lehce přes 40 má šanci na to mít dítě,” říká Alena.

“Finanční zázemí a stabilní rodinné zázemí je jedním z mnoha dalších faktorů. Člověk samozřejmě nesmí mít nějaké velké dluhy a exekuce, nesmí hrozit, že dítě přijde o domov, ale jinak žadatel o adopci nemusí být vůbec bohatý a může klidně bydlet i v podnájmu. Dobré finanční zázemí a nějaké velké bohatství, to opravdu není podmínka,” upřesňuje dále Alena.

“A pokud třeba žadatelé o adopci žijí ještě s někým ve společné domácnosti, měli by počítat s tím, že se budou posuzovat i tyto další osoby. Čeká je tedy rozhovor s psychologem a sociální pracovnicí i nahlédnutí do výpisu z trestního rejstříku,” dodává.

Jakým způsobem se nabízí děti k adopci? Existuje pořadník?

“Tento mýtus prosím také vyvraťte,“ upozorňuje Alena. “Neexistuje pořadník. Když najdou miminko, které vám bude podobné a budou souhlasit vaše preference, oni vám zavolají. Ať už jste schválení rok, nebo teprve týden. Jakmile se objeví miminko, sejde se tzv. panel, kde se navrhnou třeba 3 páry, které by se k miminku hodily. A pak se zavolá těch prvním žadatelům. Pokud odmítnou, volá se dalším…“

Je možné odmítnout nabízené dítě při adopci?

“Když vám vyberou miminko, pozvou si vás na schůzku, kde vás seznámí s jeho spisem, ukáží vám fotky, může se stát, že se rozhodnete toto miminko odmítnout. Může se vyskytnout skutečnost, která vás povede k tomu, že nebudete toto miminko chtít. Učili nás, že je to správně, odmítnout. A nevyčítat si to…” zdůrazňují rodiče malého Tomáška. 

Když chcete adoptovat dítě, budou se vám hrabat v soukromí

Tohle vlastně není žádný mýtus, ale pravda. A je třeba s tím počítat. Alena s manželem všechno brali jako hru a jen díky tomuto pocitu se dokázali uvolnit a být přirození. “On celý ten proces schvalování je náročnější, nejen časově. Budoucí rodiče mohou být nervózní z toho, že se jim najednou někdo hrabe opravdu hluboko v životě. Ale naše rada je opravdu brát to jako hru. Otevřít se, ale nebrat si nic osobně, trošku to pozorovat zvenčí,” radí oba manželé.

“My jsme zkrátka chtěli dítě a ono tam na nás někde čekalo dítě bez rodičů. To je přece přirozené spojení. Viděli jsme v adopci smysl a nebáli jsme se toho procesu, i když jsme věděli, že je náročný a zdlouhavý. A vyplatilo se nám to,” přidává se Přemek.

“Adopce je jen jiná cesta k rodičovství. Ale krásná. Je to prostě trochu jiné těhotenství. To dítě nevyrostlo v našem břiše, ale v srdci, a to je přece nejdůležitější. A navíc žádné spojení rodičů a dítěte není náhoda, věřím tomu. Třeba náš malý Tomášek je celý manžel,” usmívá se Alena.