Bezplenková metoda vychází z faktu, že je dítě schopno již od narození dávat signály před vykonáním potřeby. Pokud je rodič správně rozpozná, může se dítě obejít i bez plenky.
České označení bezplenková komunikační metoda (anglicky Elimination Communication) je trochu zavádějící, protože rodiče při ní mohou pleny klidně využívat. Její podstatou je totiž přirozená potřeba miminek být v čistém a suchém prostředí, kdy již novorozenci jsou si vědomi své potřeby vyměšovat a umějí ji dát najevo.
Kde se vzala?
Bezplenková komunikační metoda (dále BKM), nebo také přirozená hygiena kojenců, je stará jako lidstvo samo. V dnešní době je používána zejména matkami v méně rozvinutých zemích Afriky, Asie a Jižní Ameriky, ale vrací se i do moderních ekonomik.
U nás zaznamenala boom s českým překladem knihy Ingrid Bauerové Bez plenky – Laskavá moudrost přirozené hygieny nemluvňat z roku 2009. Velkou propagátorkou této metody u nás je Barbora Belinger, která vydala o metodě dvě elektronické knihy. Tématem se ve svých knihách zabývá také Laura Bouche.
Na internetu můžete najít také řadu videí o bezplenkové metodě, která mohou být dobrým průvodcem při začátcích s BKM.
Jak začít s BKM?
S bezplenkovou metodou se dá začít hned od narození, protože už novorozenec svoji vyměšovací potřebu signalizuje. Není problém s ní začít ani později, ideálně však do 6 měsíců věku. Pokud totiž signály dítěte nejsou vyslyšeny, kolem 4. až 6. měsíce věku s nimi přestane.
Po signálu dítěte, případně ve vhodný čas, rodič dítě vysvlékne, v poloze v klubíčku jej umístí nad kyblík nebo nočník, případně nad umyvadlo (nejde tedy v žádném případě o sezení na nočníku), a dá mu pokyn, aby vykonalo potřebu. Dítě nesmí být stresováno, ani trestáno za neúspěch.
Metoda BKM sestává ze 4 důležitých komponentů – signálů, časování, pokynu a intuice.
Signály
Miminka jsou již od narození schopna vědomě uvolnit svůj svěrač. Zadržet ho ještě neumí, to se učí až postupně. Signály o potřebě vyměšovat mohou být u každého miminka jiné a vypozorovat je, vyžaduje od rodičů značnou dávku trpělivosti. Jak dítě roste, mohou se jeho signály i měnit.
Jak tedy miminko signalizuje? Začne se ošívat, víc kopat, dělá různé grimasy, vydává specifický zvuk, pláče, zrudne a tlačí, nebo naopak kouká do prázdna. Před velkou potřebou si může dítě třeba uprdnout. Pro rozpoznání signálů je ideální, pokud maminka (nebo tatínek) nosí dítě v šátku. Tam si dítě připadá jako v hnízdě a chce vyměšovat mimo něj. Později může dítě vyjádřit potřebu například znakováním.
Znakování s miminky, Baby Signs. Od jakého věku dítěte to má smysl?
Časování
Někdy se rodičům signály dítěte nepodaří jednoznačně identifikovat. V tom případě mohou přistoupit k tzv. časování. To znamená aplikovat BKM tehdy, kdy je nejpravděpodobnější, že by dítě mohlo chtít potřebu vykonat. Například po probuzení, během jídla nebo po něm, před koupáním. Děti vykonávají potřebu častěji dopoledne než odpoledne. Rovněž platí, že čím je dítě menší, tím dříve po nakrmení potřebuje vyměšovat. Nejmenší děti tak často kakají nebo čůrají při kojení. Některé kojení na chvíli přeruší, a pak se k němu vrátí, jiné ne, jen se pod ně umístí nočníček.
Novorozenci vyměšují každých 10 až 20 minut, dítě staré 6 měsíců vydrží v bdělém stavu i hodinu nečůrat. Některé dítě může vyměšovat ihned po probuzení, jiné potřebuje pár minut. Totéž s velkou potřebou – po zavedení příkrmů mohou mít děti stolici jen jednou denně, jiné ale vícekrát. Je důležité vypozorovat, jak je tomu právě u vašeho dítěte.
Pokyn
Zahájení potřeby je dobré dítěti spojit s nějakým slovním spojením. Jaká slova to budou, záleží jen na vás, musí se ale používat pouze pro vykonání potřeby (např. eee, čurů, atd.). Nejprve je vhodné vytvořit dítěti vazbu mezi potřebou a slovem, vyslovujte ho proto tehdy, když dítě koná potřebu. Když si na to dítě zvykne, začněte jej používat jako pokyn před zahájením.
Je to výhodné v situaci, kdy dítě např. vyměšuje v cizím prostředí, pokyn ho ujistí, že již může konat potřebu. Zároveň je to skvělý trénink oddálení čůrání (o pár minut).
Intuice
Někdy rodiče spoléhají na svoji intuici – nemusí být jasné, zda dítě dalo signál, ani nemusí být správný čas, přesto má rodič pocit, že by se dítěti v daný okamžik mohlo chtít třeba čůrat. A většinou se trefí správně.
Částečná bezplenková metoda
Dobré je, že metodu je možné aplikovat i částečně, případně ji zkoušet jen v určitých intervalech. Někteří rodiče metodu kombinují s plenami. Lepší jsou látkové pleny, protože podporují pocit nepohodlí v mokru, když do nich dítě vykoná potřebu. Ale použít se dají i jednorázové. Nejčastěji je rodiče dětem dávají při dlouhých cestách, případně na noc.
Cestování s miminkem letadlem, jak to zvládnout s přehledem?
V noci dítě nevyměšuje, pokud spí hlubokým spánkem. V polospánku pak ano. Někteří rodiče je v polospánku umístí nad nočníček a nechají vyčůrat, jiní v noci metodu neaplikují. Nemálo děti však brzy vydrží celou noc v suchu.
Výhody a nevýhody bezplenkové metody
Výhod má BKM nespočet. Díky tomu, že miminko nevyměšuje do plen, je tato metoda ekonomická i ekologická. Menší spotřeba plenek, méně praní – i znečistěného oblečení.
Dalším významným benefitem metody je užší vazba mezi matkou, resp. rodiči, a dítětem. Dítě bývá klidnější a méně plačtivé. Komunikace s dítětem funguje výborně.
Přínosem je metoda i pro pokožku dětí, která se nedostává do kontaktu s močí a stolicí. Není tak potřeba používat vlhčené ubrousky a krémy. U holčiček funguje metoda také jako ochrana před zánětem v důsledku šíření bakterií ze stolice do vagíny.
Vyměšování v poloze klubíčka mírní koliky. Děti zvyklé na BKM se pak snadněji a rychleji naučí chodit na nočník.
Metoda má také několik nevýhod. Především je náročná na zapojení rodičů a jejich trpělivost. Můžete se setkat i s velkým nepochopením rodiny nebo přátel. V některých situacích může být provedení BKM obtížné, případně nekomfortní – například v zimě.
Některé maminky může odradit nutnost šátkování, třeba kvůli bolestem zad.
Někdy miminka metodu sabotují – hlavně když už jsou mobilnější, mohou mít na práci důležitější věci, než vysílat signály.
A například problémy s kyčlemi miminka, zejména nutnost nosit Pavlíkovy třmínky nebo Frejkovu peřinku, mohou praktikování BKM velmi ztížit až znemožnit.
Pomůcky pro bezplenkovou metodu
Pokud se rozhodnete s metodou začít, je dobré si pořídit několik pomůcek, které vám její uplatňování usnadní. Patří sem zejména speciální nočník, který lze snadno držet mezi koleny a dítě nad ním držet.
Důležité je také oblečení, ideálně na patentky v rozkroku, které se bude snadno vysvlékat. Existují i tzv. splitpants, které mají díru v oblasti rozkroku, a jsou dostupné i v zimní zateplené variantě.
Do nich se dá vložit kapsa s tzv. minimální plenou. Ale hojně využívané jsou i látkové pleny.
Většina maminek, která se odhodlá metodu BKM vyzkoušet, na ni následně nedá dopustit. I když aplikovat ji úplně bez plen se podaří málokteré. Ale to vůbec nevadí. V každém případě jde o cennou zkušenost. A hlavní je společná radost, když se to podaří, jak má. Na druhou stranu, pokud se rodiče rozhodnou pro metodu plenkovou, je to také v pořádku a nemusí se cítit špatně. Nejdůležitější je najít metodu, která bude vyhovovat jak miminku, tak mamince.
Ohodnoťte tento článek:
