Aspergerův syndrom. Tajuplně dědičná porucha, o které stále mnoho nevíme

Albert Einstein, Isaac Newton, Carl Jung, Mark Twain a mnozí další. Mimo to, že byli jedničky ve svém oboru, mají tito slavní ještě něco společného a to Aspergerův syndrom, alespoň se to o nich říká. Těžko někdy zjistíme, zda skutečně poruchou trpěli, nikdo už je samozřejmě nevyšetří. Dnes takové možnosti máme a důkladné vyšetření je velmi podstatným krokem ke správné diagnostice a nalezení vhodného řešení.

Aspergerův syndrom spadá mezi poruchy autistického spektra (PAS). Vyznačuje se podobně jako samotný autismus. Postižení lidé jsou velice inteligentní nebo výrazně nadanější než jejich vrstevníci. Jak se projevuje, diagnostikuje a léčí?

Aspergerův syndrom

Lidé s Aspergerem mají problémy s komunikací a se sociálním chováním. Bývá u nich snížena emoční a sociální inteligence, často nedokážou strávit běžné společenské situace. Protože často neumí rozpoznat špatné záměry některých lidí, bývají, hlavně děti, snadno manipulovatelní. Hledají hůře přátele a neumí si je udržet, nechápou ironii a někdy se o nich říká, že neumí být empatičtí. Na druhou stranu mají vysoký intelekt a nadprůměrné řečové schopnosti.

Tato porucha je vrozená a popsal ji poprvé rakouský pediatr Hans Asperger v roce 1944. Lékař, který významně přispěl k pochopení autismu. Aspergerův syndrom byl zpočátku nazýván jako autistická psychopatie. Změnilo se to až v roce 1981, kdy britská psychiatrička Lorna Wingova změnila název do dnešní podoby.

Překvapivě je onemocnění mnohem obvyklejší než autismus a častěji se objevuje Aspergerův syndrom u mužů. Projevuje se hlavně v dětství, ale jsou případy, kdy byl diagnostikován až v dospělosti. Komplikace u mnoha pacientů zůstávají po celý život.

Syndrom není jen vrozený, ale také dědičný. Dodnes se bohužel neví, jak tato dědičnost přesně funguje. Protože mnohem méně postihuje Aspergerův syndrom dívky a ženy, nedojde u nich v mnoha případech ani k diagnostice, pokud nemají velmi výrazné příznaky.

Autismus u dětí. Jak se projevuje a mění v průběhu věku

Jak poznat Aspergerův syndrom?

Autisté jsou schopni sociální interakce většinou velmi málo. To u Aspergera není. Mnohem víc se projevuje egocentrismem a minimální schopností kontaktu s ostatními vrstevními. Někdy dokonce neexistuje vůbec.

Pacienti jsou známí svým velmi podrobným vyjadřováním a zvláštními zálibami. Někteří třeba milují studování telefonního seznamu. Zajímavým projevem je pravdomluvnost, tito lidé obvykle neumí lhát, a také motorická neobratnost. Není postižen intelekt a často je spíš nadprůměrný. Právě z toho důvodu může dojít k pozdní diagnostice a v některých případech k ní nedojde vůbec.

Aspergerův syndrom u dětí se projevuje hlavně tak, že se neumí vyjadřovat stejně jako ostatní děti v jejich věku. Mluví velice monotónně, ale slovní zásoba bývá na výborné úrovni. Právě proto raději komunikují se staršími dětmi nebo trpí samomluvou a spíše se straní kolektivu, i když existují také opačné extrémy, kdy jsou až příliš přátelští takřka bez zábran.

Hlavní příznaky:

• potíže s navázáním vztahů,
• výrazná emoční citlivost,
• malá představivost,
• nutnost rituálů,
• zvláštní gestikulace a mimika,
• nižší sociální inteligence,
• nepochopení ironie a celkově humoru,
• horší motorická obratnost.

Aspergerův syndrom v pubertě a v dospělosti

Aspergerův syndrom má příznaky v dospělosti trochu odlišné. Člověk obvykle nesnáší dobře samotu a chce být s lidmi. Také si více umí svůj problém uvědomovat, což ho samozřejmě mnohem víc trápí a vede často k depresím nebo úzkostným poruchám. Tyto lidé pak mívají větší sklony k tvoření závislostí (např. na drogách nebo alkoholu).

Když byste si chtěli vizuálně představit, jak může vypadat dospělý s takovým problémem, podívejte se na seriál Teorie velkého třesku a postavu Dr. Sheldona Lee Coopera, jehož chování hodně odpovídá této poruše.

Očkování způsobuje autismus: pravda nebo pověra?

Jak se Aspergerův syndrom diagnostikuje a léčí?

Zjistit, zda má vaše dítě tuto poruchu nebo ne, ale vůbec není jednoduché, protože na Aspergerův syndrom test vyloženě neexistuje. Když ale svou diagnózu včas nezjistí, může se cítit dlouhodobě špatně, protože je jiné, odlišné, ostatní se s ním nebaví a ono neví proč.

Přes všechen pokrok a zkušenosti odborníků není diagnóza stanovena okamžitě a musíte se trošku obrnit trpělivostí. V první řadě musí být vyloučené další poruchy chování, například ADHD. Ne každý, kdo má Aspergera, má stejné příznaky, a i míra závažnosti se liší. Mírnější formy nejsou patrné na první pohled a někdy ani nedojde k jejich rozpoznání. U jiných, velmi závažných případů, jsou už potřebné intenzivní terapie a někdy i osobní asistence.

Aspergerův syndrom nelze vyléčit. Dá se ale zvládnout vhodnou léčbou, která zahrnuje psychoterapii a léky na přidružené problémy, pokud existují (deprese, úzkost). Je velmi důležité obeznámit rodinu a přátele s diagnózou a spolupracovat s lékaři. Dítě potřebuje mnohem víc času, trpělivosti a pochopení.

U dětí i dospělých hraje velkou roli podpora okolí. Aby byly děti úspěšné, musí se jim pomáhat, aby zvládly navazovat sociální vztahy, necítily se osaměle apod. Rodiče i okolí musí alespoň trochu porozumět podstatě autismu, protože pak dokážou pochopit, proč dítě některé věci dělá. Potřebují více vysvětlit a nacvičit sociální situace a komunikaci, pochopit různé emoce (vlastní i cizí). Je to běh na dlouhou trať, ale má cíl.

Jak zmírnit projevy nemoci:

• dodržujte denní rituály a jejich posloupnost,
• plánujte váš čas a cíle i postup jejich naplnění,
• pravidelně trénujte s dítětem,
• ve skupině rozdělujte aktivity.

Aspergerův syndrom je sice doživotní diagnóza, ale neznamená to, že se s ní nedá normálně žít, přesto, že existují osobnosti s problematickým chováním, které se nikdy neožení či nevdají a nemají děti. Na druhou stranu žije mnoho těch, kdo mají mírnější variantu poruchy a dokážou být velmi laskaví a oddaní partneři a rodiče.