Alimenty. Jak se stanovuje výše výživného na děti a na co si dát pozor?

Pokud jste se rozešli s partnerem, určitě vás bude zajímat, jak se určuje výše výživného na dítě. Na co má dítě nárok? Jak postupovat, pokud druhý rodič alimenty neplatí? Je možné se domluvit na jednorázovém vyrovnání? A co to je vyživovací povinnost mezi manžely? Co je v souvislosti s výživným na děti nového?

Vyživovací povinnost rodičů k dětem

Podle zákona trvá vyživovací povinnost rodičů vůči dětem do doby, než jsou děti samy schopny se uživit, tzn. dokud dítě studuje. Výše výživného je vždy individuální v závislosti na věku a potřebách dítěte a také na životní úrovni, která musí být shodná s rodiči. V případě svěření dítěte do péče jednoho z rodičů, platí alimenty druhý rodič. V případě střídavé či společné péče přispívají obě strany.

Stanovení výživného

Výživné stanovuje soud, a to buď schválením dohody rodičů o plnění vyživovací povinnosti, odpovídá-li tato dohoda zájmům nezletilého dítěte, anebo vlastním rozhodnutím. Soudní řízení ve věcech nezletilých dětí probíhající u opatrovnického soudu jsou osvobozena od soudních poplatků.

Výživné na dítě – jak vysoké jsou alimenty?

Při určování výše výživného se vychází z předpokladu, že děti mají právo podílet se na životní úrovni svých rodičů. Přihlíží se přitom na jedné straně k oprávněným potřebám dítěte v souvislosti s jeho věkem, zdravotním stavem, zájmovou činností a potřebou školních pomůcek. Soud však posuzuje také možnosti rodiče, který má výživné platit.

Střídavá péče v jednom bytě je lepší. Děti potřebují bezpečí a řád

Kritéria pro stanovení výše alimentů

Oba rodiče přispívají na výživu svých dětí podle svých schopností, možností a majetkových poměrů. Výživné se plní především v penězích – pravidelně se opakujících měsíčních částkách, avšak může být realizováno i jinou formou, např. poskytováním bydlení, naturálně apod. Soud vychází z příjmů a majetku rodičů a bere v potaz také jejich další případné vyživovací povinnosti vůči jiným dětem či osobám. Pokud v soudním řízení někdo odmítá prokázat své příjmy, platí, že jeho průměrný měsíční příjem představuje pětadvacetinásobek částky životního minima jednotlivce, v současné době tedy 85.250 Kč (25 x 3.410 Kč). Při určení výše výživného se přihlédne také k tomu, v jaké míře rodič o dítě osobně pečuje.

Výživné je potřeba průběžně aktualizovat

Při každé změně poměrů je potřeba výživného upravovat. Za změnu poměrů se považuje např. rozšíření potřeb dítěte. Většinou to souvisí s věkem dítěte – dospívající student má pochopitelně větší nároky než kojenec. Dále může docházet ke změně výše výživného v souvislosti s zhoršením, popř. zlepšením, finanční a materiální situace rodiče, který má alimenty platit – například z důvodu dlouhodobé nemoci, péče o další děti, vzrůstu příjmů apod.

A co když rodič alimenty neplatí?

Máte stanovené výživné a bývalý manžel přesto na dítě nic neplatí? Jde o trestný čin zanedbání povinné výživy. Písemně nebo za přítomnosti nezávislých svědků bývalého manžela vyzvěte, aby povinnost řádně splnil. Když to ani tak neudělá (stačí 3 x za sebou) nebo platí nepravidelně, podejte trestní oznámení na kterékoli policejní stanici v ČR. Policie věc prošetří a předá státnímu zástupci. Ten dá obžalobu k soudu. Až do rozhodnutí soudu o vině může manžel dlužnou částku zaplatit a vyhnout se trestu.

Jak vysvětlit dítěti rozvod a proč je důležité s dětmi o něm mluvit

Jak vymáhat alimenty?

Alimenty stanovené soudem můžete vymáhat soudně. Rychlejší a efektivnější je ale vymáhat je pomocí exekutora. Soud nebo exekutor může nařídit placení výživného srážkami ze mzdy nebo z jiného příjmu, přikázáním pohledávky z účtu manžela (nařídí bance, aby vám částku převedla z manželova běžného účtu), prodejem movitých věcí (auto, televize, počítač apod.), prodejem nemovitých věcí (rodinný dům, garáž, chata) a v krajním případě i prodejem firmy.

Co hrozí za neplacení alimentů?

Za neplnění vyživovací povinnosti hrozí rok vězení, při úmyslném neplacení alimentů až dva roky. Od roku 2013 může exekutor dlužníkovi, který neplatí alimenty na dítě mladší 18 let, zabavit také řidičský průkaz. Výjimku mají pouze lidé, kteří auto potřebují k výdělečné činnosti, třeba řidiči z povolání. Dlužník dostane řidičák zpět, jakmile dlužné výživné dorovná. Každoročně je vydáno 600 až 1000 exekučních příkazů pozastavením řidičských oprávnění. Neplacení výživného je jedním z nejčastějších trestných činů. Spáchá ho každý desátý člověk, který je postaven před soud. Počet rodičů odsouzených za neplnění vyživovací povinnosti se každoročně pohybuje okolo tisíce lidí.

Co když rodič nemá jiný příjem?

V případě, že je povinný rodič nezaviněně sám sociálně potřebný, vyživovací povinnost se nestanoví. Pokud se ovšem rodič záměrně vyhýbá práci, nespolupracuje s příslušným úřadem práce apod., může soud vycházet z potencionálních příjmů. Pokud je povinný rodič ve vazbě nebo ve vězení, vyhláška stanoví, jakou část výdělku povinného je možné použít na úhradu výživného. V případě, že rodiče nejsou schopni výživu svých dětí z objektivních důvodů zajistit, přechází vyživovací povinnost ve většině případů na prarodiče.

Co když žije druhý rodič v zahraničí?

Přestěhováním plátce do zahraničí vyživovací povinnost nezaniká. Vydělá-li si povinný rodič v cizině více než doma, má osoba, které je dítě soudně svěřeno do péče, právo žádat u soudu v ČR zvýšení výživného.

Tvorba úspor a správa jmění

Zákon o rodině počítá s tvorbou úspor z poskytovaného výživného pro zajištění budoucí přípravy na povolání, pro získání bydlení (stavební spoření) nebo např. pro zajišťování budoucí zdravotní péče. Rodiče mají povinnost spravovat jmění dítěte (získané např. dědictvím, darem apod.) s péčí řádného hospodáře s tím, že jmění dítěte by mělo zůstat zachováno do jeho zletilosti. Existuje-li odůvodněná obava, že osoba, která má dítě svěřeno do výchovy, s danými prostředky nehospodaří řádně, ustanoví soud opatrovníka pro správu majetku dítěte. Soud také může sám založit u banky účet a stanovit, jaká část výživného se bude spořit.

Sešívaná rodina. Jak dětem co nejvíce usnadnit soužití s novým partnerem a sourozenci

Alimenty a statistiky

V roce 2015 se v České republice výše alimentů na děti v průměru pohybovala od 2295 do 3482 korun měsíčně, podle věku dítěte. Přibližně 64% dětí do 5 let má výživné v rozmezí od 1000 do 3000 korun. Okolo 10% dětí do 5 let má výživné ve výši 200–700 korun. Asi 10% z nich má výživné 4 500 –12 000 korun. Další zajímavý údaj představuje částka, kterou dluží neplatiči alimentů v Česku na výživném. Ta přesahuje celkem 13 miliard Kč. Každoročně zpracovávají soudy zhruba 50 tisíc rozhodnutí o výživném,

Zálohované výživné

Neplatí druhý rodič výživné? Vláda schválila novelu, podle které má alimenty za neplatiče hradit stát, pak je z něj bude vymáhat. Měsíční částka zálohovaného výživného dělá zhruba dva až tři tisíce korun.

Jednorázové vyrovnání?

V případech hodných zvláštního zřetele (povinný rodič má pouze sezónní příjmy, značně riskantní podnikání apod.) může soud rozhodnout o povinnosti složit peněžní částku pro výživné splatné v budoucnosti. Soud pak učiní další opatření, aby z této zálohy byly dítěti vypláceny jednotlivé splátky odpovídající měsíčnímu výživnému. Pozor ale na takovéto jednorázové vyrovnání v podobě vzájemné dohody, ani pokud se rodiče rozhodnou sepsat ji smluvně. Smlouva o jednorázovém výživném je totiž podle rozhodnutí soudu neplatná.

Vyživovací povinnost

Pro úplnost ještě uvádíme, že vyživovací povinnost neexistuje pouze vůči dítěti, ale také mezi manžely a dokonce i mezi rozvedenými manžely či mezi partnery, pokud spolu žili a vychovávali dítě, aniž by museli být sezdaní. Manželé se můžou na místo výživného domluvit na odbytném, tedy na jednorázové částce, jejímž zaplacením nárok druhého manžela zaniká. Právo na výživné také zaniká, pokud vyživovaný manžel uzavře nové manželství. Nedohodnete-li se, podejte žalobu na určení výživného k okresnímu soudu v obvodu vašeho bydliště.

Vyživovací povinnost rozvedených manželů

Jedná se předně o výživné manžela (manželky), který rozvrat manželství převážně nezpůsobil. Tehdy se určuje vyživovací povinnost v takové výši, aby životní úroveň obou bývalých manželů byla v zásadě stejná. Tato vyživovací povinnost trvá maximálně po dobu tří let po rozvodu. Další varianta vyživovací povinnosti může nastat kdykoli po zániku manželství. Pokud by se bývalý manžel nebyl schopen sám živit a původ této neschopnosti je možné přičítat manželství, musí mu druhý manžel zajistit přiměřenou výživu – pokrýt jeho základní životní náklady, nikoli dorovnat životní úroveň.