5 důvodu, proč vám vaše batole lže. A co s tím dělat?

Každý občas lže. U dospělých se často jedná o milosrdné lži – lžou, protože nechtějí ranit něčí city – přesto jde o lhaní. Když však zalže jejich batole, většinu rodičů to zaskočí a řeší, proč a hlavně co s tím.

Drobné lži jsou normální součástí vývoje batolat. Pro rodiče ale může být matoucí, když jsou příliš zřejmé.

Z dětského pokoje se už dlouho neozvaly žádné zvuky, to nevěstí nic dobrého. Vydáte se tam.

Uprostřed místnosti sedí vaše dcera a vedle ní váš pes, zabalený do ohromného množství toaletního papíru, o kterém jste ani netušili, že ho doma tolik máte.

„Proč jsi zabalila Azora do toaletního papíru?“ zeptáte se.

„To já ne, mami!“ zní odpověď.

Proč děti lžou?

Malé děti neumí lhát promyšleně. Tomu, co říkají, opravdu věří. První pokusy o úmyslné lhaní proběhnou až kolem třetího roku věku, kdy dítě přijde na to, že mu může projít občas neříct pravdu. Přinášíme vám 5 nejčastějších důvodů, proč vám vaši nejmenší lžou.

Strach z trestu

První lži se týkají většinou toho, že si dítě uvědomuje, že něco neudělalo tak, jak mělo, a bojí se trestu. Případně se může chtít vyhnout nějaké neoblíbené činnosti. Může jít také o obranu dítěte před přetížením, pokud na něj rodiče kladou přehnané nároky nebo jsou na něj zbytečně přísní. Pak pro dítě může být lhaní snazší volbou než říct pravdu.

Nerozlišuje mezi realitou a fikcí

Batolata si vymýšlejí často, nelžou však úmyslně. Spíše se zaberou do hry tak, že ztratí pojem o realitě. Mohou pak přehánět a zveličovat. Případně může mrňous do lži promítnout své přání (chce, aby se věc nějak stala) a myslí si, že když to tak řekne, stane se to pravdou.

Dokud nejsou vašemu dítěti 3 nebo 4 roky, nerozumí konceptu lhaní, protože ještě nerozumí myšlence pravdy založené na faktu. Se svojí fantazií se teprve učí pracovat. Odlišit realitu od fantazie by ale dítě mělo zvládnout před nástupem do školy.

Touha po pozornosti

Někdy může dítě lhát, aby na sebe upoutalo pozornost rodičů. Má třeba pocit, že se maminka věnuje více sourozenci než jemu, a žárlí. Může si myslet, že když řekne, že sourozenec něco ošklivého udělal (i když neudělal), maminka viníka potrestá a bude mít radši jeho. U starších dětí pak může jít i o zlomyslnost, kdy se raduje z toho, že někdo, koho nemá rádo, bude potrestán za něco, co neudělal. Tento typ lži nemohou rodiče tolerovat.

S nástupem do školky může jít také o lhaní z důvodu, aby dítě vzbudilo uznání mezi svými vrstevníky. Upevňuje si tak vlastní identitu, snaží se udělat dojem.

Snaha ochránit někoho blízkého

Dítě na sebe může vzít vinu za něco, co neudělalo, protože chce ochránit někoho, na kom mu záleží. Případně vám může zalhat, protože ví, že udělalo něco, co nemělo. Ví, že z toho budete smutní, proto vám raději zalže. Chce vás ochránit, abyste nebyli nešťastní. Může jít i o situaci, kdy vás dítě už v minulosti zklamalo a chce předejít dalšímu zklamání z něj.

Lže jako rodiče

Vaše batole vás může nachytat při lži (nerozumí tomu, co je to milosrdná lež) a může si pak myslet, že lhaní je v pořádku. Proto je důležité, pokud chcete, aby vaše dítě nelhalo, abyste nelhali ani vy. Buďte mu vzorem.

Jak reagovat, když vám vaše batole lže?

Lhaní je součástí normálního vývoje batolete a jeho rozvíjející se inteligence. Prostřednictvím lží se snaží testovat vámi nastavené hranice. Lži mu ale nesmíte tolerovat, snadno by vám mohly přerůst přes hlavu.

Když přijdete na to, že vám vaše dítě lhalo, snažte se zachovat klid. Dejte mu šanci přiznat se a snažte se pátrat po důvodu. Odhalení příčiny vám pomůže zaujmout správný postoj.

Vyjádřete své pocity: „Jsem smutná, když mi neříkáš pravdu.“ Vysvětlete dítěti, že pravda je důležitá, že se cítíme líp, když říkáme pravdu, než když lžeme. Navíc, lež má krátké nohy a pravda vždycky vyjde najevo. Když bude lidem lhát, lidé mu nebudou věřit a nepomohou mu, když to bude opravdu potřebovat (můžete k tomu povyprávět i krátký příběh).

Trestání není vhodné, vzbudí spíše obranný reflex a další lži, jako ochranu před trestem a vaším dalším zklamáním z něj.

Vždy dítě upozorněte, že neříká pravdu. I když si vymýšlí roztomilé věci. Pomůže mu to učit se chápat rozdíl mezi realitou a představou.

Už batole by se mělo učit, že lhaní se nevyplácí, a nést následky svého chování. Pokud někomu svojí lží ublíží, mělo by se omluvit, když něco rozbije, pomůže to uklidit a podobně.

Budujte sebedůvěru dítěte a také vzájemnou důvěru. Dítě, které si věří, má menší potřebu lhát. Pokud ví, že je pro své rodiče důležité, mají ho rádi a vždy si na něj udělají čas, mnohem snadněji se jim ke lži (a její příčině) přizná.