Závislost dětí na mobilech a elektronice. Problém tkví v psychickém i fyzickém zdraví

Děti a elektronika – jedno z nejdiskutovanějších témat v oblasti výchovy dětí. Jak to ale vlastně je? Je elektronika pro děti škodlivá nebo rodiče akorát zase někdo straší?

Leckteré tříleté dítě si dnes dokáže samo odemknout mobilní telefon, řada předškoláků umí skvěle zacházet s dotykovým displejem, ale sotva udrží tužku. Nejen kvůli tomu se řada rodičů, která svým dětem kontakt s elektronikou dopřává, stává terčem kritiky.

Ani když dojde řeč na vliv elektroniky na zdraví dětí, neobejde se diskuze bez emocí. Kde je vlastně pravda a co je správně a co špatně si nakonec musí rozhodnout každý rodič sám. Chce to ale znát veškerá fakta, nezaleknout se internetových diskuzí a hlavně celou věc neignorovat, ale opravdu se o ni zajímat.

Jak poznat závislost na elektronice u dětí

V momentě, kdy se dítě stává na elektronice závislé, jsou abstinenční příznaky velmi podobné závislostem na alkoholu a drogách. Děti bez elektroniky jsou neklidné a lítostivé, jakmile se jí začnou bezúspěšně dožadovat, trucují  nebo jsou naopak vzteklé. Zkouší vás tak dlouho, než přijdou na způsob, jak se technologické hračky domoci.

Pokud dětem vytvoříte závislost na elektronice a posléze je o jejich „drogu“ připravíte, je velmi pravděpodobné, že se dostaví deprese nebo pocity zoufalství. Děti najednou neví, co s volným časem, nudí se, mají pocit, že jim někdo vzal něco velmi důležitého a cítí se osamocené. S takovým přívalem emocí si tak malý človíček zkrátka nemůže poradit sám.

Druhým znakem závislosti je sociální odloučení od rodiny i vrstevníků. Děti raději tráví čas s tabletem nebo mobilem, na sociálních sítích nebo hraním her. Když se začnou nudit, automaticky sáhnou po elektronice jako zdroji zábavy, aniž by je napadlo jít ven s kamarády, hrát si se sourozenci nebo se věnovat svým koníčkům.

Další zdravotní rizika

Dlouhé zírání na rozsvícenou obrazovku škodí nejen dospělým, ale hlavně dětem. Poškození zraku častým koukáním na displej mobilu nebo tabletu ale není jediný problém. Bílé světlo obrazovky způsobuje nespavost, která může narušit denní režim každého dítěte. Čtení pohádky nebo poslech hudby nejenže zajistí dětem, ale i vám lepší spánek, ale upevní vazby mezi dítětem a rodičem.

V neposlední řadě je tu skolióza. Děti se nejen u počítače, ale celkově při užívání kteréhokoli elektronického zařízení hrbí. Čím dříve se začnou takto chovat, tím dříve začnou mít náběh na skoliózu nebo minimálně migrény způsobené bolestí zad.

Zlý elektrosmog

V posledních letech se hojně hovoří také o elektrosmogu. Zařízení jako jsou mobily, počítače nebo wi-fi údajně vydávají záření, které výrazně škodí našemu zdraví – například riskujeme vznik zhoubných nádorů v oblasti hlavy, neplodnost, migrény atd. V této souvislosti se mluví hlavně o dospělých, ale žádné studium nebo výzkum na světě vliv elektrosmogu na naše zdraví jednoznačně nepotvrdil.

Rizikovější skupinou jsou však těhotné ženy a děti. Zde se názory odborníků výrazně rozcházejí a stejně jako v jiných případech, i tady záleží na tom, v co rodiče věří. Těhotné ženy se mají údajně obávat špatného vývoje plodu nebo zhoršeného průběhu těhotenství.

Dětem vlivem elektrosmogu prý hrozí porucha pozornosti, astma, snížená imunita atd. Opět jde ale o výsledky konkrétních studií. Na čem se ale odborníci přeci jen shodují je fakt, že někteří jedinci mohou být na elektrické a magnetické pole přecitlivělí a pocítit mírné závratě. Trvalejší zdravotní následky vlivem elektrosmogu však zůstávají nepotvrzeny.

„Hlavně ať je chvíli zticha“

Posadit batole před televizi, dát tříletému dítěti do ruky tablet, aby se zabavilo… Takových rodičů je víc, než si možná myslíte. Až 94 % rodičů nechává i ty nejmenší děti užívat zábavní elektroniku. Přitom řada z nich ještě předtím, než se stala rodičem tvrdila, že dětem telefon ani počítač kupovat nebude.

Jenže pak přijdou slzy nebo dožadování se pozornosti v momentě, kdy si potřebujete vážně odpočinout nebo uvařit oběd. Hračky nezabírají, dítě nemá pochopení a najednou se televize nebo mobil nezdají tak špatným řešením. Vždyť je to přeci „výjimka“. Pro mnoho rodičů to bohužel nezůstává krátkodobým řešením. U 5 z 10 dětí do 3 let kvůli tomu vzniká závislost na elektronice, u dětí do 12 let je to pak 8 z 10 dětí.

Co dělat, když dítě nic nebaví. Máme náměty pro různé situace

Do 3 let nepřipadá elektronika v úvahu

V tomto období by mělo dítě přicházet do kontaktu hlavně s realitou. Naučit se co je správně a co je špatně. Hry na mobilu a tabletu ho na skutečný život nepřipraví. Zatímco ve skákací hře je legrace spadnout a neublížit si, v reálném světě si může pěkně nabančit. Zkrátka ty zkušenosti, které nás obohacují a díky nimž jsme lepší v tom, co děláme získáváme jen na základě skutečných situací.

Dětský tábor bez mobilu

Mnoho dětských táborů, ale i škol v přírodě nedovoluje dětem vzít si mobil. Důvody jsou pochopitelné. Rodič přeci platí za to, aby dítě na táboře něco zažilo a našlo si nové kamarády. Dalším důvodem, proč je zákaz mobilů na táboře pochopitelný je ten, že menším dětem se více stýská a často volají domů. Po telefonátu s rodiči pak bývají lítostivější a více uplakané. Tábor si kvůli tomu vůbec neužijí a do rozpaků přivádí i rodiče, kteří si děti odváží z tábora předčasně.

Režim je důležitý

Zakázat dětem elektroniku v dnešní době je prakticky nemožné. Můžete ale dětem nastavit režim a dohodnout se s nimi kdy a za jakých podmínek budou trávit čas s elektronikou v ruce. U menších dětí cca do 6 let by to měla být maximálně půl hodina denně, u dětí školou povinných maximálně hodina denně.

První zabavení elektroniky, například kvůli známkám ve škole by nemělo přijít jako blesk z čistého nebe. Domluvte se na podmínkách zabavení telefonu nebo tabletu předem. Děti se sice budou cítit ukřivděně, až na to skutečně dojde, ale předem vědí do čeho jdou a o to smířlivěji se poté k celé situaci postaví.

Užívat mobil nebo tablet by dítě mělo až v momentě, kdy splní své vlastní povinnosti: uklidí si pokojíček, naučí se na test, dodělá úkoly do školy, stráví nějaký čas s rodinou či kamarády… Jen tak děti mohou postupem času pochopit, že mobil nebo tablet jsou pouze zpestřením dne a jakousi výjimkou, ne samozřejmostí a už rozhodně ne náhražkou běžného života.