Víte, kdy končí “pozitivní” úloha teploty a je nutné nasadit léčbu?

“Nevím, jestli snižovat teplotu u syna – má 38,2 °C, ale jinak, jako by mu snad ani nic nebylo. Nechci ho zbytečně dopovat léky. Jak mám správně postupovat?” Jeden z mnoha dotazů, které zaplavují internetové diskuze týkající se horečky. 

Zima je v plném proudu a s ní i sezóna nachlazení, chřipek a často také horečky. Co se děje v těle při zvýšené teplotě a kdy správně podat léky na horečku? Pár otázek právě ohledně horečky jsme položili paní doktorce Denise Jaššové. 

Paní doktorko, jak byste definovala horečku?

Definice horečky vychází ze základního rozčlenění hodnot tělesné teploty. Od 38 °C, případně 38,5 °C je definována horečka. 

Co je to zvýšená teplota? 

Běžná tělesná teplota většiny jedinců je 36,5 °C. Od 36,5 °C do 37 °C mluvíme o běžné tělesné teplotě. O zvýšené teplotě hovoříme, pokud teploměr ukáže hodnotu nad běžnou tělesnou teplotu s maximem do 38,5 °C. 

Jaký je mezi horečkou a zvýšenou teplotou rozdíl v podávání léků?

Zvýšenou tělesnou teplotu není potřeba snižovat, pokud člověk nepociťuje jiný diskomfort. Je ale určitě potřebné dodržovat klidový režim, přijímat dostatek tekutin a dát dostatečný prostor boji imunitního systému proti patogenům. 

Při horečce nad 38 °C je dobré řídit se stavem pacienta. Rozmezí půl stupně mezi 38 a 38,5 se léčebně řeší podle aktuálního stavu pacienta. V případě, že je pacient při naměřené hodnotě 38 čilý a vypadá, že ani neví, že teplotu má, není třeba podávat léky. U takového pacienta pak měříme teplotu v pravidelných 30minutových intervalech a sledujeme jeho celkový stav. Pokud se ale i při teplotě mezi 38 a 38,5 °C stav pacienta zhorší – je malátný, bolí ho hlava, svaly, nejeví zájem o okolí nebo má další projevy choroby, jsou léky na snížení horečky na místě. 

Říká se, že zvýšenou teplotou nám chce tělo něco ukázat. Co nám tedy říká?

Zvýšenou tělesnou teplotu je třeba vnímat jako komplexní reakci organismu. Dochází při ní k aktivizaci buněk imunitního systému. Tím se celkově zvyšuje obranná schopnost organismu. Současně se v těle zhoršují podmínky pro růst a rozmnožování většiny patogenních mikroorganismů. 

Jaká jsou rizika horečky?

Pokud tělesná teplota přesáhne 38,5 °C, její “pozitivní” úloha končí a je třeba ji snížit. Takto vysoká teplota působí na organismus nepříznivě, je zvýšenou zátěží pro srdce a celý oběhový systém. U dětí navíc hrozí rychlá dehydratace a rozvoj dalších možných komplikací, jako jsou například febrilní křeče.

Jak těmto rizikům předcházet?

Nejlépe podáním léků, které horečku sníží, tzv. antipyretika. Třicet minut po podání léků pacienta znovu změříme. Je to kvůli jistotě, že lék zabral a teplota má klesající tendenci. Přitom je důležité si uvědomit, že nemusí hned klesnout do normálního rozmezí. Skutečně stačí, když je viditelné, že horečka klesá.

Co proti horečce nejlépe pomáhá?

Nejefektivnější pomocníci v boji proti horečce jsou tzv. antipyretika. Důležité u nich je se vždy držet přesného dávkování podle hmotnosti, nikoli podle věku. 

Pomocnou metodou jsou také zábaly, případně sprcha vlažnou vodou. Správně vykonané zábaly jsou zábaly na hrudník. Takový zábal připravíte celkem jednoduchým způsobem. Ručník namočte do vlažné, asi 22 °C chladné vody, dobře ho vyždímejte a přiložte na hrudník. Přes mokrý ručník přehoďte pouze suché prostěradlo, pacienta již ničím dalším nezakrývejte. Jakmile začne být mokrý ručník teplý (bude to trvat asi 3 – 10 minut), můžeme ho odstranit. Tento postup můžete opakovat třikrát. 

Od kolika stupňů mluvíme o horečce u dětí?

Je to stejné jako u dospělé populace. U dětí je jiná zejména forma měření teploty. Při měření teploty kojenců a batolat se nejčastěji využívá rektální forma měření (v konečníku). Při využití tohoto typu měření je nutné odečíst od výsledku 0,5 °C. Tedy – pokud teploměr po rektálním měření ukáže 38,1 °C, je skutečná výsledná teplota 37,6 °C. 

A jak je to se srážením horečky u dětských pacientů?

Je to v podstatě úplně stejné jako u dospělých. Je potřeba ji srážet vždy, když přesáhne 38,5 °C. Pokud teploměr ukazuje číslo mezi 38 a 38,5 °C, pak je podání léku závislé na klinickém stavu pacienta. Pokud je dítě malátné, stěžuje si na bolest nebo vidíte, že evidentně není ve své kůži, je na místě podat mu lék, který horečku sníží.

Je nějaká skupina lidí, která je horečkou více ohrožena?

Jsou to právě děti. Ať už se jedná o zvýšenou tělesnou teplotu nebo horečku, mají ji nejčastěji batolata a děti předškolního a školního věku. Jejich imunitní systém se ještě postupně buduje a zároveň jsou ve velkých kolektivech. Na podněty tak reagují citlivěji, než dospělá populace.

Paní doktorko, děkujeme Vám za zajímavý rozhovor.