Ukolébavky pro děti. Co je bílý šum a proč jsou uspávací rituály pro dítě tak důležité?

Určitě každý z nás někdy slyšel nějakou ukolébavku a dost možná každý z nás jednu umí minimálně odříkat. Co pro nás ukolébavky znamenají a čím mohou pro naše děti být? Na konci článku přinášíme vybrané osvědčené ukolébavky.

Bílý šum jako první ukolébavka pro miminko

U novorozeňat přirozeně platí, že do nějakého měsíce vyžadují neustálou přítomnost matky a pokud zjistí, že u nich matka není, začnou brečet. To je dáno teorií, kterou poskytla Jean Liedloff v Konceptu kontinua. V tomto konceptu tvrdí, že dítě je v podstatě nezralé při příchodu na tento svět (a to i za předpokladu, že se narodí ve stanovený termín). Je to tím, že v děloze má dítě vše, co potřebuje, a nic mu neschází. Od prvopočátku vnímání je v těsném kontaktu s matčiným tělem a jejími orgány, je takříkajíc součástí jejího těla. Slyší tep srdce, slyší proces trávení a jednoduše vnímá vše, co se děje s maminčiným tělem. Jenže pak se narodí a je to úplně nový neznámý svět. Proto je pro miminko důležité nové prostředí připodobnit tomu, které zažívalo v děloze.

Bílý šum, někdy také nazývaný bílý hluk, je zvuk s monotónní frekvencí, který je tvořen tisíci tóny. Dohromady tvoří hlubší zvuk, který má na novorozence zázračný vliv a přitom překvapivě zní jako šumící nenaladěné radio. Napodobuje totiž právě ony monotónní zvuky, které miminko slyšelo v děloze.

Ukolébavka jako přirozené hypnotikum

Lidová kultura v sobě dost často nese historickou paměť. Tato kultura, do nichž spadají také ukolébavky, jsou nezbytným socio-komunikačním prvkem v dané společnosti. Jestliže například v příslovích jsou zaznamenané pranostiky o daném ročním období, do ukolébavek jsou vloženy hypnotické fráze, které ve spojení se známým hlasem umocňují dojem dítěte a umožňují mu tak lépe usnout, díky pocitu bezpečí, který v něm navozují.

Hlavní klíč v ukolébavkách tkví v tom, že obsahují jednoduché emoce, jež jsou navázané na mimiku a popřípadě gesta. Občas jsou propojené s hudebním doprovodem, avšak to není podmínkou. Ukolébavka by se dále dala považovat za druh rituálu, při němž se usíná a za hlavní úkol má nejenom uklidnit, ale hlavně uspat. Ostatně už pojem nás vybízí k takovému výkladu „kolébat ke spánku“. Proto je text jednoduchý a opakující se.

Uspávacím rituálem může být i houpající se kočárek

Psycholog Otto Čačka z oblasti vývojové psychologie považuje za důležité, aby si dítě vytvořilo uspávací rituály. Často se setkáme s drkotajícím či houpajícím kočárkem, který usnadňuje uspávání. To je opět dáno tím, že dítě v matčině bříšku není v klidu, jelikož samotná maminka se často hýbe, a otřásá tak s miminkem v děloze. Tudíž kolébaní a houpavé pohyby dítě uklidňují. Dalším uspávajícím rituálem může být čtení pohádek, nebo zpívání ukolébavky. Hlas matky je jeden z prvních impulzů, které dítě vnímá, když se narodí. Hlas je silným nástrojem, jak navázat vztah s novorozencem.

To dokazuje i Giuseppina Persicová na výzkumu provedeném v rámci interdisciplinární medicíny. Zkoumání se zakládalo na sledování dětí před narozením, a po něm. Budoucí matky byly rozděleny do dvou skupin. První skupina matek byla ta, která zpívala ukolébavky zřídka, druhá skupina nastávajících maminek naopak zpívala ukolébavky dětem v děloze často. Výsledek výzkumu nebyl nijak překvapivý – po porodu se mnohem lépe uklidňovaly a spaly ty děti, kterým byla zpívána ukolébavka často. Tímto výzkumem se tedy potvrdilo, že hlas je opravdu důležitý při prvotní komunikaci s novorozencem.

Psychologický aspekt ukolébavky

Jak už tak bývá, když něco známe v kontextu příběhu, dokážeme si to mnohem lépe zapamatovat. Zvlášť když nám maminka říká, že zpívanou ukolébavku jí zpívala už naše babička a jí zase její maminka. Ukolébavka se tak předává ústní formou z generace na generaci, čímž má mnohem větší rodinou hodnotu, než kdyby byla doprovázena příběhem, že ukolébavku maminka našla v současném zpěvníku. Takže se třeba i zeptejte svých rodičů, babiček a popřípadě i dědečků, co za ukolébavky vám zpívali a pátrejte ve své rodinné historii po ukolébavce, která uspala nejedno dítě.

Zpívejte svým dětem. Nejenže tím dále přenášíte určitý dobový folklór, specifický pro vaši kulturu, ale také upevňujete vztah se svým dítětem, které vám to v dospělosti bezpochyby oplatí. Třeba jen tím, že si s ním až dospěje, ukolébavku společně zazpíváte.

Tady je pár tipů na několik známých i méně známých ukolébavek. Třeba v nich najdete tu pravou přesně pro sebe i své milované.

Ukolébavky pro děti

Halí, belí

Kdo by neznal píseň Halí belí? (U nás v Sudetech se zpívají při houpání dětí na houpačce):

Halí, belí, koně v zelí,
a hříbátka v petrželi.
A kravěnky jak panenky,
šly se koupat do voděnky.
Halí, belí, kočka v zelí
a pes v koši,
on ju straší.
Kočička se polekala,
ven okénkem utíkala.

Hajej můj andílku

Ve vážné hudbě dost často najdeme skladby, které představují ukolébavku. Zrovna tuto ztvárnil již Bedřich Smetana:

Hajej, můj andílku, hajej a spi,
matička kolíbá děťátko svý,
hajej, nynej, dadej, malej,
matička kolíbá děťátko svý.
Hajej, můj zlatoušku, hajej a spi,
zamhouři maličký očičky svý,
hajej, nynej, dadej, malej,
zamhouři maličký očičky svý.

Mravenčí ukolébavka od pana Svěráka a Uhlíře

Slunce šlo spát, za hromádkou klád, na nebi hvězdy klíčí,
už nepracuj, mravenečku můj, schovej se do jehličí.
Máš nožičky uběhané, den byl tak těžký,
pojď, lůžko máš odestlané, v plátku od macešky.
Spinká a sní mravenec lesní v hromádce u kapradí,
nespinká sám, s maminkou je tam, tykadlama ho hladí.
Máš nožičky uběhané, den byl tak těžký,
pojď, lůžko máš odestlané, v plátku od macešky.

Černé oči, jděte spát

Příklad opravdu lidové písně, která se také zpívá jako ukolébavka:

Černé oči, jděte spát,
černé oči jděte spát,
však musíte ráno vstát,
však musíte ráno vstát.
Ráno, ráno, raníčko,
ráno, ráno, raníčko,
dřív než vyjde sluníčko,
dřív než vyjde sluníčko.
Sluníčko už vychází,
sluníčko už vychází,
má milá se prochází,
má milá se prochází.

Spi, děťátko, spi

A na závěr jedna, která uspává už slovy:

Spi děťátko spi, zavři očka svý,
Pánbůh bude s tebou spáti,
andělíčci kolébati,
spi andílku, spi.

Spi, andílku, spi, zamhuř očka svý,
až se vzbudíš za chviličku,
dá ti mamička kašičku,
spi, miláčku, spi.

Spi, miláčku, spi, zamkni očka svý,
dám ti buben a housličky,
nedám tě za svět celičký,
spi synáčku, spi.