Surogátní mateřství. Za jakých okolností může v sobě žena donosit cizí dítě?

Ne každé ženě příroda umožnila stát se matkou. Pokud to nejde, člověka v zoufalé situaci, kdy biologické hodiny zběsile bijí na poplach, napadne leccos. Jednou z možností přece je, aby dítě donosila a porodila jiná žena. Ideálně ta, kterou dobře známe a můžeme se na ni spolehnout. Stát se náhradní matkou a využít této krajní možnosti ale opravdu není jednoduché. A lze k ní přikročit pouze za určitých podmínek.

Co je surogátní mateřství a jak legálně porodit cizí dítě?

Surogátní mateřství je náhradní mateřství. Jedná se o situaci, kdy se vloží oplodněné embryo do těla ženy, která je donosí a porodí bezdětnému páru. Podmínkou však je, aby obě pohlavní buňky, které spolu splynou, pocházely od biologických rodičů, nikoli od ženy, která je ve svém těle bude pouze hostit. Je to rozhodně proto, aby se nevytvářela geneticky podmíněná a úzká psychická vazba matky a dítěte, která by mohla způsobit emoční problémy či trauma z následného odloučení. Také je vždy lepší se z mnoha důvodu vyhnout vícečetnému těhotenství a preferovat přenos pouze jednoho embrya.

Surogátní matka souhlasí s tím, že dítě po porodu odevzdá bezdětnému páru k adopci a že se dobrovolně vzdá všech svých rodičovských práv a povinností. Otázkou ale je, zda je vůbec takový postup legální. V podstatě se dá říci, že surogátní mateřství u nás není ani zakázáno, ani povoleno, protože pro něj neexistuje žádný zákon. Podle čl. 2 odst. 3 Listiny základních práv a svobod „každý může činit, co není zákonem zakázáno, a nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá“.

Ovšem podle § 775 NOZ je matkou dítěte žena, která jej porodila. A to je nevyvratitelné. Říkává se přece, že na rozdíl od otce je matka jistá vždy. A pokud se dítě narodí za dobu trvání manželství ženy, která dítě porodila, je za otce automaticky považován manžel, i kdyby byl skutečným biologickým otcem dítěte někdo jiný.

Náhradní mateřství a jeho úskalí

Celý proces náhradního mateřství je zejména náročný na psychiku všech zúčastněných. Biologičtí rodiče prožívají dlouhé období nejistoty, náhradní matka musí čelit vysoké fyzické i psychické zátěži s nejistým výsledkem a nakonec se ještě dítěte vzdát. Náhradní matka však není povinna dát souhlas k přímému osvojení dítěte a vše si ještě může rozmyslet, protože neexistuje žádný zákon, který by prokázal, že dítě, které porodila, není její. Soud ani nemusí adopci schválit a žena, která dítě porodila nakonec čelí tlaku okolí a vysvětluje, proč si dítě neponechala.

Pokud surogátní matka prošla výběrem v rámci asistované reprodukce pod dozorem České gynekologicko-porodnické společnosti a České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně, musí splňovat několik stanovených kritérií. Patří mezi ně občanství ČR, vyhovující věk a zdravotní stav, který se hodnotí na základě důkladného lékařského a gynekologického vyšetření. Surogátní matka musí také projít psychologickým vyšetřením a být poučena právníkem. Všechny dokumenty potvrzující splnění uvedených kritérií se zakládají v IVF centru.

Náhradní matka za peníze? Nemyslitelné!

Je absolutně nepřípustné a neetické poskytovat surogátní mateřství za finanční odměnu. Jedná se o nelegální a trestnou činnost. Zároveň tak může dojít ke zneužití osamělé ženy bez finančních prostředků, aby se stala náhradní matkou pro pár, který nemůže mít děti.
Náhradní matka má však nárok na úhradu nákladů spojených s mateřstvím a porodem, například se může jednat o těhotenské oblečení, zdravou stravu a těhotenské vitamíny, nadstandardní předporodní péči, která není hrazená pojišťovnou a podobně.

Náhradní mateřství v Bibli

Zajímavostí je, že v historii se u výše postavených neplodných párů tento způsob používal běžně. Jako matka posloužila níže postavená služebná nebo otrokyně, která měla klasický koitus s otcem dítěte a následně dítě pro něj a pro jeho neplodnou manželku porodila. Tento příběh je také znám ze Starého zákona, kdy Abraham zplodil svého prvního syna s otrokyní Hagar.

Surogátní mateřství v Evropě a USA

Náhradní mateřství je legislativně ošetřeno v Izraeli, Indii a Thajsku, také v některých amerických státech, například na Floridě nebo v Texasu, kde je podepsaná dohoda mezi biologickými rodiči a náhradní matkou stvrzena soudem. Z Evropy mají biologičtí rodiče podporu ve Velké Británii, v Gruzii či na Ukrajině. V Rakousku či Německu je naopak náhradní mateřství považováno za trestný čin. Na Slovensku je matkou dítěte vždy žena, která dítě porodila a jakákoliv dohoda mezi rodiči a náhradní matkou je neplatná.

Klinika reprodukční medicíny ve Zlíně a náhradní mateřství

U nás bylo na klinice reprodukční medicíny ve Zlíně v letech 2004 – 2015 provedeno 104 cyklů náhradního mateřství a 35 klinických gravidit. Proběhlo 31 porodů a čtyři pacientky potratily. Klinika reprodukční medicíny Zlín podporuje surogátní mateřství a indikuje je z mnoha závažných zdravotních důvodů, kvůli kterým biologická matka nikdy nemůže mít vlastní dítě. Veškeré tyto informace o surogátním mateřství jsou popsány v knize Kontroverze současné medicíny od kolektivu autorů.

Náhradní mateřství v ČR v bodech

Shrnutí problematiky náhradního mateřství pro případné zájemkyně:

• Náhradní mateřství není v ČR zakázáno, ale je zakázáno provádět ho za finanční odměnu.
• Náhradní matka sice podepíše s biologickými rodiči smlouvu o odevzdání dítěte k osvojení, ale může si to rozmyslet a ustanovení smlouvy nejsou právně vymahatelná.
• S osvojením dítěte biologickými rodiči musí také souhlasit manžel náhradní matky, pokud je vdaná. Jinak se po porodu stává automaticky otcem dítěte on.
• Náležitosti náhradního mateřství zajišťuje například reprodukční klinika ve Zlíně, která ustanovuje podmínky a kritéria výběru surogátní matky a poskytuje kompletní předporodní péči i psychologickou a právní pomoc všem zúčastněným.