Sója, tisíckrát opěvovaná, tisíckrát zatracovaná. Většinu vegetariánských produktů a náhražek masa tvoří sója. Sója se také používá jako nejčastější základ pro výrobu rostlinných jogurtů, nápojů nahrazujících kravské mléko a pomazánek, které se nabízejí veganům a lidem, kteří mají alergii na bílkovinu kravského mléka. Mohou však sóju děti? Hovoří se o ní totiž jako o škodlivé potravině, se kterou se to přehání a která obsahuje přírodní estrogeny.
Co obsahuje sója a odkud pochází?
Sója je luštěnina jako každá jiná. Pochází z Číny a pěstuje se v teplejším podnebí. Pro svůj vysoký obsah proteinů se používá jako vhodná náhražka živočišných produktů, tedy masa, vajec a mléka.
Sója obsahuje vlákninu a důležité aminokyseliny, z prvků je to vápník, hořčík a železo, z vitamínů nejvíce vitaminy skupiny B. To vše působí více než příznivě. Sója je tedy vhodná k tomu, aby do určité míry mohla nahradit jak maso, tak i mléčné produkty. Jak je to ale s obsahem fytoestrogenů a jejich potenciální škodlivostí na dospělý, natožpak dětský organismus?
Sója a fytoestrogeny. Čím nás ovlivňují?
Fytoestrogeny jsou přirozeně se vyskytující látky rostlinného původu, které mají podobné účinky jako estrogeny, tedy například estradiol. Tento hormon má zásadní postavení v ženském cyklu, kdy podporuje folikulární fázi, růst děložní sliznice, dozrávání vajíčka a vznik ovulace.
Fytoestrogeny sice nemají stejnou chemickou strukturu jako estrogeny, ale mají schopnost aktivovat estrogenní receptory. I když je jejich účinek slabší, než účinek estrogenů, přesto nelze opomíjet a zpochybňovat jejich vliv. Otázkou však je, zda je možno tento vliv považovat za pozitivní a přínosný, anebo škodlivý. Jejich účinky jsou především protizánětlivé a antioxidační.
Sója obsahuje nejvíce fytoestrogenů. Vyskytují se ale také v mnoha dalších rostlinách, fytoestrogeny například obsahuje jetel, vojtěška, fazole, jablka, třešně, kokos, mrkev nebo petržel. Známou skupinou fytoestrogenů jsou právě izoflavony, které se nacházejí nejvíce v luštěninách, pícninách či některých semenech. Využívají se při zmírňování příznaků menopauzy, ale mají i jiné léčebné účinky, například protirakovinné působení.
Sója a protirakovinný účinek
Může sója působit jako prevence proti rakovině? Tento fakt stojí určitě za zmínku, ostatně prováděné studie toto dokazují, naopak kravské mléko v této souvislosti nedopadlo právě nejlépe.
“Sója se dnes asociuje s prevencí rakoviny prsu. Studií už na to bylo mnoho a stále jsou. Já bych to jednoduše popsala takto: Obsahuje fytoestrogeny. Ty jsou schopné se navázat na receptory úplně stejně jako estrogeny. S jedním zásadním rozdílem – reakci nespustí. Proto fytoestrogeny tlumí přehnané projevy menstruačních cyklů, například bolest a napětí prsou (tj. mastodynie a mastopatie). Vhodné jsou také u menopauzy.
Zmíněná studie byla vydaná v říjnu 2020 a byla provedena s 52 795 účastnic. Výsledem této studie je, že konzumace kravského mléka je asociována se vznikem rakoviny prsu, zatímco konzumace sóji má spíše ochranný faktor. I když jsou výsledky statisticky významné, studie neumožňuje prohlásit za viníka přímo kravské mléko. Ale můžeme si z toho vzít, že konzumace sóji je pro rakovinu prsu bezpečná,” vysvětluje nutriční terapeutka Pavla Janovská.
V souvislosti s estrogenními účinky se tedy nabízí přesvědčení, že sója je spíše vhodná pro ženy, nikoli pro děti. Jak to tedy je?
Můžou děti sóju?
O tom, jaké má sója účinky již víme dost. Nyní se přímo nabízí odpověď na otázku, zda je sója vhodná pro děti a jak často děti mohou konzumovat sójové produkty. Samozřejmostí by také mělo být, že se nebude jednat o geneticky modifikovanou sóju (GMO). Otázku, zda můžeme dítěti podat sóju, zodpovídá opět nutriční terapeutka Pavla Janovská.
“Vysoká konzumace sóji u velmi malých dětí byla asociována s Kawasakiho nemocí. Teď je však otázka co je vysoké množství. Podle výzkumu a vyjádřeni většiny pediatrů je konzumace sóji bezpečná, a to jedna porce denně, což odpovídá zhruba 5-10 g sójového proteinu.
Podle výživových doporučení, které vydává Ministerstvo zemědělství v USA Guidelines se může sójové mléko bezpečně považovat za náhradu kravského mléka,” říká Pavla Janovská.
Jak nahradit mléčné produkty u dětí?
Ovšem je třeba všechno brát s rozumem. Sója je přece jenom luštěnina, a to hůře stravitelná luštěnina, proto je velmi těžká pro žaludek malých děti, Je rovněž velice důležité, v jaké úpravě a v jakém množství dítěti sóju podáme. Sója se často preferuje ve fermentovaném stavu, což je pro mnohé konzumenty stravitelnější a zdravější varianta. Hodí se však spíše pro dospělé, rozhodně ne pro malé děti.
Pokud je vaše dítě alergické na bílkovinu kravského mléka a potřebujete pro něj zajistit adekvátní náhradu, možností je spousta. Pro děti je občas vhodné sójové mléko nebo třeba sójový dezert místo jogurtu vyrobený ze sójového mléka. Tyto produkty kvalitně nabízí třeba firma Alpro, mléko i dezerty jsou navíc obohaceny o potřebné vitamíny a vápník.
Pro děti je případně občas vhodné bílé tofu. Nikoli však silně fermentované, upravované, uzené a dochucované vegetariánské náhražky masa jakými jsou například tempeh, uzené tofu a podobně, natožpak vařená sója ve své základní podobě. Navíc existuje velké množství jiných luštěnin, které mohou být pro děti velmi zdravé a mnohem lépe stravitelné, například červená čočka, cizrna nebo fazolky adzuki.
Jak nahradit u dětí kravské mléko?
Co se týká samotného mléka, za vhodná nemléka (tedy rostlinné nápoje) pro děti se považuje například rýžový nápoj, jáhelný nápoj či ovesný nápoj. Sójové mléko, jak již bylo zmíněno, nemůže uškodit a je bezpečné, ale základem má být pestrá strava jak u dospělých, tak i dětí, proto je velmi důležité a vhodné rostlinné nápoje dětem střídat, případně zvolit to, co dítěti nejvíce prospívá, vyhovuje a chutná.
Ohodnoťte tento článek:
