Renata (42): Našla jsem si přítele, který je o patnáct let mladší. Chce se mnou dítě
Taťána Kročková
22. 3. 2022
Renata řeší poměrně zásadní problém. Bylo jí už čtyřicet a její mladší přítel s ní chce dítě. Tato situace není nijak ojedinělá. Když si totiž žena po čtyřicítce najde mladšího přítele, musí počítat s tím, že on třeba bude chtít mít vlastní děti, zatímco ona už zpravidla nějaké děti z předchozího vztahu má. Co teď? Rozejít se, smířit se s tím, že už děti nebudou, anebo to risknout a o další dítě se ještě pokusit?
Honza byl rozumný a zodpovědný kluk, který má rád hory
Honzu jsem potkala v jednom baru, kam jsme si jednou vyrazily s kamarádkami u příležitosti oslav narozenin jedné z nich. I když byl viditelně mladší a říkala jsem si, že si jistě myslí, že si báby šly vyhodit z kopýtka, přesto jsem se nebránila pozvání na skleničku a příjemnému povídání. Zjistili jsme, že máme hodně společného a oba milujeme hory, bouřky, procházky v dešti a koupání ve studené vodě v zimě. Asi usoudil, že ještě tak stará nejsem. Honza mi přišel hodně zodpovědný a rozumný na svůj věk. Začali jsme se scházet. Zprvu to byly různé menší túry a procházky v přírodě s jeho psem, později mě vzal i na chatu mezi své přátele. Zapadla jsem mezi ně snadno a nikdo neřešil, že jsem o patnáct let starší než Honza.
Lada (45): Nejsem v přechodu, ale těhotná. Okolí si klepe na čelo
Mladé holky ho nezajímaly
Honza mi říkal, že ho mladé holky nezajímají. Prý nevědí, co chtějí. I jeho bývalá přítelkyně byla starší, ale na rozdíl ode mě jenom o sedm let. Byli jsme s Honzou skvělý tým a nebyl mezi námi jen sex. Společné zájmy, životní styl, rozuměli jsme si povahově a šli jedním směrem. Po roce chození jsem se nastěhovala do jeho domečku u lesa, který mu zůstal po tetě. Byl to malý a skromný starý domek, spíše taková chata, ale nám to stačilo a byli jsme spokojení.
Chtěl si mě i vzít
Honza si rozuměl i s mými dětmi. Starší dcera už studovala a žila v Praze, kam odešla hned po maturitě, mladší dvanáctiletý syn žil se mnou. Byla jsem pět let podruhé rozvedená a znovu jsem se vdávat už nechtěla, i když mě Honza o ruku požádal a zasnoubili jsme se. Brali jsme to tak, že patříme k sobě a před rodinou budeme snoubenci. Ale na svatbu jsme nijak nespěchali a já jsem Honzovi narovinu řekla, že na to, abych s ním žila, být za něj provdaná nepotřebuji. Jenomže se objevil další problém.
Zřejmě zapomíná, kolik mi vlastně je
Můj přítel si velmi přeje mít se mnou vlastní dítě. Mého syna Jakuba má moc rád a bere ho do lesa a na ryby, ale chce mít svoje dítě a říká, že prý proto, že mě bezmezně miluje. Chce, aby z naší lásky něco vzešlo a těší se, že to bude úžasný malý človíček. Protože jsem hodně zamilovaná, přiznám se, že bych do toho i znovu šla, ale mám už fakt obavy. Honza by si měl uvědomit, kolik mi vlastně je a taky to, že už dvě děti mám. Vždyť moje dcera je k němu věkově blíž než já! Přijde mi to docela na hlavu. Ještě štěstí, že neřeším, co by na to řekli lidi.
Jsem po dvou císařích a na další dítě si připadám stará
Ten problém je spíše v tom, že si už opravdu na další dítě připadám stará. Jsem po dvou císařích a i když jsem v perfektní kondici, cítím se v tomhle ohledu dost nejistá. Než se mi podařilo otěhotnět podruhé se synem, trvalo to půl roku. Teď nemám úplně pravidelný cyklus a už se zřejmě blížím přechodu. Než bych otěhotněla, může to trvat. A kdoví, jestli se to podaří. Pak mě čeká těhotenství, které mě úplně vyčerpá, přitom to vůbec nemusí dopadnout dobře.
Takže kdyby se hodně zadařilo, mohla bych porodit dítě v 44 letech. A samozřejmě císařem. A když mu bude 18 a třeba nastoupí na vysokou školu, mně už bude 62.
V 70 letech porodila zdravého syna, jak se jim a 92letému otci daří dnes?
A co když si najde mladší a opustí mě?
Nemám ani jistotu v tom, že si to třeba Honza časem nerozmyslí a nenajde si mladší ženu. S naším společným dítětem bych ho ráda potěšila a bylo by to jisté pouto mezi námi. Předpokládám, že by Honza jistě i trval na svatbě, ale opravdu si tím dítětem prozatím nejsem jistá. Budu si to muset hodně dobře rozmyslet, a udělat to nejlepší co můžu. A to i za cenu, že Honzu třeba ztratím…
Poznámka redakce: Jména v příběhu byla na požádání změněná.