Povinná očkování dětí v ČR. Která a kdy by měly podstoupit děti před vstupem do kolektivu?

S narozením dítěte přichází mnoho nových starostí a témat, ve kterých se čerství rodiče musejí rychle zorientovat. Očkování je jedním z nich. Zatímco někteří rodiče mají předem jasno, jiné může zaskočit, když první otázka pediatra při kontrole novorozence po propuštění z porodnice zní: „Co všechno chcete nechat dítěti naočkovat?“

Maminka, která se ještě ani nestačila oklepat z porodu, se může cítit trochu provinile, že nemá prostudováno tak důležité zdravotní téma. Není to ale žádný prohřešek. Na vše je od porodu minimálně devět týdnů čas a určitě není chybou odpovědět lékaři: „Musím si ještě rozmyslet, zda budeme nechávat naočkovat něco nad rámec povinných vakcín.“ Povinným očkováním se stejně nevyhnete, pokud chcete, aby vaše dítě přijali do školky. Pojďme se na ně tedy podívat podrobněji.

Povinná očkování

Jaká to jsou? U nás v České republice máme díky zavedení tzv. kombinovaných vakcín vlastně jen dvě povinná očkování. Obsahují však protilátky proti devíti závažným nemocem. Je to šetrnější, než kdyby se každá očkovala samostatně. Vakcíny se aplikují v několika dávkách, a tak by děti čekalo dětství plné injekcí. Díky moderní vědě jich dostanou jen pár a jsou spolehlivě chráněny proti záškrtu, tetanu, dávivému kašli (pertusi), invazivním hemofilovým nákazám, žloutence typu B a dětské obrně v případě prvního očkování tzv. hexavakcínou a proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám v případě druhého z povinných očkování.

Jaké změny přinesl do očkování malých dětí nový očkovací kalendář?

Jak se na očkování připravit?

Samotný vpich příliš bolestivý není, u dětí jde většinou spíše o leknutí, které je důvodem pláče. Zejména rodič se musí psychicky připravit na to, že dítě bude po očkování možná trochu plačtivější, může se u něj objevit zvýšená teplota. Často se vyskytuje otok či zarudnutí v místě vpichu, které je citlivé na dotek. Obvykle ale tyto následky očkování do několika hodin nebo dní odezní. Pokud se naskytnou (málo pravděpodobné) silnější alergické reakce, nebo pokud reakce přetrvávají příliš dlouho, je namístě kontaktovat pediatra.

Hexavakcína

Od ukončeného devátého týdne života podávají pediatři dětem první dávku hexavakcíny. V současnosti se podává očkovací látka s názvem Hexacima. Po dvou měsících se aplikuje druhá dávka a po dalších šesti měsících třetí. U nedonošených dětí se podává jedna dávka navíc, protože jejich imunitní systém je méně vyzrálý. Aplikují se jim tři dávky v měsíčních rozestupech a čtvrtá dávka už po šesti měsících jako u ostatních dětí. Pro všechny děti platí, že se v pěti letech života přeočkovávají tři ze zmíněných šesti nemocí, a to záškrt, tetanus a dávivý kašel. V deseti letech se přeočkovává kromě těchto tří ještě dětská obrna. Po zbytek života se pak v intervalu 10-15 let podávají posilovací dávky proti tetanu. 

Důkazem, že hexavakcína funguje, je fakt, že nemoci, proti kterým se touto vakcínou očkuje, se u nás již prakticky nevyskytují. Celosvětově však ještě nebyly vymýceny. Proč hexavakcína patří mezi povinná očkování a co by se stalo, kdyby byla povinnost očkování proti těmto nemocem zrušena, se dočtete v rozhovoru s MUDr. Hanou Cabrnochovou, vedoucí Očkovacího centra pro děti ve Fakultní Thomayerově nemocnici a místopředsedkyní České vakcinologické společnosti ČLS JEP.

Hexavakcína je nejdůležitější pro nejmenší děti, říká vedoucí očkovacího centra MUDr. Cabrnochová

Spalničky, zarděnky a příušnice

Druhé z povinných očkování obsahuje pouze dvě dávky. První z nich se aplikuje mezi 13. a 18. měsícem věku dítěte a druhá mezi pátým a šestým rokem.

SÚKL v současnosti registruje tři očkovací látky této vakcíny, a to Priorix, M-M-RVAXPRO a Priorix Tetra, která obsahuje navíc očkovací látku proti planým neštovicím. Poslední z alternativ u nás není hrazena z veřejného zdravotního pojištění, plané neštovice mnoho rodičů naopak nechává děti prodělat, neboť v dětském věku je jejich průběh většinou mírný.

Spalničky se projevují charakteristickou vyrážkou, horečkou, rýmou, kašlem, zánětem spojivek a bílými skvrnami v ústech. V zemích, kde není povinné očkování, patří spalničky mezi nejčastější příčiny úmrtí dětí do 5 let. Proočkovanost proti spalničkám v posledních letech v České republice výrazně poklesla a v důsledku toho se zvýšil výskyt tohoto onemocnění, WHO proto Česko vyřadila ze seznamu zemí, kde byly spalničky vymýceny.

Autor vakcíny proti spalničkám by zřejmě dostal Nobelovu cenu, nebýt zmanipulované studie o autismu

Pro zarděnky je typická podobná vyrážka a horečka jako u spalniček, ale může je provázet také průjem, zimnice, zánět kloubů a mohou se vyskytnout také neurologické komplikace, jako je panencefalitida.

Příušnice se projevují typickým zduřením či zarudlými otoky příušních slinných žláz, horečkou, bolestí při polykání, bolestí ucha, někdy až přechodnou jednostrannou hluchotou. Nemoc se však může rozšířit na slinivku břišní či na varlata/vaječníky.

(Zatím) nepovinná, ale doporučovaná a pojišťovnami plně hrazená očkování

Řada rodičů řeší otázku, zda dítě očkovat také některými z nepovinných vakcín. Nabízejí se hned dvě pojišťovnami plně hrazené vakcíny, a to proti pneumokokům a nově i proti meningokokům. 

Pneumokoková infekce je nejčastější příčinou zánětu středního ucha, ale může se také rozvinout v zápal plic, zánět mozkových blan, nebo dokonce celkovou sepsi.

Meningokoková infekce může také způsobit zánět obalů mozku a celkovou sepsi. Zhoršení stavu může nastat velmi rychle – v řádu jednotek hodin mohou projevy přejít z horečky přes ztuhnutí šíje k bezvědomí, či dokonce až k úmrtí. 

Očkování kojenců proti meningokokům je u nás pojišťovnami hrazeno od května 2020. Zdravotní pojišťovny obvykle přispívají alespoň zčásti i na další nepovinná očkování – stojí za to si pročíst jejich nabídky pro kojence.