Oční tiky u dětí a další záškuby. Proč vznikají a jak se léčí?

Oční tiky u dětí vznikají stejně jako ostatní tiky následkem nervového podráždění a stresu, mentálního postižení, anebo i z různých jiných příčin, například z nedostatku hořčíku. Někdy jsou tiky dočasné, jindy trvalé. Jaké tiky známe, proč se objevují a co se s tím dá dělat? Odpovídá speciální pedagožka Mgr. Jana Lepková.

Co jsou to tiky?

Tiky představují mimovolní, rychlé, nerytmické, opakované a bezúčelné pohyby nebo zvuky. Náleží k nejčastějším dyskinetickým poruchám. Mohou se projevovat u dětí velice rozmanitým způsobem. Může jít o mrkání očí, kroucení a „škubání“ různých svalových skupin, „třepání“ rameny, rychlé otevírání a zavírání úst, „trhání“ hlavou nebo končetinami, cenění zubů apod.
Mezi tiky patří i Tourettův syndrom.

Tourettův syndrom u dětí. Proč někteří chlapci mluví tak sprostě?

Další skupinou tiků jsou tiky vokální. Ty mohou mít podoby echolálie, což je stav, kdy dotyčný opakuje to, co slyší. Jednoduše řečeno „papouškuje“. Opakování slov se však může vyskytovat také např. u jedinců s těžšími stupni mentálního postižení. Dalším tikem jsou koprolálie. V případě koprolálie dotyčný „vykřikuje“ vulgarismy. Okolí se může jevit jak echolálie, tak koprolalie obtížně uchopitelná. Koprolalie se často vyskytuje v souvislosti s Tourettovým syndromem.

Pakliže by vyučující měl ve třídě takové dítě, aniž by věděl, že je Tourettovým syndromem postiženo, může být jeho chováním šokován a považovat ho za projev nevhodného chování z vlastní vůle nebo nevychovanosti. Jedná se však o vokální tiky, čili projevy, které dotyčný může problematicky ovládat.

Je pravda, že děti z tiků vyrostou?

Primární tiky představují přechodný jev, který postihuje asi 5-28% dětí. Roberts (2008) uvádí rozmezí 7-28% . Často se jedná o přechodnou záležitost kolem 4.-5. roku a netrvají déle, než jeden rok a nemají sklon k remisím. Většinou odezní spontánně.

Chronická motorická nebo verbální porucha se ale projevuje tikovou poruchou v delším časovém horizontu, nežli porucha primární, trvá zpravidla déle, než 12 měsíců, a nemá tendenci vymizet nebo se projevuje s remisemi. Pro tento druh tiků je charakteristické, že se projevují buď motorickými, nebo vokálními projevy (nikoliv oběma najednou).

Kombinovaní motorická a vokální porucha pak představuje právě zmíněný Tourettův syndrom. Projevuje se motorickými projevy (různé „záškuby“,) i vokálními projevy (echolálie, koprolalie).

Jak se diagnostikují tiky u dětí?

Tiky je třeba odlišit od jiných možných problémů. Důležitá je diferenciální diagnóza stanovená nejčastěji neurologem. Často se spolupracuje také s psychiatrem. Je třeba odlišit např. ADHD, poruchy autistického spektra (rozmanité pohyby, sebepoškozování), neurodegenerativní choroby, choreu (mimovolné pohyby různých částí těla) apod., myoklonické záškuby např. při usínání, tremor (třes) z různých příčin.

Inkluze ve školách, autismus a ADHD. Co mohou pro dítě udělat rodiče?

Od tiků je třeba také odlišit obsedantně-kompulzivní poruchu, kdy dotyčný vykonává určité rituály podnícené obsesemi – nutkavými myšlenkami. Tento problém se řeší většinou prostřednictvím kognitivně-behaviorální psychoterapie.

Pro většinu tiků je charakteristické, že ustupují v noci. „Záškuby“ při usínání se objevují poměrně běžně a nejsou projevem zdravotního problému.

Jak se léčí tiky u dětí?

V řešení problému s tiky závisí na prvotní příčině a jejich charakteristice. Podstatné je vyloučení jiného zdravotního problému. Primární tiky odeznívají samovolně. Pakliže tiky u dítěte přetrvávají déle než rok nebo nabírají na intenzitě a frekvenci, je vhodná konzultace s pediatrem, příp. s neurologem.

Je běžné, že se tiky u dětí zhoršují ve stresu a při psychické zátěži, v klidu nebývají tak časté a intenzivní. Proto je zapotřebí vyhýbat se stresovým situacím, učit se pracovat se stresem a relaxovat. Farmakologicky se tiky řeší většinou až v těžších případech. Záleží na diagnóze a posouzení lékařem.

Jana Lepková (*1980)

• vystudovala speciální pedagogiku na pedagogické fakultě Masarykovy univerzity v Brně, dále společenské vědy pro SŠ na pedagogické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci jako rozšiřující studium
• absolvovala kurzy: Feuersteinova metoda instrumentálního obohacování, Deficity dílčích funkcí B. Sindelarové, Grunnlaget, edukativně stimulační skupinky, efektivní učení a myšlenkové mapy, techniky soft skills a osobního rozvoje
• aktuálně vypracovává práci na téma “Analýza podpory vzdělávání nadaných dětí a dětí s dvojí výjimečností” v Jihomoravském kraji
• mezi její zájmy patří také historie, dějiny kultury a přírodní medicína
• působí jako speciální pedagožka a pracovnice školního poradenského pracoviště, věnuje se screeningu poruch učení, depistáži nadaných dětí a dětí se speciálními vzdělávacími potřebami a odpovídající pomoci jejich rodinám