Nedávno provedená studie ukázala, že druhorození mívají častěji kázeňské problémy ve škole a v pozdějším věku se dostávají do střetu se zákonem. Proč tomu tak je?
Výzkumníci z MIT (Massachusetts Institute of Technology), Nortwestern University a University of Florida (a několika dalších) zkoumali desítky tisíc bratrských dvojic v Dánsku a na Floridě – ve dvou totálně odlišných kulturách. Zaměřili se pouze na chlapce, protože právě oni se častěji než dívky dostávají v teenagerovském věku do problémů. Zároveň srovnávali vždy staršího a mladšího bratra v rodině, aby měli stejné rodinné zázemí.
Výsledky výzkumu
Vědci zjistili, že druhorození chlapci v obou lokalitách se do konfliktu s autoritami dostávají mnohem snáz než jejich prvorození sourozenci.
Joseph Doyle, autor studie, k výsledkům výzkumu říká: „Bez ohledu na rozdíly v prostředí jsme v obou sledovaných lokalitách dospěli k velice podobným výsledkům. Druhorozené děti mají o 25-40 % vyšší pravděpodobnost, že budou vyhozeni ze školy, stanou se mladistvými delikventy nebo skončí ve vězení než jejich starší bratři.“
Hlavní důvody problematického chování druhorozených
Autoři se zabývali otázkou, proč má pořadí při narození vliv na pozdější problematické chování. Předpokládají několik důvodů.
Prvním z nich je nedostatek času trávený s druhým dítětem. Před narozením druhého dítěte tráví rodiče s prvorozeným dítětem spoustu času. Věnují mu pozornost, o kterou se nemusí s nikým dělit. Druhorozeným už se takového zájmu a péče od rodičů nedostává. Častěji si proto vynucují pozornost rodičů svým nevhodným chováním.
Navíc, ve sledovaných lokalitách, si rodiče u prvorozených brali delší volno v práci na péči o ně, než tomu bylo u mladších sourozenců. Druhorození tak o pozornost nebojovali jen se starším sourozencem, ale také s prací a dalšími povinnostmi rodičů. Mladší děti také začínají navštěvovat předškolní zařízení v nižším věku než starší bratři.
Dalším podstatným důvodem, proč druhorození rebelují, je, že vzhlíží ke svým starším sourozencům. Prvorození mají jako svůj vzor dospělé osoby a během svého vývoje s nimi tráví nejvíce času. Díky tomu působí vyzráleji. Druhorození naopak vzhlížejí k batoleti nebo školou povinnému dítěti, které je přirozené impulzivnější a egoističtější.
Mnoho rodičů v jiné studii přiznalo, že si s mladším dítětem hrálo s mnohem menším nadšením a zápalem než se starším. Méně se věnovali i čtení před spaním, společné manuální tvorbě a hraní na nástroje. Tedy přesně těm věcem, které pomáhají rozvoji inteligence.
Panika není na místě
Pokud začínáte panikařit, nemusíte. Pouze malé množství dětí, 1 z 10 nebo dokonce jen 1 z 20, se nakonec dostane do závažných problémů.
Podle Josepha Doyla je však i u této menšiny jasně patrné větší zastoupení druhorozených.
Závěrem této studie by neměl být fakt, že druhorození jsou automaticky odsouzeni k životu kriminálníka. Spíše by měla vést k zamyšlení nad množstvím času, které rodiče věnují každému ze svých potomků.
