Linda je maminkou malé Anetky a ráda by se už vrátila do práce. Anetce jsou sotva tři roky a bývá často nemocná, takže nemůže být pořád ve školce. Navíc Linda někdy pracuje až do večera. Je kadeřnicí v místní obci a má stále plno. Hodilo by se jí hlídání. Jako nejjednodušší řešení se nabízí dávat malou k babičce. Linda ale nesouhlasí s tím, aby Anetku hlídala její tchyně. Na manželovu otázku proč Linda mlčí…
Po mateřské chci znovu naplno pracovat
Dostala jsem se do svízelné situace. Už na mateřské jsem občas dělala kamarádkám a známým vlasy v mém soukromém prostoru, kde mě po dobu mé mateřské oficiálně zastupovala kolegyně Dáša, jíž jsem své kadeřnictví prozatím pronajala. Věděla, že po mateřské se vrátím zpět a neslibovala jsem jí, že tam budeme pracovat obě. Chtěla jsem převzít zpět všechny své zákaznice nebo případně i nové. To, že mi Dáša možná nějaké odvede k sobě do svého nového kadeřnictví, které si plánovala otevřít ve městě, bylo pro mě riziko, ale byla jsem s tím smířená. Proto je už ale pro mě teď, když malá začala chodit do školky a mně skončila rodičovská dovolená, moc důležité opět začít pracovat.
Práce mě baví. Umím si s vlasy pořádně vyhrát a ráda experimentuji. Těším se i na nějaké další kurzy a nové trendy, které chci vyzkoušet. Samozřejmě miluji svou dceru a mateřství si užívám naplno, ale teď by mi opravdu bodlo hlídání. Nemůžu pracovat jen dopoledne, mnohé mé zákaznice mají taky svá zaměstnání a chtějí se objednat až na pozdní odpoledne nebo večer. Zařídila jsem si to tak, že do večera pracuji kvůli Anetce jen dva dny v týdnu. Pomáhá i manžel, ale ten má pracovní dobu do pěti a než přijede z města s nákupem, je už po šesté.
Co dělat, když si tchyně přivlastňuje dítě
Manžel chce, aby dceru hlídala tchyně
Kdo teda bude hlídat Anetku, když bude potřeba? Moje máma bydlí na druhém konci republiky a navíc je mladou babičkou, která pracuje. Moje tchyně je starší a je na dlouhodobé nemocenské s páteří doma. Je osamělá, před rokem jí zemřel manžel, což byla pro nás všechny velká rána, měli jsme ho moc rádi. A nejhorší to bylo pro ni. Můj muž pořád říká, že jeho máma bude šťastná, když bude moct Anetku hlídat a že se alespoň trochu rozptýlí a nebude sama. Líba je prima ženská a vím, že by se o Anetku postarala, ale mám dobré důvody k tomu, abych ji tam nedávala. Svému muži to ovšem nechci nijak zdůvodňovat.
Naše komunikace bývá rychlá, jasná a plná respektu. Většinou se nevyptáváme, pokud ten druhý nechce sám o tom začít mluvit. Tentokrát mi ale Marek nedal pokoj. Vyloženě mu o to hodně šlo, aby se jeho máma nějak zaměstnala. A nabízelo se to jako skvělé řešení. Já jsem ale spíše uvažovala o tom, že si na ty dva dny v týdnu zaplatím chůvu a už jsem se i začala po nějaké poohlížet. Marek o tom ale nechtěl ani slyšet.
„Tak ty budeš brát k nám domů úplně cizí ženskou, která bude za peníze hlídat naší Anetku, když může být hezky u babičky nebo babička u nás? Nechápu, co tě k tomu vede!” rozčiloval se Marek.
Tchyně zapíjí prášky alkoholem a já to tajím
Jenomže jak mám Markovi říct, že Líba nemá v pořádku záda a nebude za Anetkou běhat a zvedat ji, po smrti manžela bere antidepresiva a dokonce jsem u ní našla poměrně silně barbituráty a viděla jsem ji pít, navíc z ní několikrát docela táhlo. My všichni víme, že ji to hrozně sebralo a že se s tím teprve srovnává, ale tím spíše ji nechci zatěžovat nějakým hlídáním malého neposedného dítěte. Ty léky, které jsem u ní viděla, znám. Moje starší sestra kdysi na nich byla závislá a musela to i složitě řešit, aby se toho zbavila.
Mám strach, že by Líba Anetku neuhlídala a něco by se mohlo stát. Někdy stačí chvilka nepozornosti. Anetka je přesně v tom věku, kdy je hodně zvídavá, potřebuje neustále nové podněty a chci, aby se jí někdo hodně věnoval, a to i ve chvílích, kdy zrovna nejsem s ní.
Babičky dnes mladé matky nechápou. V čem se jejich péče lišila?
Manžel si myslí, že je jeho máma v pohodě, nechci mu přidělávat starosti
Kdybych Markovi řekla své skutečné pocity z jeho mámy a svá podezření, akorát by se naštval. A já mu ani nechci přidělávat starosti. On mi neustále tvrdí, že jeho máma je v pohodě, jen se potřebuje více rozptýlit a zabavit. Tu skutečnou pravdu nevidí. Asi by si myslel, že ji nedůvěřuji nebo ji nemám ráda, když ji osočuji z toho, že silné návykové léky zapíjí alkoholem. Navíc by to mohlo udělat zlou krev i mezi nimi navzájem a Líba by byla naštvaná i na mě, že jsem mu to řekla.
A tak si to nechávám pro sebe a raději hledám chůvu. Myslím, že i kdybych žádné vážné důvody neměla, mám plné právo svěřit Anetku do rukou toho člověka, kterého si sama vyberu. Anebo mám opravdu Markovi říct, že je na tom jeho máma tak špatně, případně si rovnou zkusit promluvit otevřeně i s ní? Do toho se mi opravdu moc nechce…
Poznámka redakce: jména účastníků příběhu byla na požádání změněná.
