Všem je známo, že děti je třeba vést ke čtení. Díky literatuře se zabaví, trénují fantazii, získávají novou slovní zásobu a učí se, jak vypadá pravopis. Ale co grafické příběhy – komiksy? Plní podobný účel, nebo jsou jen vstupní brána ke knihám? Odpověď je zajímavější, než by se mohlo zdát…
Komiksy jsou skvělá pedagogická pomůcka
Stereotypní náhled na komiksy je takový, že čtenáři všechen děj servírují prostřednictvím obrázků. Děti, zejména chlapci, pak zaměstnávají mozek zdánlivě bezduchou akcí superhrdinů a rodiče mrzí, že nečtou „něco pořádného“. Komiksy a mangy však, ať chceme, či ne, jsou forma umění. Možná vás překvapí, že zároveň pomáhají rozvíjet mozek.
Za vzdělání je v naší kultuře tradičně bráno hlavně to, kolik jsme přečetli knih a jak hlavou dokážeme zpracovat abstraktní koncepty popsané v textu. Existují však různé formy vzdělanosti a různé způsoby učení. Někdo si věci pamatuje čtením, jiný poslechem, další kreslením… A samotné prohlížení obrázků mozek zaměstná více, než by se zdálo, vysvětlují odborníci.
Sice obrázek vstřebáte podle studií až 60 000× rychleji než kus textu, ale rozhodně na něm je co analyzovat. Mozek si porozumění obrazu vytváří z kompozice, barevných odstínů, použité tloušťky čar, tvarů, výrazu nakreslených postav i všeho možného dalšího, o čem vědomě ani netušíme, že je důležité. Ve výsledku hlavu zapojíme do stejných kognitivních procesů jako při čtení složitějšího textu.
Díky tomu lze zábavně provádět mentální gymnastiku, ale také dostat do dětí znalosti. Podobně jako když jsou knížky pro předškoláky, ale i školní učebnice, plné obrázků. U dětí, kterým dělají problémy úkoly s porozuměním textům, často jde o zařazování přečtených informací do kontextu. V tomto případě je dobré sáhnout po obrázcích, protože pro ty máme v hlavě vestavěný mechanismus na filtrování, co je důležité a co méně (proto mívají nerealisticky kreslené postavičky často velkou hlavu a snadno čitelný výraz). A funguje to i ve vyšším věku. Spousta komiksů je v něčem poučná nebo dokonce naučná.
Čtení komiksů rozvíjí empatii!
Umění také hraje velkou roli v rozvoji cítění včetně soucitu a empatie tím, jak působí na diváka, případně utváří výraz zobrazených postav. Více zdrojů se shoduje na tom, že kreslené příběhy dokáží předat silný dojem a umožnit čtenářům analyzovat kreslené obličeje, vcítit se i uvažovat nad problematikou. Pro starší to může vydat na sofistikovanou diskuzi, rozprava nad pohádkovým dobrem a zlem u malých dětí je však neméně důležitá.
Jeff McLaughlin to ve svém zamyšlení pro Literal Magazine formuloval takto:
„Jeden způsob zaměstnání mozku, o kterém mluvím, je představivost. Už to, že se čtenář chvíli věnuje zamyšlení, co by udělal na místě hrdiny (nebo padoucha), stačí na rozpoutání diskuze.
(…)
Komiks či manga může použít rasismus nebo sexismus k vytvoření dramatického sledu událostí a ty mohou čtenáře pohnout k tomu, aby se více zajímal o diskriminaci obecně. Čtenář může začít sympatizovat s komiksovým superhrdinou, který čelí konstantnímu sebeobětování, aby se vypořádal s většími problémy morální povinnosti a zodpovědnosti…“
Rachel Williams pro Art Education zase takto:
„Moje zkušenosti potvrzují, že komiksy jsou vlivným způsobem, jak si studenti mohou představovat budoucnost, rozumět historickým událostem, prozkoumávat své vlastní narativy, rozvíjet empatii a učit se o obrazech, textu, technologii a designu.“
Příklady slavných a kvalitních komiksů pro děti
Od školky do puberty:
- Čtyřlístek (Jaroslav Němeček, 1969– )
- Anča a Pepík (Lucie Lomová, 2016– )
- Asterix (René Goscinny, Albert Uderzo, 1959– )
- Mumínci – komiksové stripy (Tove & Lars Jansson, 1947– )
- Záleskautky (Stevenson, Ellis, Watters, Allen, 2018)
Závažná témata pro teenagery:
- akční superhrdinská klasika – Marvel, DC…
- Prašina (Vojtěch Matocha a spol., 2022– )
- Maus (Art Spiegelmann, 1986)
- Pérák (Petr Macek a Petr Kopl, 2018– )
- Opráski sčeskí historje
- Dědečkové (Pavel Čech, 2011)
Kvalitních komiksů je mnohem, mnohem více. Neváhejte zabrouzdat po internetu nebo vzít děti do knihkupectví!
