×
MotherClub.cz

Když rodič týrá své dítě a předstírá, že je nemocné. Co je Münchhausenův syndrom?

Munchhansenův syndrom
ilustrační foto, Zdroj: Shutterstock

Münchhausenův syndrom je závažná psychiatrická diagnóza, která může mít dvě formy. Jednou z nich je vyšinutý rodič, který je chorobně přesvědčen o tom, že je jeho dítě vážně nemocné, cíleně jej týrá a poškozuje mu zdraví, aby tak s ním mohl podstupovat nejrůznější lékařská vyšetření, pobyty v nemocnicích a podobně. Toto téma bylo také již několikrát zpracováno ve filmové tvorbě a byly popsány i děsivé reálné případy ze života. Co je Münchhausenův syndrom a kde se s ním tedy můžeme setkat?

Co je Münchhausenův syndrom neboli syndrom baron Prášila?

Münchhausenův syndrom neboli syndrom baron Prášila je duševní porucha založená na chorobném přesvědčení o své vlastní vážné nemoci, případně nemoci svého dítěte. Vyskytuje se v těchto dvou formách. Buďto je člověk přesvědčen o tom, že je nemocný a vyžaduje status litovaného a obletovávaného pacienta, řadu vyšetření, diagnóz a pobytů v nemocnici, anebo totéž podsouvá svému dítěti případně mu cíleně poškozuje zdraví. V tomto případě se jedná o Münchhausenův syndrom by proxy. Tím hnacím chorobným popudem není strach o své zdraví, nebo o zdraví svého dítěte, ale stylizace do role pacienta, čerpání těchto výhod, naučená bezmocnost, touha po tom, aby člověka někdo litoval a podobně.

Za cenu dosáhnutí svého chorobného cíle si lidé se syndromem barona Prášila dokáží navymýšlet neskutečné potíže, ale mnohem horší je jejich realizace poškozováním svého zdraví, nebo zdraví svého dítěte. Je to jakási chorobná hysterie, předstírání. Na rozdíl od hypochondrie tady není přítomna úzkost a strach z nemoci se snahou se uzdravit, naopak je cílem zůstat co nejdéle (nejlépe navždy) nemocný.

Münchhausenův syndrom souvisí s histriónskou poruchou osobnosti

Münchhausenův syndrom je úmyslné předstírání nemoci a také její navozování. Souvisí tedy se sebepoškozováním, nebo týráním dítěte v případě Münchhausenova syndromu v zastoupení. Histriónská porucha osobnosti označuje typického hysterika, který se chová egoisticky a vyžaduje plnou pozornost za každou cenu. Jde o hysterickou poruchu související s předstíráním. Pacient je také silně emotivní a chová se teatrálně. Je to zkrátka herec, který je však chorobně přesvědčen o tom, že jeho lži jsou pravdivé.

Baron Prášil letící na dělové kouli si navymýšlel kde co

Münchhausenův syndrom popsal na základě pozorování svých pacientů britský lékař Richard Asher roku 1951. Syndrom je pojmenován podle německého barona Hieronyma Karla Friedricha (1720-1797) z Münchhausenu, který byl známý jako baron Prášil. Podle této postavy vznikla jak literární postava, tak také později film. Tento proslulý baron a fantasta lhal až se mu od úst prášilo, “údajně” byl i na Měsíci nebo letěl na dělové kouli.

A stejně tak si vymýšlí i pacienti s Münchhausenovým syndromem, bohužel však jejich fantazie nejsou neškodné a ubližují tím sobě i druhým.

Pacient se syndromem barona Prášila může mít zdravotnické vzdělání

Jaká je typická (obvykle i histriónská) osobnost pacienta s Münchhausenovým syndromem? Tento člověk může mít i zdravotnické vzdělání, anebo se sám zajímá a vzdělává. Má hodně načteno. Ví, jak se projevují různé příznaky nemoci, která farmaka co způsobují, zná nežádoucí účinky a kontraindikace mnoha léčiv. Zná diagnózy a symptomy mnoha nemocí, které si umí sám navozovat. Je také velmi inteligentní a ačkoliv puzení k tomuto chování je nevědomé a neovladatelné, jeho chování je naprosto vědomé a promyšlené.

Münchhausenův syndrom − příčiny

Příčiny Münchhausenova syndromu nejsou známy. Pacient mohl trpět odmítavým postojem rodičů, být v dětství a mládí často nemocný, což mu přinášelo pozornost, proto pak třeba dochází k takovému nevědomému puzení a upoutávání pozornosti. Bývá to zakomplexovaný a frustrovaný člověk, který si takto najde chorobný způsob, jak být respektován. Může také dojít ke ztotožnění se s blízkou vážně nemocnou osobou (která třeba poté i zemřela), pacient se syndromem barona Prášila nachází jaksi zvráceně sám sebe, identifikuje se (ztotožňuje se) s nemocným člověkem, protože takto zjišťuje, že to je on sám, tedy osobnost pacienta a nemocného. Neexistuje pro něj jiný svět, nedokáže v jiném světě žít a obtížně vnímá realitu.

V případě narušeného rodiče, který sugeruje příznaky dítěti, mohlo být příčinou třeba to, že tomuto dotyčnému v minulosti zemřelo vážně nemocné dítě, nebo zemřelo na syndrom náhlého úmrtí kojence, případně se tyto případy vyskytly v rodině. Mohlo jít také o případy vážného onemocnění dítěte, které nezemřelo, ale žije či musí být doživotně léčeno. Opět v tomto jakémsi vzorci rodič (nejčastěji matka) nachází smysl svého života. Je fixovaný na dítě a dělá si z něj objekt pro realizaci svého vyšinutí.

Münchhausenův syndrom − příznaky

Pacienti s Münchhausenovým syndromem nacházejí nejrůznější vychytávky, jak předstírat nebo si navozovat onemocnění. Příznaky takového pacienta mohou být somatické, psychické, nebo smíšené. Protože lékař nemůže pacienta jen tak odbýt, vždy jej musí důkladně vyšetřit, aby se nic nezanedbalo. Z toho právě člověk se syndromem barona Prášila těží, na to spoléhá.

Mezi typické příznaky Münchhausenova syndromu patří lhaní, předstírání a vymýšlení si různých zdravotních obtíží, jejich navozování, poškozování zdraví svého (či svého dítěte), emotivní a dramatické chování, cestování z místa na místo, navštěvování různých nemocnic (aby se na to nepřišlo). Z psychických příznaků a předstírání může jít o deprese, úzkosti, halucinace, poruchy příjmu potravy nebo pokusy o sebevraždu. Člověk lže i o svém jménu, bydlišti, povolání a podobně.

Jak se poškozuje člověk se Münchhausenovým syndromem?

Pacient si může sám způsobovat rány nebo znemožnit jejich hojení. Jakmile je zaléčený a rána se hojí, opět si ji způsobí znovu, sype si do ran různé nežádoucí látky, aby začala hnisat a podobně. Konzumuje nevhodné potraviny, aby mu bylo špatně. Často se záměrně dopuje alergeny a vystavuje se jejich působení, aby měl příznaky alergické reakce, přidává si do moči krev a tak dále.

Münchhausenův syndrom − léčba

Diagnostika Münchhausenova syndromu je proto velmi obtížná, pokud se přece jen podaří prokázat, že je člověk zdravý a příznaky předstírá či si poškozuje zdraví, bývá odkázán na psychiatrii, kde probíhá složitá a dlouhodobá léčba. Ideální je i dlouhodobá hospitalizace v psychiatrické léčebně, obvykle nezbývá nic jiného, obzvláště v případě rodiče, který dlouhodobě ubližoval svému dítěti. Zde je namístě také odebrání dítěte z péče.

Münchhausenův syndrom v zastoupení (by proxy)

Zkuste si představit, že takto soustavně ubližuje matka svému dítěti, či jiné závislé osobě, přesvědčuje dítě o tom, že je nemocné, způsobuje mu rány na těle, vystavuje ho působení alergenů a jedů, dává mu cizorodé či toxické látky, nebo mu je vpichuje injekčně, týrá ho hladem či žízní, dusí ho polštářem, naschvál jej opaří vroucí vodou a tak dále. Vazba rodiče na dítě je velmi silná, matka své dítě miluje, ale je chorobně přesvědčená o tom, že je nemocné a že mu musí být nutně pomoženo v odpovídajícím léčebném zařízení. Tento nesnesitelný teror poškozuje křehkou psychiku dítěte a může mu způsobit jak vážné fyzické následky tohoto týrání, tak i smrt či doživotní trauma.

Jakmile v nemocnici dají dítě do pořádku a blíží se jeho propuštění či možnost, že by mohlo být zdravé, matka znovu zasáhne a dítě poškodí, nebo mu začne hned doma po propuštění z nemocnice nanovo opakovaně ubližovat tak, aby bylo zase nemocné a dostalo se tak na další a další vyšetření, k hospitalizaci a podobně.

Proto se také často Münchhausenův syndrom by proxy diagnostikuje na základě toho, že zdravotní stav dítěte se zlepšuje tehdy, pokud pečující osoba (matka) není přítomna. Münchhausenův syndrom by proxy (MSBP) poprvé popsal Roy Meadow v roce 1977.

Münchhausenův syndrom ve filmu

Na téma Münchhausenův syndrom by proxy neboli Münchhausenův syndrom v zastoupení byla natočena řada filmů a seriálů. V prvé řadě je to dokumentární snímek USA z roku 2017 s názvem Maminka mrtvá a nejdražší o skutečném případu matky s Münchhausenovým syndromem, která týrala svou dceru, kterážto matku nakonec nechala ubodat nožem svým přítelem. Jedná se o případ třiadvacetileté Gypsy Rose a její matky Dee Dee, která jí ze života udělala peklo. Dívka trávila svůj život na invalidním vozíku jako holohlavá, bezzubá, bez slinných žláz a s umělým vývodem, ačkoli byla zcela zdravá.

Právě postava Gypsy Rose a její šokující příběh otřesného týrání a vraždy matky byla inspirací k natočení dalších filmů, například Love You To Death (2019), Gypsyina pomsta (2018) a také osmidílného seriálu Odhalení (2019). Všechny tyto snímky jsou rozhodně jen pro silnější povahy.

Dále je to osmidílný seriál Ostré předměty, který byl natočen na motivy knihy Gillian Flynnové. Münchhausenův syndrom se objevil i v některých dílech populárních seriálů, například Dr. House, ve skandinávském krimi seriálu Most či v naší Ordinaci v růžové zahradě.



Diskuse

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*