Jiné dítě ublížilo tomu vašemu. Jak se máte jako máma zachovat?

Jak zareagujete, když jiné dítě uhodí to vaše? Můžete cizí dítě okřiknout? A jak máte dítěti vysvětlit, proč mu vlastně jiné dítě ublížilo?

Přijdete na dětské hřiště nebo do mateřského centra s vidinou toho, jak se dítě hezky zabaví. Vyndáte mu kyblík a lopatku, pošlete si ho hrát. Vaše dítě je zaujato děláním báboviček nebo vařením v kuchyňce. Všechny děti si hezky hrají. Jen co se na chvilku otočíte, vaše dítě propukne v srdceryvný pláč. Jiné dítě ho bouchlo po hlavě a sebralo mu hračku. Co teď?

Malé děti neovládají své emoce

V prvé řadě je třeba si uvědomit, že děti do tří let ještě neumí dobře ovládat svoje emoce a adekvátně slovně vyjádřit, co se jim nelíbí. Vztek, frustraci, ale třeba i únavu a hlad projevují fyzickým napadením.

Také se neumí do ostatních dětí vcítit, nemají empatii, vše vnímají jen skrz sebe. To je znásobeno obdobím vzdoru, kdy děti testují hranice, kam až mohou zajít, a snaží se o větší nezávislost na rodičích.

Proto je důležité frustraci dětí předcházet – nastavit jim pravidelný režim, nepřepínat jejich síly, dopřát jim čas na vybití i odpočinek, mít vždy po ruce svačinku. Důležité je ovšem děti také naučit, jak své pocity zvládat správně a že ubližování jiným správné rozhodně není.

Až se zlepší komunikační dovednosti dětí a budou svoje potřeby umět jasně vyjádřit, zmírní se i jejich agrese vůči jiným dětem.

Jiné dítě ublížilo tomu vašemu, co teď?

V první řadě své dítě uklidněte, pofoukejte bolístku. Vysvětlete mu, proč to asi jiné dítě udělalo. Řekněte: „Chlapeček se rozzlobil, protože jsi mu nepůjčil/a bábovku. Kdyby tě hezky poprosil, půjčil/a bys mu ji, že?“ Nebo: „Shodila jsi holčičce věž z kostek, a proto je naštvaná. Omluv se jí, prosím.“

Jsou vaše děti hodně plačtivé? Vinou může být citlivost, vzdor i mnoho jiného?

Nesnažte se o sáhodlouhé vysvětlování, malé dítě neudrží tak dlouho pozornost. Jen krátce zdůvodněte, proč mu asi druhé dítě ublížilo, proč se vlastně zlobí. A vždy řekněte, že je špatné řešit to bitím. Pokuste se o smír mezi dětmi – ty se holčičce omluvíš, že jsi jí rozšlápla bábovku, ona pak tobě, že tě bouchla.

Jak agresi řešit?

Matce dítěte, které ubližuje ostatním dětem, by situace neměla být lhostejná (některé třeba nezasahují, protože si myslí, že si děti mají konflikty řešit samy mezi sebou). Měla by ihned zasáhnout a svému dítěti říct jasné NE, ostatním dětem neubližujeme. A odvést ho stranou. Tam zůstane, dokud se neuklidní. Pokud i nadále bude ubližovat ostatním, bude muset odejít domů.

Situaci by ideálně měla řešit klidně, bez dlouhého vysvětlování i bití. Bitím rodič ukáže dítěti, že agrese je v pořádku. Měla by vždy reagovat stejně, aby dítě vědělo, že na nastavených pravidlech trvá.

Agresivní dítě musí vědět, že bití je nežádoucí a omluva to takzvaně nespraví, i když je namístě. Pokud dítě ublížilo jinému, nestačí říct promiň s pocitem, že tím je to vyřešené. Není! Řešením je neubližovat vůbec.

Když agresi svého dítěte neřeší matka, můžete dítě slovně usměrnit vy. Říct mu: „Nedělej to! To se nesmí.“

Nevíte, jak potrestat děti? Raději si osvojte efektivní komunikaci!

Postrach okolí

Někdy už všechny maminky vědí, že dorazila tzv. známá firma. Dítě, o kterém se ví, že rádo ubližuje ostatním.

V takovém případě svému dítěti dopřejte zvýšený dohled. Pokud se tak zařídí všechny maminky, je možné, že to agresora odradí.

Někdy je rozumnější z hřiště odejít, než chvíle na něm trávit ve stresu čekáním, kdy agresor zaútočí. Vaše dítě by ale nemělo být vždy v roli poraženého. Naučte ho konflikty řešit, nenechat si vše líbit. Případně umět požádat o pomoc.

Pravidla hry

Učte děti, jak správně fungovat mezi ostatními dětmi na pískovišti a v herně. Když se naučí, že dodržováním určitých pravidel mohou řadě konfliktů předcházet, bude mít jejich pobyt „v kolektivu“ hladší průběh. Budou vědět, jaké reakce mohou očekávat.

Dítě by mělo vědět, že má právo svoji hračku nepůjčit, ale že je zároveň pěkné, když to udělá. Když si chce půjčit cizí věc, musí se majitele zeptat a počkat, až mu to dovolí. A poděkovat. Pokud mu jiné dítě bere věcí, nemusí si to nechat líbit, ale nebouchnout. V herně platí, kdo dřív přijde, ten si hraje, ale i tak by se dítě mělo postupně naučit spolupracovat s ostatními dětmi, střídat se.

Nemůžete očekávat, že to děti zvládnou hned samy, proto mají oporu ve vás. Čím starší dítě, tím větší prostor pro vlastní řešení konfliktů mu poskytněte, ale buďte nablízku.

Jak naučit dítě zvládat emoce?

Důležitá je také tolerance mezi malými a většími dětmi, třeba na hřišti. Ty větší je třeba učit, aby dávaly na mladší pozor, aby jim neublížily. Zároveň je však potřeba hlídat i ty malé, aby starším třeba nebořily jejich umělecká díla.

Je důležité učit děti, jak zvládat své emoce společensky přijatelnou formou. Musí vědět, že ubližovat ostatním dětem je špatné. Zároveň je dobré jim vysvětlit, co druhé děti k napadání vede a jak by to šlo řešit lépe. Děti se teprve učí zvládat svoje emoce i fungovat mezi ostatními, ale ubližování tolerovat nelze.