Jak se počítá BMI u dětí a jaká je ideální váha dítěte dle hmotnostních tabulek?

BMI je považováno za poměrně přesný nepřímý ukazatel množství tělesného tuku u dětí. Pro jeho výpočet však nelze využít běžně dostupné kalkulačky pro dospělé, protože nezohledňují důležitá kritéria pro hodnocení růstu dětí či dospívajících. Dětství i adolescence jsou doprovázeny specifickým tělesným vývojem, proto musíme pro hodnocení BMI používat tzv. percentilové metody. Jak vypočítat BMI dětí a co o tělesném růstu dítěte prozradí hmotnostní tabulky a růstové grafy?

Jak vypočítat BMI dítěte?

BMI (zkratka anglického body mass index – index tělesné hmotnosti) je veličinou zohledňující tělesnou výšku a váhu. Používá se jako měřítko obezity u dospělých i dětí a počítá se vydělením hmotnosti daného člověka druhou mocninou jeho výšky. Postup pro výpočet BMI dětí i dospělých je stejný, hodnocení výsledku je však odlišné.

Veškeré růstové parametry se u dětí vyvíjejí s věkem a jinak tomu není ani u BMI. Je tedy nutné užívat percentilové metody a BMI dítěte hodnotit s ohledem na danou věkovou kategorii a pohlaví. Byly vytvořeny grafy, které zobrazují percentily a ukazují, kde se z hlediska BMI dítě nachází vůči stejně staré populaci.

Průměrnou hodnotou je 50. percentil. Například 70. percentil bude znamenat, že 70 % stejně starých dívek, popřípadě chlapců má nižší BMI (tzn. nižší tělesnou hmotnost) a 30 % vyšší. Grafů pro posouzení BMI dítěte existuje více – nejčastěji se používají národní grafy (sestavené pro konkrétní populaci), grafy sestavené WHO (Světová zdravotnická organizace) a americké grafy sestavené CDC (Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí).

Řada studií potvrdila, že BMI je u dětí poměrně přesným ukazatelem množství tělesného tuku, jelikož se shoduje s výsledky jiných metod měření, jako je například měření kožních řas nebo bioelektrická impedance. Dle Americké pediatrické akademie je vhodné používat BMI k odhalení nadváhy či obezity u dětí od 2 let.

Příčiny dětské obezity. Jak silný je vliv genů a jiných návyků?

Ideální váha dítěte dle hmotnostních tabulek

Díky hmotnostním tabulkám pro děti si lze udělat přehled o správné váze dítěte vzhledem k jeho věku a výšce. Sledovat váhu dítěte je velmi důležité, protože může odhalit různá zdravotní rizika související s nevhodnou stravou, stresem, nevhodnou fyzickou zátěží a podobně.

U miminek a batolat do 2 let věku váhu pečlivě sleduje pediatr. Průměrná porodní váha je u chlapců a dívek stejná (3.3 kg), nicméně již od prvního měsíce je mezi váhou chlapců a dívek patrný rozdíl a v 11 měsících je váha chlapců průměrně o 400 g vyšší. Průměrná hmotnost v jednotlivých věkových kategoriích je uváděna společně s průměrnou výškou dítěte.

Hmotnostní tabulky pro děti a mladistvé od 2 do 18 let je možné vidět níže. Data jsou aktuální a pocházejí ze serveru Disabled-world.com.

Hmotnostní / růstová tabulka pro dívky od 2 do 18 let:

• 2 roky – 12 kg / 85.5 cm
• 3 roky – 14.2 kg / 94 cm
• 4 roky – 15.4 kg / 100.3 cm
• 5 let – 17.9 kg / 107.9 cm
• 6 let – 19.9 Kg / 115.5 cm
• 7 let – 22.4 kg / 121.1 cm
• 8 let – 25.8 kg / 128.2 cm
• 9 let – 28.1 kg / 133.3 cm
• 10 let – 31.9 kg / 138.4 cm
• 11 let – 36.9 kg / 144 cm
• 12 let – 41.5 kg / 149.8 cm
• 13 let – 45.8 kg / 156.7 cm
• 14 let – 47.6 kg / 158.7 cm
• 15 let – 52.1 kg / 159.7 cm
• 16 let – 53.5 kg / 162.5 cm
• 17 let – 54.4 kg / 162.5 cm
• 18 let – 56.7 kg / 163 cm

Hmotnostní / růstová tabulka pro chlapce od 2 do 18 let:

• 2 roky – 12.5 kg / 86.8 cm
• 3 roky – 14.0 kg / 95.2 cm
• 4 roky – 16.3 kg / 102.3 cm
• 5 let – 18.4 kg / 109.2 cm
• 6 let – 20.6 kg / 115.5 cm
• 7 let – 22.9 kg / 121.9 cm
• 8 let – 25.6 kg / 128 cm
• 9 let – 28.6 kg / 133.3 cm
• 10 let – 32 kg / 138.4 cm
• 11 let – 35.6 kg / 143.5 cm
• 12 let – 39.9 kg / 149.1 cm
• 13 let – 45.3 kg / 156.2 cm
• 14 let – 50.8 kg / 163.8 cm
• 15 let – 56.0 kg / 170.1 cm
• 16 let – 60.8 kg / 173.4 cm
• 17 let – 64.4 kg / 175.2 cm
• 18 let – 66.9 kg / 175.7 cm

Je třeba mít na paměti, že hmotnostní tabulky pro děti přinášejí jen orientační přehled. Zejména u dívek mohou s příchodem puberty nastat poměrně dramatické změny hmotnosti, které jsou způsobeny vlivem hormonů. Uvádí se, že během několika málo let mohou dívky přibrat i polovinu své dosavadní hmotnosti.

Příliš nízká i vysoká váha může být důsledkem i příčinou zdravotních problémů, proto je potřeba hmotnost dítěte pečlivě sledovat. U obézních dětí se zvyšuje riziko zdravotních komplikací, například vysokého krevního tlaku nebo rozvoje kardiovaskulárních onemocnění. Při příliš nízké váze, která může být důsledkem poruchy příjmu potravy (anorexie, bulimie, orthorexie), hrozí mimo jiné oslabení imunity, řídnutí kostí nebo poruchy srdečního rytmu.

Sledování výšky dítěte dle růstových grafů

Výška je stejně jako tělesná hmotnost velmi významným ukazatelem dětského zdraví, proto je jejich měření součástí preventivních lékařských prohlídek. Příliš rychlý nebo naopak pomalý růst totiž může poukazovat na zdravotní problém.

Při narození mají děti průměrně 50 cm a do tří let věku rostou nejrychleji. Poté se růst zpomalí a opět se zrychlí během puberty, kdy dítě roste prakticky před očima. Na celkovou výšku v dospělosti má významný vliv výška obou rodičů.

Přehlednou pomůckou pro sledování růstu dítěte jsou růstové tabulky či grafy. I v tomto případě se pracuje s percentily, díky kterým tělesnou výšku dítěte hodnotit vzhledem k vrstevníkům. V dlouhodobém horizontu je pak na základě růstových grafů možné sledovat růstové tempo. Pomocí růstových grafů lze zároveň orientačně stanovit konečnou tělesnou výšku.

Při hodnocení tělesného růstu dle růstových grafů je nutné brát v potaz nejen aktuální výšku dítěte, nýbrž i rychlost růstu. Ta se v grafu projevuje sklonem růstové křivky – je-li plochá, dítě roste pomalu, pokud je naopak příliš strmá, je růst dítěte rychlý. Veškeré možné poruchy růstu odhalí lékař při pravidelné prohlídce.