Velice častým logopedickým problémem u dětí bývá výslovnost hlásky š. Podíváme se proto, jak dítě naučit vyslovovat správně hlásku „š“.
Jak naučit dítě š?
Špatně vyslovená hláska š sice není natolik do očí bijící (tedy spíše do uší) jako obligátní „r“, se kterým děti chybují jednoznačně nejčastěji , nicméně špatně vyslovované š celkově velice snižuje srozumitelnost dítěte. Pokud se ještě kombinuje se špatnou výslovností dalších hlásek, nebývá výjimkou, že dítěti rozumí pouze rodina, ale jiní dospělí moc ne. Může vás uklidnit, že naučit se správně vyslovovat hlásku š není tak těžké jako je tomu v případě „r“, nicméně je také potřeba na tom s dítětem zapracovat.
Jak správně vyslovovat š?
Velice užitečnou pomůckou na nácvik výslovnosti hlásky š je zrcadlo. Špatná výslovnost souvisí buď s tzv. línou pusinkou nebo se špatným použitím jazyka. Dítě zkrátka neotvírá pusu a nenastavuje rty a jazyk tak, jak by bylo potřeba. Správná práce se rty je zde klíčová. Posadíme dítě před zrcadlo a společně vyslovujeme různá slova, která začínají na š. Klidně výslovnost i přeháníme, jde hlavně o to, aby dítě pochopilo, v čem se správná výslovnost vizuálně odlišuje od té špatné (většinou zavřené rty a minimální pohyb úst a jazyka).
Jak naučit dítě mluvit. Vyvíjí se vaše dítě v pořádku nebo je nutná pomoc?
Správné našpulení rtů
Našpulíme pusu, jako kdybychom chtěli zapískat, lehounce skousneme zuby a dotkneme se jazykem místečka za horní dásní. Začneme syčet: šššššššššššš. Jestli se to nepodaří, můžeme syčet sssss a zvedat konec jazyka za horní zuby.
Vyvozování š z hlásky č
Další způsob, jak vyslovit hlásku š, je její vyvození z hlásky Č. Když protáhneme č, vznikne nám automaticky ššššššš.
Procvičovat každý den
Pokud dítě před zrcadlem dokázalo samo vyslovit š správně, určitě máte radost, ale pozor – tím to bohužel nekončí. Za několik let špatného vyslování š si mozek zafixoval konkrétní slova, ve kterých se š používá, určitým (tedy špatným) způsobem. Bude to běh na dlouhou trať dítě postupně špatné modely výslovnosti (a uvažování té hlásky) „přeprogramovat“. Chce to trpělivost a hlavně každodenní trénink. Vyhraďte si na to buď chvíli doma, kdy máte klid, anebo cestou v autě ze školy, na kroužek či během procházky venku. Trénovat se dá kdekoli, když jste o samotě. Pamatujte, že děti nemají rády publikum, když musejí trénovat výslovnost. Příliš to nerozebírejte s jinými lidmi, ani v rodině. Dítě se může kvůli špatné výslovnosti někdy cítit frustrované a rozhodně mu není příjemné, když na to upozorňujete před dalšími lidmi.
Nejdříve trénujte nejjednodušší slova – š na konci slova
touš, koš, Luboš, Miloš, Hanuš, Aš, Mikuláš, Eliáš, Bobeš, tuš, buš, kuš, flauš, Lotyš, měkkýš, finiš, pleš, plyš, myš, věž, níž, lež, papež, bagáž, nůž, muž, veteš, guláš
Pokud to dítěti nečiní potíže, zkuste slova se š na začátku
ša-, še-, ši-, šo-, šu-
šejk, šedý, šelma, šik, šipka, šípek, šípky, šíp, šíje, Šimon, šidítko, šídlo, šum, šumí, šumák, šumět, šupina, Šumava, šunka, šuplík, šupléra, šok, šoupat, šotek, šoulet, šohaj, šaty, šat, šála, šál, šachy, šálek, šamok, šakal, šek, šéf, šeď.
Slova se š uprostřed
paša, haše, nůše, duše, tiše, olše, klišé, Libuše, jednoduše, výše, nejvýše, mše, kuše, kaše, věší, naši, hoši, větší, menší, Máša, Dáša, Míša, Váša, další, vnější, puška, muška, obušky, obušek, muška, myška, ouško, ouška, doušek, ploška, plošný, plošina, mušle, mašle, mašlička, pěšky, jíška, lenoška, koště, piškot, deštník, kaštan, višně, myška, myš, myšice, výška, vyšlý
pošta, tlouštík, tloušť, houští, houština, voština, dušný, veteš
košulenka, všudybyl, detašované, ošumělý, lišej, míšek, kulíšek, damašek, košile, košík, tišina, plošina, menšina, mešita,ošatka
houšť, poušť, tloušť, Unhošť, mošt, déšť, plášť, návštěva, naštvat, naštvaný, odštěpný, odštěpit, ušpinit, klíště, věštba
škála, špion, škodná, škoda, škytat, škytavka, škleb, šklebit se, škleboun, škeble, špendlík, špejle, špulit, štafeta, štáb, štěně, štěp, štěpina,
štíhlý, štika, šminky, šle, štít, štola, štkát, šlechtic, šlechtit, šlehačka, šmolka, šmouha, šlapat, švanda, švihák, švihadlo, šváb, švih
šašek, šišák, šiška, hašiš, šešulka, šašlík, šišatý, šušká
Nakonec přimějte dítě okapovat po vás celé věty
Šimon šel na mši.
Máša skáče s Dášou přes švihadlo.
Les tiše šumí.
Naštvaný Váša nechce jíst višně.
To je ale výška, Dášo, větší než na Špičáku.
Šimon má šedé šle.
Návštěva něco šušká do ouška. Košile je větší než obvykle. Naši asi něco tuší. Škeble se šklebí. Hoši, nebušte na ta špinavá okna. Míšo, k obědu máme kaši. Už se moc těšili na letiště.
A nakonec básničky:
U myšího pelíšku štěká štěně na šišku.
Neštěkej štěňátko, probudíš tam myšátko.
Šiju šiju košilku, ušiju ji za chvilku.
Pak ušiju kabátek naší Dáše na svátek.
A co ještě? Plášť do deště.
Kam jdeš, Vašku? Do školy.
Co to neseš? Úkoly.
Všechny myši v šedé chýši mají šaty šedé.
Všechny myši v šedé chýši šedý myšák vede.