×
MotherClub.cz

Jak časté křičení na děti ovlivňuje jejich osobnost?

Křičení na děti

Rodičovství může být občas frustrující. Některé děti jsou jako z divokých vajec a jsou špatně zvladatelné. I když ale není péče o děti snadná, neměli byste na ně neustále křičet, protože jim tím můžete způsobit trvalé následky.

Křik může dětem způsobit úzkost a depresi

Journal of Child Development zveřejnil studii, která potvrzuje, že pravidelné křičení může mít na děti stejné účinky jako bití. Děti, na které se pravidelně křičelo, trpí častěji depresivními a úzkostnými pocity. Pokud budete na své děti křičet, naučíte je, že křik je normální. V dospělosti se pak děti budou chovat stejným způsobem.

Narušení pocitu bezpečí

Rodiče mají nad svými dětmi moc. Poskytují jim vše, od jídla, přes přístřeší až po lásku. Podle lékařky Laury Markhamové, která založila Aha! Rodičovství a je hlavní autorkou Mírumilovného Rodičovství, křičením narušíte pocit bezpečí svých dětí. Křik může změnit důležité neurologické cesty v dětském mozku. Děti si začnou myslet, že nejsou v bezpečí a musí zareagovat bojem nebo útěkem. Tyto reakce se nevratně vryjí do mozku dítěte a ovlivní tak jeho osobnost.

Důležité je uvědomit si, že křičení je obvykle neúčinné a naopak způsobí to, že vás dětí nebudou chtít poslouchat. Rodiče, kteří na své děti křičí, jsou většinou příliš slabí či unavení na to, aby se svými dětmi jednali v klidu bez výbuchu emocí.

„Takové chování může fungovat na rodiče, ale rozhodně se nejedná o způsob, jak změnit chování svého dítěte,“ říká lékař Alan Kazdin, profesor psychologie a dětské psychiatrie na Yale. Rodič by měl ke svým dětem promlouvat prostřednictvím klidných rozhovorů. Pomoci může také humor, který však nesnižuje autoritu rodiče a dítě si i přesto uvědomí, že udělalo něco špatně.

Dítě popadl amok? Zachovejte klid a vyjádřete pochopení

Nedělejte z křičení pravidlo

Chvalte dítě, pokud udělá to, co mělo udělat. Pokud udělá chybu, seznamte ho s důsledky, ale bez křiku a agrese. Křičení jednou za čas je v pořádku, mezi sourozenci k němu přeci dochází pravidelně. Nemělo by však být znakem agrese a ani by k němu nemělo docházet pravidelně. Pro získání pozornosti dítěte vám leckdy stačí klidný hlas.

Co si o výsledku studie myslíte vy? Souhlasíte? Jak zvládáte svůj hněv, když vám dítě brnká na nervy? Dejte nám vědět, pokud máte nějaký ověřený a zaručený tip.



3 Komentáře Jak časté křičení na děti ovlivňuje jejich osobnost?

  1. není žádná škola,kde se učí rodičovství,ale rodič,jak žena tak muž musí vědět zda dětátko chtějí,jsou-li oba vědomí a zralí,mají-li ve svém vztahu vzájemnou oporu,pak dítě roste v klidu,pokud se rodiče společně podílí na vedení svého dětátka a v pravdě řeší i s jejich dítětem jakékoliv problémy ihned a v klidu bez trestu, mají-li mezi sebou všichni takto otevřený vztah dítě se cítí v bezpečí a nelže!Takováto rodina,kde mají všichni zájem jeden o druhého je zdravá,dítě nabyde k sobě úctu,protože ví že se může kdykoliv na cokoliv zeptat a svěřit,takové dítě si ví rady v životě,ale má hlavně zdravou sebehodnotu,vždyt ani rodiče vždy neví všechno, tak už si to přiznejme a uvědomme ale hlavně se i ptejme a hledejme,vždyt ani nás dospělé nikdo netrestá ani fyzicky,ani psychicky,nebo ano?Proč? nejspíš sami nemáme zdravou sebeúctu a hodnotu Jana

  2. A ještě něco moji milí,co vás dospělé těší?Pochvala,mě taky,co těší dítě?Taky pochvala…Brnká-li nám naše dítě na nervy,je to problém dospělého,že není něco v pořádku neví,jak vše dítěti vysvětlit.Pokud chceme s dítětem hovořit aby nám rozumělo,sedněme si na bobek,do jeho úrovně,a hovořte opravdu k němu…přílišné a časté okřikování dítěte opravdu nikam nevede.Ale hlavně,dítě pak ignoruje a neví,co udělalo špatně,i na dítě je důležité mluvit přímo a v pravdě,i dítě cítí,a to už v prenatálním věku ví,co se děje…upřímnost naše,k našim vlastním dětem se vyplatí,zhodnotí ve škole,společnosti a celém jeho,ale i našem životě a pak i my rodiče budeme štastní,protože budeme mít štastné děti Hodně lásky všem Jana

  3. Ba dokonce znalá kniha praví, že vychovávat dítě mají staří lidé. A že je až zázrak, jak lidé málo zkušení životem (25 nebo 35 let) to až i dobře zvládají.
    Ale teprve lidé věku 50 či 60 let mívají potřebnou trpělivost, zkušenosti, nadhled. A v Číně to tak je, matka rok s dítětem, pak jde do práce, a péči převezme starší generace. Jistě lépe jak jesle.

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*