Hrůzná thalidomidová aféra a děti bez končetin. Jak se srovnat s pochybením farmaceutických firem?

Zatímco dnes mnozí lidé s nedůvěrou nahlíží na vakcíny proti onemocnění Covid-19 a očekávají, jakými následky nás v budoucnu očkování ještě překvapí, dříve lidé naopak až slepě věřili lékařům a farmaceutickým firmám. To se ale v mnoha případech nevyplatilo. Jedním z hrůzných a šokujících omylů byly léky s účinnou látkou thalidomid, které se v 50. letech nabízely pod různými názvy, nejznámější byl Contergan. Následky si nechce žádný z rodičů představovat ani ve svém nejhorším snu: díky včas nerozpoznanému teratogennímu účinku se ženám rodily děti bez končetin.

Contergan proti těhotenským nevolnostem

Ačkoliv Contergan zprvu vypadal jako nadějný lék proti nespavosti, neklidu a těhotenskému zvracení v prvním trimestru, nakonec se stal prokletím tisíců rodičů. Thalidomid se nabízel ve 46 zemích světa, kde byl vítaným utišujícím prostředkem pro nervózní, nevyspalé, přecitlivělé a hysterické těhotné ženy. Tehdy ještě nebyla tolik rozšířená antikoncepce a fyzicky i psychicky vyčerpané ženy rodily jedno dítě za druhým jako na běžícím pásu. Dnešní povědomí o přirozeném těhotenství a extatických porodech jim z pochopitelných důvodů bylo zcela cizí: měly toho plné zuby.

A tak s velkou radostí uvítaly nejen nové možnosti rodit v porodnicích, které tehdy vznikaly, ale i nový lék, který jim umožnil prožívat těhotenství více v klidu, vyspat se a jako skvělý bonus navíc nemít úporné ranní či celodenní nevolnosti. Lék, který byl schválen jako naprosto bezpečný a dokonce nezpůsoboval při předávkování vážné následky nebo smrt jako jiná silná hypnotika, jen si člověk zkrátka déle pospal.

Co dělat, když dítě sní léky nebo jinou chemikálii? Volejte na toto číslo!

Německá firma se snažila o úspěšný obchod po celém světě

Lék Contergan přinesla na trh německá firma Grünenthal sídlící ve Stolbergu u Cách. Od začátku měla velké plány a chtěla prodej léku rozšířit do celého světa. Za dobu od října 1957 do listopadu 1961, kdy se poprvé začaly dávat do spojitosti postižené děti s tímto lékem, byl thalidomid předepsán 5 miliónům lidí po celém světě. Jenom v tehdejším Německu lék užívalo 70 tisíc osob, a to zcela volně bez předpisu. Za dobu přibližně pěti let, kdy se lék celkově zkoušel a prodával, se celosvětově narodilo asi 12 000 postižených dětí. Nemluvě o tom, kolik se jich narodilo mrtvých nebo byly v důsledku masivního postižení potraceny.

V Británii byl lék schválen od roku 1958 a nabízel se pod jménem Distaval. Také tam napáchal značnou škodu. Do tehdejšího Československa se díky uzavřeným hranicím lék vůbec nedostal, čemuž nakonec můžeme jen děkovat. Ale ženy, které si ho sehnaly nelegální cestou, na to tvrdě doplatily.

Ameriku zachránila doktorka Kelseyová

Thalidomid se vyhnul také USA, a to jen díky doktorce Frances Oldham Kelseyové, která jej v roce 1960 odmítla oficiálně registrovat. I když schvalování léků byla víceméně rutina, doktorka Kelseyová k nově nabízenému léku s názvem Kevadon neměla důvěru a požadovala další testy. Ve hře byly samozřejmě velké peníze a tak se doktorka stala velmi nepohodlnou a byla označena za problémovou a paličatou byrokratku. Když si pak v roce 1961 přečetla v British Medical Journal článek lékaře, který zmiňoval možnou souvislost narozených dětí s pahýlky končetin a tímto lékem, rozhodla se prozkoumat vše na vlastní pěst. Bohužel jí tehdy nikdo nevěřil. Až teprve, když vše bylo oficiálně potvrzeno a rozpoutala se velká evropská thalidomidová aféra, byl lék definitivně zamítnut.

Protože však doktorka svou vytrvalostí, odvahou a prozíravostí proces oficiálního schvalování léku v Americe pozdržela, uvádí se, že se v Americe narodilo pouze 17 thalidomidem postižených dětí jako následek testování léku na stovkách žen, na rozdíl od Evropy, kde těchto dětí byly celé tisíce. Doktorka se tak stala národní hrdinkou a byla jí udělena řada ocenění. Díky tomu se také v Americe jednoznačně zpřísnila pravidla pro testování nových léků.

Jaké byly nežádoucí účinky Conterganu?

Nežádoucí účinky Conterganu se objevovaly už dříve, a to zejména u osob, které je užívaly. Bylo to například mravenčení, dráždivé svědění na končetinách a parestézie. To ovšem nebylo nic proti tomu, jaké škody lék napáchal na nenarozených dětech. Brzo si ale lékaři začali všímat toho, že něco není v pořádku. Když se rozmohly porody postižených dětí a začalo se uvažovat o souvislostech s užíváním Conterganu v těhotenství, bylo však již příliš pozdě.

Děti se rodily s vrozenými vývojovými vadami, z nichž mnohé nebyly slučitelné se životem. Vše záleželo také na tom, v jaké fázi těhotenství ženy Contergan užívaly. Děti byly buď zcela bez končetin nebo bez uší, anebo měly pahýlky ručiček a nožiček (tzv. fokomelie). Objevovaly se i defekty očí nebo srdce. Lék se ukázal být teratogenní a toxický, způsobující závažné malformace plodu.

Holčička téměř zemřela po aplikaci zubního gelu proti bolesti zubů

Výrobce se obětem Conterganu omluvil až po více než 50 letech

Jedním z postižených byla také rodina zaměstnance německé firmy, která lék produkovala. Šlo o holčičku, která se narodila bez uší na Štědrý den roku 1956. Až 18. listopadu 1961 německý dětský lékař Widukind Lenz vystoupil na zasedání rýnsko-vestfálských pediatrů a poprvé promluvil o možné souvislosti mezi prudkým nárůstem počtu novorozenců s vrozenými vývojovými vadami a užíváním thalidomidu. Články o podezření, že thalidomid způsobuje vývojové vady plodu vycházely také v britském časopise The Lancet.

Následně vypukla aféra a firma Grünenthal čelila celé roky mnoha obviněním a účastnila se soudních procesů. Teprve v roce 1970 byl soudní proces ve Spolkové republice Německo zastavený a došlo k mimosoudnímu vyrovnání, v němž se výrobce zavázal k finančnímu odškodnění. A až 1. září 2012 se všem obětem thalidobromidu oficiálně omluvil. Ve stejném roce byl také v německém městě Stolberg odhalen pomník sedící dívky bez rukou.

I kdyby tehdy existovala možnost ultrazvukového vyšetření nastávajících matek, zdrcené ženy by musely předem počítat s tím, že se jim narodí deformované dítě, které nemusí přežít. Možná by také mohly na základě svého rozhodnutí takové těhotenství ukončit, pokud by měly tuto možnost, jakou máme dnes. Ultrazvuk by ale tragédii rozhodně nezabránil. Tragédií byl lék, který byl uveden na trh za účelem vidiny velkého výdělku peněz. Lék, který byl nedostatečně prozkoumaný, ačkoliv od jeho objevení a oficiálního uvedení na trh uplynuly přibližně tři roky. A tohle by se už nikdy stávat nemělo.

Proto se od té doby zpřísnily podmínky testování léků. Spousta lidí se ale s pochybením farmaceutické firmy nikdy nesrovnala a celkově tato událost navždy může způsobovat nedůvěru lidí ve farmaceutický systém.

Zatracovaný thalidomid zůstává lékem na závažná onemocnění

Thalidomid se nadále využívá jako lék proti některým závažným onemocnění, protože omezuje růst cév. Patří mezi ně: AIDS, rakovina (mnohočetný myelom), lepra, tuberkulóza kůže, ale i některá autoimunitní onemocnění jako Crohnova choroba nebo roztroušená skleróza.

Zdroje: wikipedie, zdravotnickydenik.cz, napravoumiru.afp.com, epochalnisvet.cz, healthline.com, medicalnewstoday.com