Dysgrafie způsobuje problémy v písemném projevu. Jak ji poznáte?

Dysgrafie patří mezi skupinu specifických poruch učení, se kterou se potýká mnoho dětí. Obvykle jsou rozeznány s příchodem dítěte do školy, ale všímat si některých změn a odlišností můžete už u předškolních dětí. Čím dříve totiž problém odhalíte, tím rychleji začnete s dítětem pracovat na nápravě.

Různorodé poruchy učení nejčastěji spojujeme se čtením, psaním, špatným pravopisem nebo problémy s počítáním. Postihují ale i další procesy spojené s poruchami krátkodobé paměti, pracovní paměti, problémy se soustředěním nebo tvořením sociálních vazeb. Nejčastějšími poruchami, které se často objevují spolu, jsou dyslexie a dysgrafie. V článku se budeme věnovat právě té druhé poruše, a to dysgrafii.

Co je dysgrafie?

Označuje potíže v písemném projevu, hlavně v oblasti vzhledu písma. Děti s dysgrafií mají obvykle nečitelné písmo, velmi dlouho jim trvá, než se naučí psát, každá klička nebo oblouček u písmen je pro ně utrpení. Když pak potřebují psát rychle, aby zaznamenaly nějakou informaci, je jejich písmo kostrbaté, neurovnané a nečitelné. Někdy má potíže s přečtením i sám autor.

Mohou se objevit nedopsaná slova či písmena, neobvyklé držení těla při psaní a velmi pomalé tempo, škrtání. Protože děti jsou tak zaměstnané samotným psaním, obvykle už nezvládají řešit obsah nebo gramatiku.  Rozeznáváme dysgrafii fonologickou, hlubokou a povrchovou.

Dyslexie u dětí. Proč si pletou písmena a jaké její formy existují?

Příčiny dysgrafie

Za příčinu bývá označována dědičnost, horší vývoj miminka v děloze, komplikace při porodu, nedostatek potřebných podnětů a další problémy. Objevují se různé problémy u dovedností, jako je čtení, psaní, počítání a mluvení (nejsou způsobené jiným postižením nebo špatnou výukou). Mezi specifické poruchy učení se řadí: dyslexie, dysgrafie, dysortografie, dyskalkulie, dyspraxie.

Jak pracovat s dysgrafikem?

Pokud máte podezření na to, že vaše dítě je dysgrafik, obraťte se na pedagogicko-psychologickou poradnu. Zde pracují odborníci, kteří pomocí určitých metod rozpoznají, jaký problém má právě vaše dítě a navrhnou vhodné opatření pro domácí přípravu, ale také v rámci výuky ve škole. Velmi důležitá je pozitivní motivace a individuální přístup.

• Žák by měl mít více času na psaní poznámek, přepisy nebo testy.
• Poměr psaného projevu vůči ústnímu by měl být menší.
• Na úkoly dítě potřebuje více času.
• Vhodné jsou pracovní listy, kam se doplňují detaily z výkladu.
• Žák může mít své zkratky, kterými píše zápis, orientuje se v nich a je na nich domluvený s vyučujícím.
• Dítě by také nemělo být nuceno psát písmo, které mu nevyhovuje, ale mít naopak možnost volit vyhovující.

Pomoc pro dítě s dysgrafií:

• rozvoj hrubé motoriky: kroužení a mávání paží, kroužení předloktím, dlaněmi, říkanky s pohybem rukou
• jemná motorika: cvičení na prsty (vytrhávání papíru, navlékání korálků, zavírání a uvolňování pěstí)
• držení pera nebo tužky: správný úchop psacích potřeb, správné sezení při psaní, správný sklon podložky a sešitu při psaní a výběr vhodných pomůcek

S dítětem můžete různě cvičit. Vhodné je volné čmárání na nějaké ploše, kreslení oválů, klubíček, oblouků, vlnovek a rovných čar, obtahování předkreslených tvarů, jednoduchá kresba apod.

Hyperaktivní dítě. Jak ho poznat a kdy za to může výchova

V dospělosti změňte písmo

V dospívání a v dospělosti je psaní bráno jako prostředek k zachycení informací nebo jejich zprostředkování jiným lidem. Když však člověk nedokáže napsat nic čitelně, je v podstatě zbytečné písmo využívat. Naštěstí existují různé možnosti řešení. Změňte typ písma, vhodné bývá tiskací písmo. Někomu pomohlo přejít na nové písmo Comenia Script. Naučte se psát všem deseti prsty na počítači, pořiďte si chytré mobilní zařízení s hlasovým nahráváním zpráv apod. Člověk s dysgrafií má nárok na uzpůsobení podmínek i ve škole, takže by neměl být problém domluvit se s vyučujícím na využívání vhodného písma i tam.

Znáte všechny dys poruchy?

• Dyslexie: problémy v oblasti čtení, hlavně s rychlostí, správností, technikou a porozuměním. Děti zaměňují tvarově nebo zvukově podobná písmena, nespojují hlásky do slabik, vynechávají písmena, slova, čtou pomalu apod.
• Dysortografie: specifická porucha pravopisu. Často se vykytuje spolu s dyslexií. Dítě píše velké množství chyb a má potíže chápat a požívat pravidla gramatiky.
• Dyskalkulie: porucha matematických schopností, kdy dítě nedokáže příliš chápat matematické pojmy, provádět početní operace apod.
• Dyspraxie: porucha motorické koordinace. Jedná se o nezralost v uspořádání pohybů, což vede k potížím v oblasti jazyka, myšlení. Celkově je dítě neobratné, má potíže v oblasti zrakového, sluchového vnímání, neví, jak vykonávat určitou činnost (např. jaký první krok udělat) apod.
• Dysmúzie: porucha související s hudebními schopnostmi. Postižený nedokáže rozpoznat tóny, melodie, hudební nástroje, špatně reprodukuje tóny, melodie a písně. Mohou se objevit jednotlivé obtíže nebo jejich kombinace.
• Dyspinxie: dítě má problém s kreslením a úroveň jeho kreseb je velmi nízká. Dítě si nedokáže poradit s tužkou. Tato porucha není takřka vůbec diagnostikována.