Občas se rodiče setkávají s agresivitou svých dětí v batolecím věku. Zpravidla to souvisí s takzvaným obdobím vzdoru, kdy se formuje dětská osobnost a dítě se začíná projevovat jako osobnost. Jak můžeme správně reagovat a předejít hrozícím potížím?
V citlivém batolecím věku se může začít projevovat dětská agresivita vůči rodičům nebo i vůči svému okolí. Velice časté je to v dětském kolektivu. Dítě si totiž začíná uvědomovat svoje vlastní já. Je pro něj velmi těžké čelit vnitřním rozporům vycházejícím z požadavků a nároků rodičů, a tím, co by si přálo ono samo. Nezřídka nedochází jen k odmlouvání, ale i k fyzickému napadení rodiče. Nemůžeme si hned myslet, že je naše dítě malý satan. K tomu, jak se chová, má své důvody. Je třeba ho chápat a podporovat jej. Prozatím si není plně vědomo toho, jak a proč se chová, teprve se formuje jeho vlastní osobnost.
Roční dítě mě bije
Roční až dvouleté dítě si ještě moc neuvědomuje, co dělá. Pokud má však důvod k tomu, aby vás bilo, zřejmě jeho vývoj probíhá vcelku rychle a objevuje se první období vzdoru. Důvodem jeho reakcí může být to, že se mu zrovna něco nelíbí. Dávejte si také velký pozor na to, jak se k dítěti chováte, anebo jak se chováte s manželem k sobě navzájem – děti jsou v tomto věku velmi citlivé a učí se především nápodobou. Nedokážou však chápat to, že svým chováním někomu ubližují. Nervová soustava a mozek ještě nejsou dostatečně zralé k tomu, aby se roční dítě dokázalo chovat empaticky.
Agresivní dvouleté dítě bije rodiče
U dvouletého dítěte se skutečně může začít projevovat agresivita. Souvisí to s jeho přirozeným vývojem, obdobím vzdoru a poznáváním hranic. Může jít o projevy jeho vlastní osobnosti, napodobování chování, které zaregistrovalo ve svém okolí nebo třeba i důsledky nějaké frustrace či napadení jiným dítětem v kolektivu. Většinou ale nemůžeme sázet na to, že se jedná o reakci na minulé nepříjemné podněty dlouhodobého charakteru.
Paměť dítěte se totiž utváří postupně a děti si vybavují své vzpomínky až od věku tří let. Dítě si spíše z důsledku nezralosti neuvědomuje své chování, a ani to, že by tím mohlo někomu ubližovat. Prostě jen zkouší svoje hranice, a především i hranice druhých. Je jenom na rodičích, jakým způsobem budou chování svého potomka korigovat, jak jej budou motivovat a povedou jej ke správnému utváření morálních hodnot.
Zlé děti ve školce
Děti kolem tří let se ve školce spolu často perou. Převážně je to o hračky nebo z nějakých jiných důvodů, kterým někdy ani samy nerozumí. Například je druhé dítě dráždí a ony samy nechápou proč. Je důležité dětem vysvětlit, jak se mají k sobě chovat, a že tímto způsobem se problémy neřeší. Ostatně tohle mnohdy neví ani mnozí dospělí. Dítě se poprvé seznamuje s tím, že o jeho hračku má zájem i někdo jiný, učí se v kolektivu fungovat a brát v potaz existenci ostatních děti. Prvotním uvědoměním toho, že nemá veškerou pozornost rodičů jen pro sebe bývá příchod druhého sourozence, na kterého prvorozený přirozeně žárlí, ale postupně převažuje potřeba jej ochraňovat. Dítě se pak seznamuje s novým prostředím a s dalšími dětmi, učí se k nich chovat a respektovat je. Zároveň je samo zranitelné a vystaveno možnému napadání ze strany okolí, často i kvůli nějaké odlišnosti.
Jak vychovávat dvouleté dítě
Rodiče prokáží dobrou službu dětem, a také sami sobě, když je budou alespoň na chvíli nechávat v dětském kolektivu o samotě, aby pochopily, jak to chodí a naučily se respektovat druhé děti, a zároveň se i bránit, ovšem přiměřenou formou. To poskytne dětem určitou samostatnost a rozhodně je to nezbytné pro jejich správný vývoj. Zpočátku stačí jen lehký dozor na pískovišti, anebo pár hodin dopoledne v herničce. Kromě toho je třeba být dítěti vzorem, protože v tomto věku se učí především nápodobou. Pokud vás uvidí, jak s manželem po sobě házíte talíře, křičíte nebo se fackujete, asi mu pak těžko budete vysvětlovat, že druzí lidé se nemají bít.
Jestliže vás dítě ve vzteku začne mlátit, neměli byste mu to vracet. Je třeba mu přiměřenou formou vysvětlit, že vás to bolí, aby pochopilo, že vás tím zraňuje. Nastavit dítěti hranice včas je opravdu nezbytné. S malým dítětem vždy musíte komunikovat tak, aby tomu rozumělo. Stačí jednoduché pokyny, na které je zvyklé.
Když dítě bije babičku
Jedna věc je ošéfovat si vztah s vlastním potomkem, přiměřeným způsobem jej vychovávat a nastavit si určité hranice. Druhá věc ale nastává, když má dítě hlídat babička, která je úplně jiná osobnost, na kterou třeba dítě není tolik zvyklé. Je tedy pravděpodobné, že u babičky se bude chovat jinak, bude zkoušet, co si může dovolit, anebo se bude snažit s rodiči nastavené hranice překračovat, protože je jednoduše nemá nastavené s babičkou. Promluvte si především s ní, a to o tom, jak jednotně vychovávat vaše dítě, a jak k němu přistupovat. Babička vás musí respektovat.
Pokud dítě napadá babičku, má k tomu jistě spoustu svých důvodů, ale zásadní je s dítětem citlivě promluvit o tom, proč to dělá, co jej trápí a vysvětlit mu adekvátně k jeho věku, proč to není vhodné, případně nastavit nějaké hranice a dohody, které budou dodržovat všichni – vy, dítě i babička. Babička si to také musí s dítětem srovnat sama, a pokud nemá u staršího dítěte autoritu, zpláče, jak se říká, nad výdělkem. Bohužel ani nemůže zasahovat do nevhodné výchovy rodičů, lze jen řešit její vztah s dítětem.
Ohodnoťte tento článek:
