×
MotherClub.cz

Dítě manipulátor. Kde jsme udělali chybu? Radí pedagogicko-psychologická poradkyně

Dítě manipulátor

Znáte ten pocit, když víte, že vaše dítě s vámi manipuluje a stejně mu vyhovíte, protože ho bezmezně milujete? Stačí se podívat do jeho nevinných očí. Jak taková manipulace může vypadat? Může jít o citové vydírání, záchvat vzteku, snahu prosadit si svou. Jakých dětí se to týká? Je manipulace ze strany dítěte i povahovým rysem, nebo dítě jen kopíruje chování rodičů? Kdy u manipulování dítěte s rodiči či jinými dětmi vlastně dochází a jak manipulaci prohlédnout?

Moje dítě s námi manipuluje. Kde jsme udělali chybu?

Prvotním cílem dítěte, které si osvojilo manipulativní chování, je získat něco pro sebe. Pozornost rodičů, hračku, sladkost, výhody. Záleží na jeho věku, inteligenci, prostředí v jakém vyrůstá. V tomto ohledu hraje velkou roli spousta vnějších vlivů a pak samozřejmě také povaha dítěte. Mgr. Jana Lepková, která pracuje s dětmi v pedagogicko-psychologické poradně dobře zná dětskou povahu a umí rozpoznat různé druhy dětského chování.

“Předpokládám, že určitá míra manipulace je vrozená každému člověku a souvisí se schopností nějakým způsobem ovládnout druhého. Získat jej na svou stranu, dosáhnout nějakého cíle, ke kterému druhého člověka potřebujeme, což může být u dětí např. touha získat nějakou hračku, úlevu apod. Z tohoto pohledu je poněkud zřejmé, že jde o určitou obdobu sociální inteligence. A nemusí být překvapivé, že schopnost manipulace jde dětem často velmi dobře, dítě působí nezkušeně, subtilně a dospělému je prostřednictvím jeho přirozené dětské roztomilosti nasnadě vyhovět, “ říká Jana Lepková.

A to je přesně ono. Spousta rodičů dětem vyhoví za každou cenu už při pohledu do jejich nevinných dětských očí, z bezmezné rodičovské lásky, mnohdy i z pocitu viny a potřebě dítěti něco vynahradit. Dítě obvykle dobře rozpozná a zkouší, co si ještě může dovolit a co na rodiče platí. To ostatně možná znáte i u domácích mazlíčků. Možná nevhodný příměr, ale pravdivý. Nemusí to být vůbec o tom, kde rodič udělal chybu, ale někdy ano.

Rodiče se rozvádějí, dítě manipuluje…

Typickým příkladem může být rozvrácení rodiny a automatický příklon dítěte na stranu jednoho z rodičů. Protože je rodinná situace neutěšená, dítě z ní někdy těží a snaží se získávat pozornost a výhody pro sebe formou manipulace. Jako příklad můžeme uvést třeba tuto větu z úst dítěte: “Jestli mi to nekoupíš, půjdu bydlet k tatínkovi, protože on mi koupí všechno, co chci!” Pokud dítěti v některých jeho manipulativních požadavcích ustoupíte, abyste ho neztratili, zaděláváte si na pořádné problémy do budoucna. Dítě si na toto chování zvykne. Již ví, že se mu vyplácí. Může tak pendlovat mezi oběma rodiči, citově vydírat, ohrazovat se tím, kdo je na něj hodnější apod.

“Dítě je bytost inteligentní a učenlivá a stejně tak dobře si dokáže určité manipulativní techniky osvojovat, zvláště pakliže se mu již v minulosti osvědčily. Děti se v manipulativních tendencích liší jako v jiných ostatních schopnostech. V základních charakteristikách může jít o podobné projevy jako u dospělých,” vysvětluje Jana Lepková.

Dítě manipulátor útočí na slabiny dospělých

Mgr. Lepková podotýká, že ukázkou manipulativních sklonů dítěte se stává situace, kdy dítě přemlouvá rodiče např. k nákupu určité věci a dítě s touto schopností dokáže najít i velmi přesvědčivé argumenty, proč zrovna tuto věc potřebuje, stejně tak jako je důležitý třeba určitý počítačový program, nebo proč selhalo v nějakém školním předmětu. Manipulativní dítě má tedy má často skvělé argumentační schopnosti, umí pracovat se slovy a má i velmi dobrou pozorovací schopnost vůči osobě se kterou se snaží manipulovat. Jinými slovy, aby mohlo dítě s rodičem manipulovat, musí ho také dobře poznat – soustředit se na jeho hodnoty, znát jeho reakce a využít zkušeností z minulosti.

Dítě tedy útočí na největší slabiny dospělých. Ví, co dovolí maminka a co na ni platí. Ví, co dovolí tatínek. Pokud rodiče nejsou jednotní, pevní a důslední ve výchově, anebo se rozvádí či jsou již rozvedení, dítě má o dost lepší podmínky pro svou manipulaci! A to je opravdu potřeba si uvědomovat. Jakmile dítěti jednou ustoupíte a ukážete mu, že se mu jeho manipulace vyplácí (a vy jste ji neprohlédli), bude to zkoušet znovu a znovu, zvykne si na tento způsob chování a bude jej uplatňovat i v dětském kolektivu – a později nejspíše i v partnerském životě.

Manipulace dítěte v dětském kolektivu – o co tam jde?

V dětském kolektivu jde opět o získání výhod, například i o získání nějakého uznání, o výhru v soutěži či dětské hře, o vzájemné půjčování hraček, v podstatě takřka o cokoliv. Manipulátor se chová, jak již bylo zmíněno, do jisté míry z popudu zděděných a vrozených vlastností, které když nejsou korigovány, mohou se zafixovat jako něco zcela normálního a potřebného pro život.

“Pakliže jde o dětský kolektiv, je předpokladem, že manipulativní dítě má v dětské skupině určitou autoritu. Pro kolektiv to nebude zrovna tiché, introvertní dítě, ale spíše vůdčí typ s organizátorskými sklony. Dítě, které pro svůj cíl dokáže dětskou skupinu něčím nadchnout. V případě pozitivního cíle se pak stává vůdčí schopností, dětským leadershipem,” objasňuje Mgr. Jana Lepková.

Osobnost manipulátora a kdo sebou nechává manipulovat?

“Je třeba také podotknout, že tendenci nechat sebou manipulovat mají jedinci spíše submisivní. To ovšem neznamená, že manipulativními schopnostmi disponují spíše osoby rázné a průbojné!

Stejně tak se manipulativními tendencemi může projevit dítě ustrašené a neprůbojné, jen jeho předmět a obsah manipulace může být jiného rázu. Takové dítě nebude manipulovat třeba se skupinkou ve třídě, ale s maminkou o tom, zda zůstane dnes doma a nepůjde do školy. I když bych v tomto případě byla i obezřetná, zda jde pouze o manipulativní techniku, nebo hlubší kořen problému, např. školní fobii, neurózu apod., zkrátka jestli jde o manipulaci či je za tím něco jiného, nějaký problém,” zdůrazňuje Lepková.

“Obecně by se dalo říci, že dítě manipulátor má dobrý pozorovací talent a ví, na kterou strunu dotyčnému zahrát. Další způsob, který děti často užívají, je zaseknutá deska. Hučí do rodičů tak dlouho, až ti na jejich požadavky přistoupí, aby měli klid. A v tomto děti bývají opravdu velmi důsledné. Známe také příklady plačících dětí před výkladní skříní, kdy rodič se marně snaží s dětmi odejít pryč, ale potomek se urputně staví do opozice a praktikuje masivní přemlouvání, až jej nakonec zlomí buď benevolence a povolení rodiče, anebo tělesná únava,” dodává poradkyně.

Manipulují i batolata, nebo až starší děti?

Nemůžeme předpokládat, že zdánlivá manipulace u batolat je uvědomělá. Jana Lepková tuto situaci vidí takto:

“V případě batolat a malých dětí bych byla ještě opatrná na slovo manipulující. U manipulujícího dítěte již spatřuji nějaký sofistikovanější záměr, často ve smyslu ovládnout někoho. Velmi malé děti reagují spíše spontánně na aktuální situací. To, že malé dítě zaujala barevná hračka po které touží, je spíše ještě projevem zvědavosti a potřeby věc prozkoumat, nežli manipulovat s rodičem.

Starší děti využívají i strategie jako výčitky, přemlouvání, překrucování reality, mají snahu vytvářet cesty k tomu, aby je ostatní děti následovaly. Pakliže jim jednou strategie vyjde, díky učenlivosti ji příště využijí v obdobné situaci znovu.”

Manipulace je u dětí přirozená, ale neměla by se dále rozvíjet

Mgr. Lepková apeluje na rodiče, aby manipulaci u dětí nepodněcovali a hlavně, aby sami také nepoužívali manipulativní chování. Děti totiž chování rodičů často kopírují.

“Manipulativnost dětí je v jisté míře jejich přirozenou vlastností. Záleží však na dalších faktorech na kolik se usadí, přetrvá nebo se zformuje např. v pozdější sociálně přijatelnější interakce v mezilidských vztazích.

Důležité je budovat vztah na komunikaci, pravidlech, vzájemném respektu a porozumění, ale také na hranicích a limitech jejich přesahů. Jistě se setkáme s rozdílem v manipulativnosti staršího předškoláka a staršího školáka. Strategie ovlivňuje styl výchovy i setkávání dětí se strategiemi druhých dětí.

Nedůslednost ve výchově a tendence, kdy rodiče manipulují proti sobě také vedou k tomu, že obdobné postupy mohou děti přejímat,” zdůrazňuje.



Diskuse

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*