2 fotky 
Záškrt je vážné onemocnění, na které v minulosti umíralo až 50 % nakažených, zejména dětí. V současné době se již záškrtu bát nemusíme, a to hlavně díky plošnému očkování, které bylo v České republice zavedeno v roce 1946. Zatímco děti jsou proti záškrtu očkovány povinně, dospělým se vakcína doporučuje pouze v případě cesty do rizikové oblasti. V jakém věku se očkování proti záškrtu provádí, jaké jsou příznaky této nebezpečné nemoci a proč tolik případů končí smrtí?
Co je to záškrt (difterie)?
Záškrt, který se též nazývá difterie, představuje infekční onemocnění způsobené bakterií Corynebacterium diphtheriae, jež způsobuje těžkou angínu. Ve vyspělých státech se díky povinnému očkování prakticky nevyskytuje, v rozvojových zemích se však s případy záškrtu stále můžeme setkat.
K přenosu záškrtu dochází vzdušnou cestou z člověka na člověka nebo prostřednictvím kontaminovaných předmětů. Infekce zpravidla napadá mandle, v některých případech také hrtan, nosní sliznici, genitálie nebo spojivky.
Příznaky záškrtu
Mezi typické příznaky záškrtu patří otok infikovaného místa, horečka, zduřelé spádové uzliny a potíže s dýcháním. Závažnost záškrtu neboli difterie spočívá v tom, že hrozí zneprůchodnění dýchacích cest a následné udušení. Z tohoto důvodu je nutné zahájit léčbu záškrtu co možná nejdříve.
Příznaky záškrtu, Zdroj: depositphotos
Hlavní příznaky záškrtu:
- otok místa, kde se rozvíjí infekce
- horečka
- zduřelé spádové uzliny
- potíže s dýcháním
- zchvácenost
- nechutenství
Inkubační doba neboli období mezi nakažením a projevením prvních příznaků záškrtu je 2 až 5 dní. Onemocnění začíná jako běžná angína, tedy bolestí v krku, horečkou, nechutenstvím a zchváceností a postupně se stav nemocného zhoršuje. Pokud se záškrt neléčí, přejde v tzv. zhoubný záškrt.
Jak se záškrt léčí?
Léčba záškrtu obnáší podání antitoxinu a poté antibiotik, která zamezí dalšímu množení bakterií. Nutno podotknout, že vyléčit záškrt je dnes náročné, jelikož antitoxická protilátka se po zahájení vakcinace přestala vyrábět. To je také důvodem, proč lékaři apelují na rodiče, aby své děti nechali naočkovat a riziko nákazy tak eliminovali.
Pacient musí být pod neustálým dohledem na infekčním oddělení, zároveň je nutné vyšetřit i osoby, které s ním přišly do styku. Léčba je zaměřena také na konkrétní příznaky záškrtu – při nemožnosti dýchat je podáván kyslík, popřípadě se zavádí tracheální rourka do průdušnice.
Povinná očkování dětí v ČR. Která a kdy by měly podstoupit děti před vstupem do kolektivu?
Možné komplikace
Největší nebezpečí představuje uzavření dýchacích cest, které vede k udušení. Ve většině případů vzniká také obrna měkkého patra, akomodačních svalů či svalů trupu a končetin. Při neléčeném záškrtu se přidává zánět srdečního svalu, který se rozvíjí mezi 5. a 21. dnem onemocnění.
Očkování proti záškrtu u dětí a dospělých
V minulosti se záškrt objevoval v epidemiích, při kterých umírala až polovina nemocných, především dětí. Postupem času však díky plošnému očkování ve vyspělých státech takřka vymizel. V zemích třetího světa, kde je proočkovanost nedostatečná, jsou i v současné době hlášeny tisíce případů záškrtu za rok. Až 10 % nemocných mladších 5 let infekci podlehne, u dospělých nad 40 let je to dokonce až 20 %.
Očkování proti záškrtu je povinné a je součástí hexavakcíny, která chrání také před tetanem, černým kašlem a žloutenkou typu B. Kojenci se očkují od 9. týdne věku třemi dávkami hexavakcíny. Následují dvě přeočkování – jedno mezi 5. a 6. rokem, druhé mezi 10. a 11. rokem věku dítěte.
U dospělých nad 40 let se očkování proti záškrtu doporučuje v případě cestování do rizikových oblastí, mezi které patří především rozvojové státy.
Hexavakcína je nejdůležitější pro nejmenší děti, říká vedoucí očkovacího centra MUDr. Cabrnochová
Nejdůležitější je prevence
Jedinou prevencí proti záškrtu je očkování. Pokud by se očkovat přestalo, onemocnění se by se vrátilo, stejně jako je tomu například u spalniček. Lidé, kteří se vydali do rizikové oblasti, aniž by byli očkováni, by po návratu měli podstoupit preventivní krevní testy.
